Chlapec se seznámí se psem a vydávají se na cestu.
Po cestě potkávají nejroztodivnější věci a lidi, projdou kolem všech divů světa, ale na nic se neohlíží, nic nezkoumají, nic je nezajímá, jen ta cesta, co je vede stále dál. A tak jdou a nic jim neschází, jdou a nikde se nezastavují, jdou za sluncem, ale i to je pro ně bláhové.
Psovi ubíhá život rychleji, brzy zemře a chlapec zůstává sám. Nic neumí, nic neví, nic nemá. Celý život šel dopředu a na nic nemyslel a teď je sám a neví, co bude dál. A tak si sedne a čeká, aniž by věděl na co. Nic nepřijde a chlapec zemře hlady. Jeho tělo shnije a kosti se rozpadnou na prach, který vítr rozfouká. |KONEC