O ničem

O ničem


Bylo jedno nic, které nikam nešlo, nikde nebydlelo, nebylo vidět ani slyšet, s nikým nemluvilo, ani se nijak nejmenovalo. Jednou k němu někdo přišel a zeptal se ho, jestli má rodiče. Nic mu odpovědělo: „Jejich nejsou nikde, nikdy jsem je nevidělo, nikdy jsem s nimi nebylo, možná že ani nejsou. „A co budeš dělat“, zeptal se někdo. Nic mu odpovědělo, že nikoho nechce, nebude si s nikým povídat, nebude nic dělat a nebude nikde.
Potom se přece jenom rozhodlo a nešlo nikam nikoho navštívit. Nešlo žádný den, neprošlo žádnou cestu, nejelo žádným vlakem ani lodí, neletělo vzduchem. Nepřišlo nikam a s nikým se nepotkalo. Nevědělo nic o ničem, neumělo nic dělat, nemělo žádnou podobu, nemělo žádnou váhu, nemělo žádnou tvář, nebylo vidět. A nebylo nic jiného než úplná prázdnota. Když kolem něj někdo šel, nevěděl o něm. Nijak se neprojevovalo, nikdy se nikomu neukazovalo, nikoho nepotřebovalo, nikoho nemělo rádo a nikam nepospíchalo.
Jednou přišlo k nic něco a začalo na něj mluvit. Řeklo mu, že všechno je na světě důležité, všechno má své místo a i nic je na světě třeba, aby vedle něj mohlo být něco. To se nic zalíbilo. Už nebylo jako dřív, chtělo najednou vědět, na co je takové nic na světě. A něco mu na to moudře řeklo: „Aby mohlo být něco, muselo být předtím nic, aby mohla být čísla, musela být předtím nula, aby mohly být hory, musela být napřed rovina, aby měly kde být hvězdy, musela být napřed prázdnota, aby mohl znít zvuk, muselo být napřed ticho, aby...“. Ještě tě mám ty hloupé nic přesvědčovat, řeklo něco, že jsi vlastně důležité?
To bylo i na nic trochu moc. Najednou si připadalo úplně nejdůležitější, chtělo něčemu dokázat, jak se na světě uplatní, jak pomůže vytvořit něco, o čem ještě není nic známo, jak nakonec ovládne všechno dění na světě, protože bez něj nepůjde nic začít.
Ale něco bylo moudřejší a řeklo mu: „Kdybys ovládlo svět, tak by z něj nic nezůstalo. Ty musíš trpělivě čekat, až se z nějakého nic stane něco. A to dá hodně přemýšlení a práce a pokaždé se to také nepodaří. Ty musíš být rádo, když tě na světě trochu ubude, ale neboj se, s každým něčím se přijde na to, že je mnoho dalších nic. Věř tomu, že budeš na světě pořád, jen nechtěj vládnout.
Nic se zamyslelo a rozhodlo se, že nikdy nebude chtít vládnout světu a že bude rádo, když ho někde ubude, protože jinde ho zase kvůli tomu musí přibýt. A smířilo se s něčím, protože pochopilo, že jen s ním může být na světě.
A jaké je z toho poučení? Chceš-li z ničeho udělat něco, musíš hodně přemýšlet, pilně pracovat a možná, že někdy se ti to i podaří.