*-*A křičí,jupííí***

~~
V zimě,při které mrzne až to praští
a každá louže zamrzne
bílým sněhem každý strom i keř zapadne,
si z ledu a dřeva domek postavil
malý skřítek Zamrzlík a tím se tady proslavil.
Po zamrzlé říčce slečna Vločka Skřítková přibruslila
a se Zamrzlíkem se při drkotání zoubků pozdravila.
Snad ti není zima,ptá se Zamrzlík,je krásně a sněží
a to všechno jako pod peřinou odpočívá a leží.
Víš Zamrzlíku,
já jsem při bruslení rukavici a vlňáček ztratila
teď mi fouká na krk a prsty zebou
brzy bych asi chraptěla.
Dala bych si horký čaj s citrónem a medem,to zahřeje,
ale někde jinde holka,povídá Zamrzlík,
můj dům od horkého roztaje.
Pozvala bych tě Zamrzlíku do mého domku v jehličí
jsou tam kamínka,horký čaj a nikdy tam nefučí,
ale zapadl mi a pod kopcem sněhu ho nevidím,ách jo.
Nebul,tvůj domeček najdeme,teď mě něco napadlo.
Vzal si ten nejdelší rampouch
a po stopách Vločky sníh prohrábne
a těsně u střechy díru udělá,k chaloupce se propadne.

Už jsem ji našel Vločko,volá Zamrzlík,tady je
a cestičku k chaloupce rampouchem Vločce uhrabuje.
A potom si Zamrzlík chválí...
že čaj s medem je Vločko lepší než čaj s ledem.
Za chvíli vyběhne Zamrzlík z chalupy a padne do sněhu
z horkého čaje už cítil v kostech trochu oblevu
a to Zamrzlíci moc rádi nemají,milují sníh a metelici
v zimě nepotřebují ani šálu,rukavice ani čepici.

Na uhrabané cestičce k chaloupce slečny Vločky
uklouzal Zamrzlík dlouhatánské klouzačky
a Vločka tam rychle jako blesk letí
od zítřejšího rána se tam kloužou všech skřítků děti.

A křičí,jupííí,maminko to letíííí….

~~~~~~~~~~