O Muruganovi a osmi nesmrtelných

„…a takto přišel ke svému vozu.“

            Celá taverna, která bez hlesu nadšeně poslouchala cestovatelovo vyprávění, se zasmála. Cizinec se po dlouhém povídání mohl konečně pořádně napít místní speciality.

            „Vaše kultura a pověsti jsou velmi zajímavé, Marco,“ pravil zvesela vousatý černovlasý muž, na pohled těžař nebo kameník.

            „Ach, díky, vzácný pane, ale není to nic zvláštního. Všichni mají takové příběhy, no ne?“ usměje se Ital a zavolá pro další džbán toho skvělého moku.

            Muž se zamyslí.

            „No to víte, že ano. Tuhle jsem třeba znal zpaměti, ještě než jsem se naučil chodit. Je to legenda o statečném muži, Muruganovi, který s pomocí osmi nesmrtelných osvobodil naši zemi od zla.“

            „Žádná legenda, ale skutečnost!“ nařkne ho jeden mladík. Horník se pousměje a vypráví dál.

            „Někdo říká, že je to legenda, někdo si myslí, že se to skutečně stalo. Kdo ví, jestli pravda.“

            „Na všem je něco pravdy,“ poznamená Marco.

            „Jste moudrý a chytrý muž. Stejně jako byl Murugan.“

            „No tak povídejte!“

            Muruganův příběh začíná v jeho dvaceti letech. Byl nejstarší z osmi dětí. Když seznal, že jeho bratři jsou schopni se postarat o matku i o rýžové pole, rozhodl se, že odejde do světa hledat si ženu.

            A tak si sbalil džbán vody a rýže a odešel. A cestoval sedm dní.

            Prvního dne potkal žebráka chromého na jednu nohu, který ztratil svou hůl. Byl to Li Tieguai, jeden z nesmrtelných, který ho zkoušel. Murugan mu dal svou vlastní hůl a Li Tieguai se mu odvděčil okurkou, která mu měla pomoci v nejhorších chvílích.

            Druhý den procházel Murugan bažinami. Tam ho čekal obtloustlý plešatý stařík, Zhongli Quan, který po něm chtěl vějíř z palmového listí. Když mu ho Murugan dal, Zhongli Quan jím zamával a zemi vysušil. A poradil mu, aby byl trpělivý, ale také aby si dával pozor na zdrženlivost.

            Murugan nocoval v bambusovém lesíku a ráno ho probudil Zhang Guolao, na jehož mule Murugan spal. Ale vytušil v něm dobrého člověka, a tak mu věnoval své rýžové víno, které měl využít dle svého uvážení.

            Potom potkal muže s mečem, jak pod broskvoní zápasil s mouchami. Murugan využil své chytrosti a mouchy nalákal na šťávu z broskve. Muž s mečem, Lu Dongbin, mu poděkoval a poradil mu, aby podobnou lest využil i proti svému nepříteli, protože jeho silou neporazí.

            Dalšího dne potkal zvláštního mužíka, který byl oblečený do teplého kožichu, ačkoliv bylo horké léto, a prozpěvoval si jako mladá dívka. Byl to hladový Lan Caihe. Murugan mu dal svou rýži a dostal za to lotosový květ.

            Předposledního dne svého putování narazil na poraněného jelena, kterému pomohl. Vysloužil si za to přízeň nesmrtelné He Xiangu, která dala jeho lotosovému květu kouzelnou moc vidět skrz lež.

            Posledního dne zaslechl hladový a žíznivý Murugan kouzelnou hudbu. To hrál na píšťalu krásný Han Xiangzi, který svou hudbou donutil louku rozkvést. Měl však žízeň, a tak poprosil Murugana o doušek vína, který mu zbyl. Vypil však jen polovinu čutory od Zhanga Guolaa, zbytek nechal Muruganovi. On si však nedal. Han Xiangzi potom s poděkováním také Muruganovi poradil, aby se nenechal zlákat líbivostí.

            Po sedmi dnech dlouhého putování dorazil Murugan do města, kde se zalíbil císařské dceři Shinře. Shinra si ho vzala k sobě do paláce. Tam Murugan spatřil její sestru Umu, do které se zamiloval. Zjistil však, že Uma je zakletá. Očaroval ji zlý démon a ona teď nesmí s nikým mluvit a nic dělat. Jen jako duch prochází palácem a hledá někoho, kdo by ji osvobodil.

            Murugan ji vyhledal a věnoval jí lotosový květ, který kouzlo zlomil, protože Uma prohlédla lež, kterou byla obklopena. Dala si květ za ucho a promluvila: „Ještě nemáš vyhráno. Démon je v rodinné hrobce. Musíš ho zabít, abych byla skutečně volná.“

            A Murugan se pro Umu vydal do hrobky její rodiny. Démon už na něj čekal. Jen, co Murugan otevřel dveře, zalil ho ohnivou salvou. Jemu to však nijak neublížilo, protože nad ním držel ochrannou ruku osmý nesmrtelný, Cao Guojiu, který slyšel, co Murugan udělal pro jeho přátele. Murugan tak měl šanci proklouznout do hrobky a přichystat lest, neboť nad démonem silou nezvítězí. Vylil zbytek svého vína na zem a čekal. Démon se přibližoval, a když šlápl do louže s vínem, začal zkoumat, co to je. A díky trpělivosti, kterou ale Murugan neskloubil se zdrženlivostí, démona překvapil a zabil. Princeznu Umu tak nadobro osvobodil a spolu vládli celé Číně.

            „A jeho rod nám vládne dodnes,“ dokončil horník. Marco z toho byl nadšený.

            „To je krásná legenda! To musím povyprávět doma!“

            „A já zase řeknu dětem ty vaše západní legendy,“ usmál se muž.

            „Il battello è preparato, messere Polo,“ ohlásil mladík, co právě vstoupil do hospody. Marco si povzdechl.

            „No, vypadá to, že už budu muset jet.“

            „Tak si aspoň vezměte ten džbán teplého rýžového vína, ať vám ta dlouhá cesta rychleji uteče!“

            „Díky, příteli. Arrivederci!“