Karkuholka

Byla jednou jedna.........

Jasně.A měla červenou čepičku,tehdá tomu říkali karkulka....

Narodila se holčička moc milá a hezká,maminka i tatínek ji měli moc rádi.Nejvíce však babička.Toto pouto bylo oboustranné...
Jednoho dne,to bylo Karkulce 9let a něco,se vydala za babičkou,která zrovna slavila krásné kulaté 88narozeniny(jsou osmičky kulaté,ne?),donést ji košíček plný dobrot.Že ji udělá radost,dlouho se neviděly.Maminka ji nabalila koláče,víno a spoustu dalších dobrot...I vydala se na cestu.Byl parný letní den,cesta byla daleká,přes celou ves a téměř celý les.O to bylo Karkulčino větší pokušení,nezastavit se na paloučku u lesa,kde byl potůček,tak vábivý svou studenou vodou-viděla v tom osvěžení.Jenomže v hlavě ji zněly slova mámy-ne aby ses někde zastavovala,na tož pak bavila s cizími!!Ale znáte děti,pche,mamča mě nevidí,prdím na to,už nemůžu.Sedla si,zula botky,šoupla nožky do vody a libovala si.Par rybiček sice pomřelo,ale to nijak nevadí,bylo jich tam ještě
dost.Zvláštní pach přilákal i vlka.Nezkušená Karkulka si myslila,že je to pes,inu,dala se s ním do řeči....Vlk byl pěkně vychytralý,zjistil od ní všechny
informace,spočítal si jedna a jedna dohromady a řekl si,že ovládne svůj hlad a pustí se do žrádla až u babičky.Tak bude mít větší sousto,páč sežere Karkulku
i s babičkou.Navíc se bál,že bude slyšet,protože poblíž byli lidé na poli a sušili seno.Mohl by být prozrazen.Vlk se s ní pěkně rozloučil,dal s Karkulkou
sázku kdo bude u babičky dřív(udělal ze sebe hlupáka,že půjde dolů podél potoku,což bylo opačně,aby nepojala sebemenšího podezření).
Nic netušící devče se obulo,vzalo košíček a kráčelo si v doprovodu písničky vesele dál.Ale to vlk(téměř liška podšitá!) znal zkratku,doběhl ku chaloupce
dřív.Tuk tuk tuk!Zaklepal.Dááále,ozval se stařecký hlas,to jsi ty?Vnučko?To jsem já,tvá Karkuuulka,pronesl změněným hlasem.A než stačila babička cokoliv
říct,vlk se na ni vrhl,chlamst ,chlamst,a bylo po babičce!Věděl,že už nemá moc času,tak si rychle nasadil jeji čepec a brýle,vzal kalendář,hupsnul do
postele,dělal že čte a v tu ránu zaklepala hodná a naivní děvěčka-Karkulka.Dáále,zaskřehotal vlk,snažíc se napodobit babiččin hlas ku lásce zval...
Tak vstoupila dovnitř,spatřila svou milou oma v posteli.Myslila si, že chudák stůně.Po cestě ji notně vyhládlo,tak si s chutí nacpala celý koláč do úst a
pravila(s plnou hubou spíš šišlala,a to nemluvím o tom,jak vypadala,když ji uvízla rozinka mezi zubama!)Babi,maminka ti posílá víno a koláče,vše
nejlepší!Přistoupila blíž k posteli a udiveně zírala...Nedalo ji to a optala se ..Babičko....proč máte.......................až přišlo na zuby,tak vlk
neváhal,vyskočil!Chlamst!A už tam byla i karkulka...Vydatný oběd zapil vínem.Jenže alkohol a vedro udělalo své.Svalil se zcela opilý na zem a usnul.
A jak spal-pěkně tvrdě,občas vypustil i to co neměl,prděl až se chaloupka nadzvedávala,z oken se šířilo podivné neonově zelené světlo.To šel zrovna kolem myslivec...babičku samozřejmě znal,vždycky se k ní od krmelce stavil na krokovou(někdy švestkovica,jindy šnaps).Bylo mu velmi podivné jak to,že stařenka tak zařezává,až mu plaší zvěř a co to podivné světlo?Musím se tam podívat.Spatřil na zemi vlka,babča nikde,tož mu rázem došlo,že je uvnitř v jeho nadutém břuchu.Neváhal,vytasil kudlu,rozmáchl se,říznul!Ale trochu víc než měl.Tím jak zabral,řízl aj do babičky,udělal ji pěkný šrám na obličeji,to ji velmi
rozlítilo,vyskočila a dala myslivci táákovou přes hubu,že se nestačil divit.No jo za dobrotu na žebrotu..Pak vylezla i Karkulka.Někdo dostal skvělý nápad dát vlkovi do břicha kamení.Tak udělali,vše řádně zašili a pak schovaní za pecí jen čekali,až se vzbudí.Netrvalo to dlouho,vlk otevřel oči.Zjistil,že má řádnou kocovinu a pěkně ho bolí palice.Tak pobíhal po chaloupce a hledal ibalgin.Dobrý,našel.Pak že ho zapije,ale jediný zdroj byla studna.Šel ven naklonil se do ní,karkulka přispěchala,nezaváhala ani na vteřinku,kopla vlka do řiti! Ten hups!spadnul dolů,utopil se a bylo po něm.Vše mělo happy end,babička s myslivcem si otevřeli další lahvinku vínka(maminka jako by tušila poslala dvě),pojedli co se dalo a ještě dlouho si o tom zážitku povídali.Samozřejmě si to nechali jako tajemství jen pro sebe.Zazvonil zvonec...