Pohádka o dračí princezně a nemakačenkovi

.


Žila byla jedna dračí princezna a ta měla tu vlastnost, že byla dobrá a chtěla pomáhat lidem.
Jednoznačně.
Povšimla si jednoho charismatického netáhla. Učarovaly jí jeho špatně zastřižené chloupky v nose, jeho macho gejsko-heterosexuální osobnost, sešmaťchané kecky, které mu dodávaly na sex-appealu a ještě vícero jiných věcí jí na něm dráždilo a způsobovalo, že při setkání s ním cítila motýlky v břiše.
Například mluvený projev - jeho větné stavby ze všeho nejvíc připomínaly rozbombardované Drážďany.
Když upřímně a na rovinu sama sobě přiznala, že by ho chtěla, tak pak hned vytyčila základní strategii - ten chlap musí být domestikován. A já mám příležitost (pomyslela si) být zase jednou dobrá.
Rozhodla se tedy, že ho vysvobodí z pasti neužitečné pasivity, mylných motivací a nejapných životních postojů. Promluvila si s ním rozumné slovíčko, vysvětlila mu, jak se věci mají, že je třeba být proaktivní. Dále vyslovila několik rozumných požadavků (nehulit trávu, zhubnout, najít si práci, oholit hubu), po jejichž splnění přislíbila nebohému retardovanému muži kvalitní mrdačku, a v případě, že si bude dobře plnit své životní úkoly, by se snad dalo uvažovat i o lásce.

A jak to, milé děti, nakonec celé dopadlo?

Happyendem, jak jinak.
Muž si našel krásnou práci u pásu v automobilce. Své dračí princezně naštěkal do boudy, měli krásná dračí šesterčata, ji to bohužel při porodu roztrhalo.
Muž se pak vrátil na svou původní cestu celoživotního hledání štěstí a svobody. Teď už mohl, když ho nikdo nebuzeroval.
Sice ho občas na jeho toulkách světem a přírodou vyhledal exekutor a házel po něm veverky, ale v podstatě už nebylo možné udělat ani říct nic, co by ho poranilo.
Jeho mysl byla jasná, osobní síla nezměrná a za každým jeho ramenem stál archanděl a poskytoval mu brutální ochranu.



.