O Zlatohlávkovi

Říkal mi tuhle Slávek
že na louce viděl brouka
co mu zlato z krovek kouká
copak to jen může být?

To bude přec zlatohlávek
zlatou píseň sobě brouká
zlatá je od něj celá louka
pojďte na tu krásu zřít.

Podívejte tady v trávě běží,
svůj zlatý poklad si náramně střeží.
Je trošičku pyšný zdá se mi,
myslí, že je snad jediný na zemi.

Jsem nádherný a bohatý,
jen pohleďte na můj zlatý frak.
Z té záře, a z toho blýskání
vás jistě přejde zrak!

Nejvzácnějším z brouků všech,
chráněný jsem dokonce i lidmi,
každému se ze mě tají dech,
dokonce i v přítmí.

No namyšlený je velice
skoro jak nějaká pávice.
Zkusíme jej trošku polepšit děti,
ať se s ním na louce dá lépe žíti.

Zavoláme si na pomoc,
koho?? hádejte:
Na zádech má sedm teček,
její jméno já už znám.
Snad mi z dlaně neuteče,
než ty tečky spočítám.

Na ruce mi chvíli stála,
asi se tam trochu bála.
Pak už ale naspěch měla,
z prstíčku mi uletěla.

Milý broučku, přileť zas,
tečky budu počítat!
Ke sluníčku brouček letí,
užitečný je moc, děti

Koho zavoláme?? a o pomoc požádáme?
Víte to?? přeci Berušku.
Děti pomožte mi volat!
Beruško! Beruško! Beruško!

Tu ji máme, pěkně červená
po jahodách zbarvená.
Nejsi žádná vykopávka,
Nerdi se a pomož mu,
zkaženého zlatohlávka,
přivéď k rozumu!!

Pchce broučice obyčejná,
nemá žádnou stylovost!
To je přeci očividně zřejmá
bláhovost!!!

Co mě tahle naučí??
Mám své zlato to mi stačí.
Všude bývám hvězda velká,
závidí mi kdejaká modelka!
Žádný brouk na mě nemá,
mé přednosti vítězí nad všema!

A co ty tu ploštice??
Zrovna tys tu chyběla!
Každý ví, že velice,
páchneš jako ztrouchnivělá!

Jen jestli se nemýlíš,
být zlatý není podstatné.
Často být viděn příliš
může býti skoro špatné.

Nedaleko odsud sedí,
moc hladový datel
Datlové zlatohlávky jedí,
nezachrání je ani zlatý pakatel.

Na mě by si žádný pták netroufl,
jsem všem dobře známý.
Každý by mu pro moji záchranu natloukl.

Honem rychle schovejte se!!
ať si vás datel neodnese!!
Už sem letí a má hlad
kouká koho si jen dát!

Beruška se honem krčí
dole pod větvičkou smrčí.
A zlatohlávek, ten se nese dál
jak kdyby tančil přes obrovský sál..

To bych se na to kouk,
nejsem jen takový brouk,
Mám pozlacený šat,
a mám se nechytat
Kdo mě chytne,
ten to schytne.

V trávě se blýská krovek pár
hmyzožravec natahuje svůj dravý spár.
Už se i ten pyšný brouk se začál bát,
došlo mu, že se za něj nikdo nebude prát..

Datel na něj už míří,
Když tu ploštice okolo pach šíří.
Zasmraděn byl i zlatohlávek,
nepomohlo by mu teď ani dvacet voňavek.

Datel se zarazil, zacpal si zobák,
toho smraďocha mám sníst?? to tak!
Mávnul křídlem a šel za jiným jídlem.

Zlatohlávku, budeš už hodný na ostatní broučky??
Budu, budu už na ně miloučký,
teď už vím, že jsem vlastně docela slaboučký.
A děkuji vám velice,
že jste mě zachránili v té panice.

A tak se napravil,
že zlato není vše pochopil.
Ostatní broučky už však měl rád,
stal se z něj jejich nejlepší kamarád.