*-*A máme zimu

Zimní radovánky…

A máme zimu jen to praští, všude je sněhu, rampouchů, klouzaček a sněhuláků, každý strom má bílou čepici a všechno spí pod bílou peřinkou? Ale ne, nespí.
Každou zimu, jak zamrzne rybník Čvachtálek, tak zimní skřítci Ledujdíci naleští led až se třpytí jako zrcadlo…
Od rána do večera se po ledě prohání sportoskřítci, ráno rychlobruslaři, potom hokejisti a nakonec krasobruslaři a mezi nimi jenom ti, co si chtějí úplně obyčejně zabruslit. A taky mrňouskové, dětičky.
Někdy se ale sejdou všichni, to je potom podívaná,jé, je...
To se nacvičují piruety, skoky, kroky, různé kličky též otočky, přihrávka a gól, jeden skok, druhý a třetí a bááác.
Jo. Bác a bum a už jsou skoro všichni na ledě rozplácnutí jako hejno žab. Dva sportovci mají natlučené nosánky, odřený nos, tři si odřeli kolena a ostatní mají modřiny a boule na čele.
Pracně se z ledu postavili na nohy, otřepali se, zajeli ke kraji rybníka a po čaji s medem a makové buchtě znovu vyjeli na zamrzlou vodní plochu a bruslí dál. Ostošest. Jenom ti potlučení mrňouskové sundají brusličky a běží domů za maminkou na sladkou meducínku, pusinku a pofoukání bebíček.
Na vrbě nad rybníkem má postavené zimní bydlení sám pan vodník Čvachta, pod ledem se to bruslovrzání nedá vůbec poslouchat. A pan doktor mu poradil, až ti vodníku bude rybník zamrzat, tak se přestěhuj. V zimě to vydržíš i bez vody. A hlava tě taky nebude bolet. Uvidíš. A teď má vodník Čvachta přehled. Co se na mém rybníku vlastně děje? To je nadělení.

Tak abyste kluci a holky věděli,já vám ten rybník rozdělím, už se nebudete motat jeden přes druhého. Budou tu tři kluzišťata. Prostřední plochu dostanou krasobruslaři, levou rychlobruslaři a ten největší plácek si pomalují hokejisti. Máte největší díl rybníka, jsou tam mantinely a hlavně dvě hokejové branky. Víc není potřeba. A děcka budou mít jenom pro sebe, tady tu velkou louži pod vrbou. Okolo mají sněhové peřinky, když se spadne tak nic nebolí.
A já, povídá Čvachta, mám na vrbě všechno co potřebuju.
Obstaral si ještě dalekohled a píšťalku a hlídá všechno, co se na ledě děje.
Když se stane něco nepravého, tak hned zapíská. Hlavně při hokeji, to je prostě pan rozhodčí. Právě teď zahlédl hokejistu, skřítka Ferdouše, jak hokejkou podrazil skřítka Ládíka a ten po pupíku přefrčel celé kluziště. Tak to teda né, zlobí se sudí Čvachta. A Ferdouše zatahal za uši a naplácal mu pětadvacet. Na holou? No, pětadvacet to ne, jen jednu, výchovnou a na holou? To taky ne, ale příště to už nedělej. Ano? A Ládíkovi se musíš omluvit.
Vodníka Čvachtu hokej už moc nezajímá, tak kouká jinam, ježkovi voči, co to vidím? Rychlobruslař Cvrček upadl v zatáčce a podrazil nohy šesti klukům, ti se válí po zádech a zastaví se u břehu. Hotová katastrofa. Ale není, nic se nestalo. A skřítkové vyskočí a hurá zpátky na led.
Vodník se posadí na svoji vrbu a teď pozoruje jenom krasobruslaře. Ti točí piruetky, sem tam si skočí dvojitého Hopsáčka, trojitého Chvástala a když upadnou, tak se motají na zadečku, jakoby to do jejich bruslení asi patřilo.
Oni tomu snad dali i jméno, prý to bude světová novinka „Točící sedinka“.
Tak uvidíme. Mistrovství světa se blíží, tak trénujte, trénujte…

Čvachta je už tak uondaný z toho pozorování, naštěstí na ty mrňousky dohlížely maminky, ale z těch sportovců se i vodníkům dělají mžitky před očima. Na chvilečku odejdu, dám si šlofíčka. Na vteřinku… Ahoj.
A tak náš vodník Čvachta to mistrovství dočista prospal…
Vzbudil se, jak mu na hlavu začíná kapat tající sníh z té jeho vrby. Dírou v ledu skočil do rybníka.
Letos led vidět už ani nechci.
To jako vydržíš? Jo, jo, ale už se těším na příští.

~~~~~~~~~~~~