O Kompjutrovi
O Kompjutrovi
Anotace: Pohádka o tom, jak se může počítač, který nikdy neviděl světlo světa, dostat až za hranice naší galaxie a své fantazie.
Povím vám jednu pohádku…
O Kompjutrovi
Byl nebyl, za dvanácterem kilobytů a sedmero gigahertzů, žil nežil, jeden počítač a ten se jmenoval Kompjutr. Vždy byl veselý a svého programátora poslouchal. Nikdy se nestalo, že by musel do opravny nebo se zasekl. Úplně všichni ho měli rádi.
Jednou se však programátor rozhodl, že si vezme dovolenou. Díval se proto do Kompjutra na hotely v Havaji. Kompjutrovi se však okolní krajina líbila, chtěl ji vidět a taky si udělat prázdniny.
Jenže všichni mu říkali, že nemůže hopskat ani chodit jako lidé a vůbec, jak by se tam dopravil. Kompjutr byl z toho smutný natolik, že odmítal pracovat, často se sekal a všichni o něj začali mít strach, nejvíce teta klávesnice a strýček reproduktor.
Protože Kompjutr nechtěl pracovat, vyhodili programátora z práce. Tehdy se natolik rozzuřil, že Kompjutra odvezl na smetiště. Kompjutr byl z toho nešťastný, protože se neuměl bez lidské pomoci sám vypnout.
Po několika dnech marného vzdychání a ronění pojistek se Kompjutrovi před očima zjevila malá víla. Splnila Kompjutrovi jedno přání, a to aby uměl hopskat. Vesele odhopskal ze skládky.
Kompjutr začal zaměřovat, vyhledávat a propočítávat, kde může být Havaj. Počítal celé dny, týdny a měsíce kudy se tam dostat. Po dlouhé době na to konečně přišel. Koupil pár rezistorů, kabelů, drátů a GPS a hurá do světa!
Kompjutr šel, šel, přehopskal sedmero hor a řek, spotřeboval dvě stě tisíc wattů čisté elektřiny. Po tomhle dlouhém putování narazil na velikou překážku. Stál před ním Tichý oceán. Bohužel, na loď mohli jenom lidé a kdyby to přeplaval, tak by zkratoval. Letiště bylo vzdáleno stovky mil daleko, nemluvě o tom, že v letadle nesmí být zapnutý a kouzelná víla byla už dávno pryč.
Kompjutr byl z toho smutný a pořád přemýšlel, jak by se dostal přes oceán. Právě v tento okamžik ho napadla skvělá myšlenka. Prohopská Tichý oceán podmořským tunelem!
Kompjutr si chtěl před dlouhou cestou odpočinout a uložil se ke spořícímu systému. Když se však večer před spuštěním spořičem díval na hvězdy, jeho webkamera zachytila na obloze něco zvláštního. Před ním stálo UFO! Létající talíř ho vcucnul jako malinu a rychle odletěl někam pryč z naší galaxie.
Když mimozemšťané zjistili, že unesli počítač místo člověka, omluvili se mu, vrátili se zpátky a Kompjutra vysadili na pevné zemi, někde kdovíkde. Kompjutr hopskal a hopskal, až dohopskal k nějaké zvláštní budově. Přihopskal blíž, a nemohl věřit vlastní obrazovce!
Stál před samotným palácem královny. Byl ve Velké Británii. Moc dobře věděl, že královna je hodná a napadlo ho jestli by mu nepomohla v jeho cestě na Havaj. Tajně se propašoval do paláce v košíku na ručníky a pokračoval ke královně.
Královna ho přivítala a poslechla si jeho návrh. Mělo to ovšem jeden háček. Zítra se koná mistrovství světa v matematice a jejich přeborník právě vážně onemocněl. Poprosila tedy Kompjutra jestli by místo něj nenastoupil. Jestli vyhraje, zařídí mu letadlo. Jestli ne, zůstane v Británii.
Kompjutr souhlasil. Později, na soutěži věděl všechny otázky a úkoly, a tak Kompjutr vyhrál první místo. Udělal takový výkon, že se zapsal do Guinessovy knihy rekordů jako první počítač, který se zúčastnil mistrovství světa. Královna dodržela slib a Kompjutr letěl letadlem první třídy na Havaj.
Kompjutr byl šťastný a parádně si užíval svoji dovolenou. Chodil do baru, opaloval se, a přitom se mazal speciálním olejem, aby si nepřehřál procesor. Hrál společenské hry a někdy chodil i do kasina.
Jenže co se nestalo. Při procházce po ostrovech, Kompjutr potkal svého bývalého pána - programátora. Když programátor Kompjutra uviděl, šel za ním a hned se dali do řeči.
Programátor Kompjutrovi odpustil, a protože získal práci u lepší firmy, dohodli se, že budou opět spolu pracovat, jako za starých časů.
Kompjutr byl opět vždy veselý a svého programátora poslouchal. Už nikdy se nestalo, že by musel do opravny nebo se zasekl. Zas ho úplně všichni měli rádi.
Jednou se však programátor rozhodl, že si vezme dovolenou. Díval se proto do Kompjutra na hotely v Řecku. Kompjutrovi se však okolní krajina líbila, chtěl ji vidět…
KONEC
P.S: Tato pohádka byla jedna z mých prvních děl a původně byla zpracována formou prezentace, byly k ní obrázky a hudba a celkově to vypadá lépe než jen samotný text. Každý odstavec znamená nový snímek v prezentaci. Kdyby se na Literu daly přispívat i knihy formou PowerPointu, určitě by moje pohádka o Kompjutrovi nabrala u čtenáře lepší dojem =) Kdo by přece jen chtěl vidět přepracování v prezentaci, ať napíše (např. do komentářů) a nějak se to vykutí ;D
O Kompjutrovi
Byl nebyl, za dvanácterem kilobytů a sedmero gigahertzů, žil nežil, jeden počítač a ten se jmenoval Kompjutr. Vždy byl veselý a svého programátora poslouchal. Nikdy se nestalo, že by musel do opravny nebo se zasekl. Úplně všichni ho měli rádi.
Jednou se však programátor rozhodl, že si vezme dovolenou. Díval se proto do Kompjutra na hotely v Havaji. Kompjutrovi se však okolní krajina líbila, chtěl ji vidět a taky si udělat prázdniny.
Jenže všichni mu říkali, že nemůže hopskat ani chodit jako lidé a vůbec, jak by se tam dopravil. Kompjutr byl z toho smutný natolik, že odmítal pracovat, často se sekal a všichni o něj začali mít strach, nejvíce teta klávesnice a strýček reproduktor.
Protože Kompjutr nechtěl pracovat, vyhodili programátora z práce. Tehdy se natolik rozzuřil, že Kompjutra odvezl na smetiště. Kompjutr byl z toho nešťastný, protože se neuměl bez lidské pomoci sám vypnout.
Po několika dnech marného vzdychání a ronění pojistek se Kompjutrovi před očima zjevila malá víla. Splnila Kompjutrovi jedno přání, a to aby uměl hopskat. Vesele odhopskal ze skládky.
Kompjutr začal zaměřovat, vyhledávat a propočítávat, kde může být Havaj. Počítal celé dny, týdny a měsíce kudy se tam dostat. Po dlouhé době na to konečně přišel. Koupil pár rezistorů, kabelů, drátů a GPS a hurá do světa!
Kompjutr šel, šel, přehopskal sedmero hor a řek, spotřeboval dvě stě tisíc wattů čisté elektřiny. Po tomhle dlouhém putování narazil na velikou překážku. Stál před ním Tichý oceán. Bohužel, na loď mohli jenom lidé a kdyby to přeplaval, tak by zkratoval. Letiště bylo vzdáleno stovky mil daleko, nemluvě o tom, že v letadle nesmí být zapnutý a kouzelná víla byla už dávno pryč.
Kompjutr byl z toho smutný a pořád přemýšlel, jak by se dostal přes oceán. Právě v tento okamžik ho napadla skvělá myšlenka. Prohopská Tichý oceán podmořským tunelem!
Kompjutr si chtěl před dlouhou cestou odpočinout a uložil se ke spořícímu systému. Když se však večer před spuštěním spořičem díval na hvězdy, jeho webkamera zachytila na obloze něco zvláštního. Před ním stálo UFO! Létající talíř ho vcucnul jako malinu a rychle odletěl někam pryč z naší galaxie.
Když mimozemšťané zjistili, že unesli počítač místo člověka, omluvili se mu, vrátili se zpátky a Kompjutra vysadili na pevné zemi, někde kdovíkde. Kompjutr hopskal a hopskal, až dohopskal k nějaké zvláštní budově. Přihopskal blíž, a nemohl věřit vlastní obrazovce!
Stál před samotným palácem královny. Byl ve Velké Británii. Moc dobře věděl, že královna je hodná a napadlo ho jestli by mu nepomohla v jeho cestě na Havaj. Tajně se propašoval do paláce v košíku na ručníky a pokračoval ke královně.
Královna ho přivítala a poslechla si jeho návrh. Mělo to ovšem jeden háček. Zítra se koná mistrovství světa v matematice a jejich přeborník právě vážně onemocněl. Poprosila tedy Kompjutra jestli by místo něj nenastoupil. Jestli vyhraje, zařídí mu letadlo. Jestli ne, zůstane v Británii.
Kompjutr souhlasil. Později, na soutěži věděl všechny otázky a úkoly, a tak Kompjutr vyhrál první místo. Udělal takový výkon, že se zapsal do Guinessovy knihy rekordů jako první počítač, který se zúčastnil mistrovství světa. Královna dodržela slib a Kompjutr letěl letadlem první třídy na Havaj.
Kompjutr byl šťastný a parádně si užíval svoji dovolenou. Chodil do baru, opaloval se, a přitom se mazal speciálním olejem, aby si nepřehřál procesor. Hrál společenské hry a někdy chodil i do kasina.
Jenže co se nestalo. Při procházce po ostrovech, Kompjutr potkal svého bývalého pána - programátora. Když programátor Kompjutra uviděl, šel za ním a hned se dali do řeči.
Programátor Kompjutrovi odpustil, a protože získal práci u lepší firmy, dohodli se, že budou opět spolu pracovat, jako za starých časů.
Kompjutr byl opět vždy veselý a svého programátora poslouchal. Už nikdy se nestalo, že by musel do opravny nebo se zasekl. Zas ho úplně všichni měli rádi.
Jednou se však programátor rozhodl, že si vezme dovolenou. Díval se proto do Kompjutra na hotely v Řecku. Kompjutrovi se však okolní krajina líbila, chtěl ji vidět…
KONEC
P.S: Tato pohádka byla jedna z mých prvních děl a původně byla zpracována formou prezentace, byly k ní obrázky a hudba a celkově to vypadá lépe než jen samotný text. Každý odstavec znamená nový snímek v prezentaci. Kdyby se na Literu daly přispívat i knihy formou PowerPointu, určitě by moje pohádka o Kompjutrovi nabrala u čtenáře lepší dojem =) Kdo by přece jen chtěl vidět přepracování v prezentaci, ať napíše (např. do komentářů) a nějak se to vykutí ;D
Komentáře (0)
Doporučit
TiskKomentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.