Pohádka pro každého, kdo má pohádky rád

Pohádka pro každého, kdo má pohádky rád
Daleko, daleko odsud, v Zemi, kde ještě žijí princezny a princové a kde kouzla existují nejen v pohádkách žila Princezna, která milovala bílou barvu a Princ, který rád nosil černou košili.
Princezna, která milovala bílou barvu, se zamilovala do Prince, který rád nosil černou košili tak, jak jen se může princezna beze všech kouzel do prince zamilovat, ale nevěděla, jestli se i Princ, který rád nosil černou košili zamiloval do ní. Princezna, která milovala bílou barvu začala být smutná. To je to nejhorší, co se může v Zemi, kde ještě žijí princezny a princové a kde kouzla existují nejen v pohádkách přihodit. Že někdo začne být smutný. Když začne být smutný obyčejný člověk, pak celá příroda vzdychá spolu s ním a všechna zvířátka a také rostlinky truchlí s ním. Když ale začne být smutná princezna, je to mnohem horší. Když začne princezna plakat, začnou se dít moc divné věci a všechna zvířátka i rostlinky začnou princeznu chránit, před původem jejího smutku, ať je to cokoliv.
Princezna, která milovala bílou barvu plakala pro Prince, který rád nosil černou košili a vyplakala pro něj napřed jezero, pak moře a nakonec celý oceán slz. Princezna, která milovala bílou barvu byla tak smutná, že se začala dít kouzla a rostlinky začaly princeznu chránit, aby už nemusela být dále smutná. Když začala Princezna, která milovala bílou barvu plakat začaly mezi ní a Princem, který rád nosil černou košili růst Růže. A tehdy vyplakala Princezna, která milovala bílou barvu pro Prince, který rád nosil černou košili celé jezero slz.
Když Princezna, která milovala bílou barvu viděla, že pro samé Růže přestává svého Prince, který rád nosil černou košili vidět, začala plakat ještě více. Tehdy se Princeznu, která milovala bílou barvu, rozhodla chránit i zvířátka. Nad Růžemi začali létat Orli, kteří by chytili a zabili každého, kdo by se pokusil Růžemi prostříhat. Když Princezna, která milovala bílou barvu uviděla Orly, kteří by chytili a zabili každého, kdo by se pokusil Růžemi prostříhat ztratila naději, že Prince, který rád nosil černou košili ještě někdy uvidí a tehdy vyplakala pro Prince, který rád nosil černou košili celé moře slz.
Moře slz zalévalo Růže, aby rostly ještě více a smutek Princezny, která milovala bílou barvu způsobil, že z Růží se stal Růžový keř, který byl mnohem vyšší a hustší než jen Růže.
Tehdy si Princ, který rád nosil černou košili všiml, že na svou Princeznu, která milovala bílou barvu nevidí. A tak hledal jak by se k ní dostal. Přišel až k Růžovému keři a chtěl se prostříhat, uviděl však Orly, kteří by chytili a zabili každého, kdo by se pokusil Růžovým keřem prostříhat. Princ, který rád nosil černou košili tedy začal na svou Princeznu, která milovala bílou barvu volat, aby zjistil, jestli na druhé straně plotu stále je a neutekla mu s Jiným princem.
Princezna, která milovala bílou barvu uslyšela hlas svého vyvoleného Prince, který rád nosil černou košili a viděla, že způsobila, že je od sebe odděluje Růžový keř, hlídaný Orly, kteří by chytili a zabili každého, kdo by se pokusil Růžovým keřem prostříhat.
Tehdy si Princezna, která milovala bílou barvu uvědomila, že se svým Princem, který rád nosil černou košili nikdy nebude a je to jen její vina a tak počala plakat ještě více a hořčeji. A tehdy vyplakala pro svého Prince, který rád nosil černou košili celý oceán slz.
Oceán slz ještě více zaléval Růžový keř hlídaný Orly, kteří by chytili a zabili každého, kdo by se pokusil Růžovým keřem prostříhat a smutek Princezny, která milovala bílou barvu byl tak hluboký, že se z Růžového keře stal Růžový keř s ostrými trny, ke kterému nebylo možné se ani přiblížit a ani maličko jím prohlédnout na druhou stranu. I zvířátka začala bránit Princeznu, která milovala bílou barvu ještě usilovněji. U kořenů Růžového keře s ostrými trny, ke kterému nebylo možné se ani přiblížit a ani maličko jím prohlédnout hlídaného Orly, kteří by chytili a zabili každého, kdo by se pokusil prostříhat Růžovým keřem s ostrými trny, ke kterému nebylo možné se ani přiblížit a ani maličko jím prohlédnout se usídlily Myšky, které by pokousaly každého, kdo by se pokusil pod kořeny se podhrabat.
Princ, který rád nosil černou košili už málem začal také plakat strejně jako Princezna, která milovala bílou barvu, pak si ale všiml, že jsou to práve slzy jeho drahé Princezny, která milovala bílou barvu, které vše zhoršují a kvůli kterým Růžový keř s ostrými trny, ke kterému nebylo možné se ani přiblížit a ani maličko jím prohlédnout roste ještě více, Orlů, kteří by chytili a zabili každého, kdo by se pokusil prostříhat Růžovým keřem s ostrými trny, ke kterému nebylo možné se ani přiblížit a ani maličko jím prohlédnout přibývá stejně jako Myšek, které by pokousaly každého, kdo by se pokusil pod kořeny se podhrabat. Tehdy začal Princ, který rád nošil černou košili na svou Princeznu, která milovala bílou barvu volat, aby už dále neplakala. Řekl, že je na druhé straně Růžového keře s ostrými trny, ke kterému nebylo možné se ani přiblížit a ani maličko jím prohlédnout hlídaného Orly, kteří by chytili a zabili každého, kdo by se pokusil prostříhat Růžovým keřem s ostrými trny, ke kterému nebylo možné se ani přiblížit a ani maličko jím prohlédnout a také Myškami, které by pokousaly každého, kdo by se pokusil pod kořeny se podhrabat, ale že je tam s ní a zůstane až dokud Růžový keř s ostrými trny, ke kterému nebylo možné se ani přiblížit a ani maličko jím prohlédnout hlídaný Orly, kteří by chytili a zabili každého, kdo by se pokusil prostříhat Růžovým keřem s ostrými trny, ke kterému nebylo možné se ani přiblížit a ani maličko jím prohlédnout a také Myškami, které by pokousaly každého, kdo by se pokusil pod kořeny se podhrabat neuschne. Až se tak stane, pak prý odletí i Orli, kteří by chytili a zabili každého, kdo by se pokusil prostříhat Růžovým keřem s ostrými trny, ke kterému nebylo možné se ani přiblížit a ani maličko jím prohlédnout, hlídaného Myškami, které by pokousaly každého, kdo by se pokusil pod kořeny se podhrabat a utečou i Myšky, které by pokousaly každého, kdo by se pokusil pod kořeny se podhrabat.
Princezna, která milovala bílou barvu Prince, který rád nosil černou košili slyšela a pochopila, že je s ní a zůstane dokud k ní nebude moci přijít. Pochopila také, že slzy z oceánu zalévají Růžový keř s ostrými trny, ke kterému nebylo možné se ani přiblížit a ani maličko jím prohlédnout hlídaný, Orly, kteří by chytili a zabili každého, kdo by se pokusil prostříhat Růžovým keřem s ostrými trny, ke kterému nebylo možné se ani přiblížit a ani maličko jím prohlédnout stejně jako Myškami, které by pokousaly každého, kdo by se pokusil pod kořeny se podhrabat a že tedy musí přestat plakat.
Princezna, která milovala bílou barvu i její Princ, který rád nosil černou košili tedy začali čekat, až vyschne oceán. Pro Princeznu, která milovala bílou barvu bylo mnohdy těžké vydržet neplakat a nebýt smutná, avšak její Princ, který rád nosil řernou košili na ni volal skrze plot, aby vydržela.
Oceán schne dloho, moc dlouho. V lidském světě se jíž vystřídalo několik generací, když Růžovému keři s ostrými trny, ke kterému nebylo možné se ani přiblížit a ani maličko jím prohlédnout hlídanému, Orly, kteří by chytili a zabili každého, kdo by se pokusil prostříhat Růžovým keřem s ostrými trny, ke kterému nebylo možné se ani přiblížit a ani maličko jím prohlédnout stejně jako Myškami, které by pokousaly každého, kdo by se pokusil pod kořeny se podhrabat začaly schnout první lístky. Takový keř je však vysoký, je mnohem vyšší, než kam oko Prince, který rád nosil černou košili, nebo jeho Princezny, která milovala bílou barvu dohlédlo a tak zprvu ani netušili, že jejich snaha nese ovoce a že jejich láska dostává novou naději.
Pak si oschlých horních lístků všimli a moc se oba radovali a pak započali znovu čekat. Čekání bylo dlouhé, ale když jednou počkáte než vyschne oceán, můžete čekat i než Růžovému keři s ostrými trny, ke kterému nebylo možné se ani přiblížit a ani maličko jím prohlédnout hlídanému, Orly, kteří by chytili a zabili každého, kdo by se pokusil prostříhat Růžovým keřem s ostrými trny, ke kterému nebylo možné se ani přiblížit a ani maličko jím prohlédnout stejně jako Myškami, které by pokousaly každého, kdo by se pokusil pod kořeny se podhrabat oschnou všechny listky, aby jste se mohl setkal se svou velkou láskou, která dává vašemu čekání smysl.
Jenže i Princezna, která milovala bílou barvu byla jen obyčejná princezna a tak po čase zapomínala jak moc se jí její Princ, který rád nosil černou košili líbil. Stejně jako Princ, který rád nosil černou košili byl jen obyčejný princ a tak začal zapomínat jak moc je jeho Princezna, která milovala bílou barvu krásná a hodná a kolik pro něj znamená.
A tak se po čase stalo že odletěl pryč první z Orlů, kteří by chytili a zabili každého, kdo by se pokusil prostříhat Růžovým keřem s ostrými trny, ke kterému nebylo možné se ani přiblížit a ani maličko jím prohlédnout. Princ, který rád nosil černou košili právě pral jednu ze svých košil v tom, co zbylo z oceánu slz Princezny, která milovalala bílou barvu a Princezna, která milovala bílou barvu se právě obdivovala kráse jednoho z bílých květů Růžového keře s ostrými trny, ke kterému nebylo možné se ani přiblížit a ani maličko jím prohlédnout hlídaného Orly, kteří by chytili a zabili každého, kdo by se pokusil prostříhat Růžovým keřem s ostrými trny, ke kterému nebylo možné se ani přiblížit a ani maličko jím prohlédnout a stejně jako Myškami, které by pokousaly každého, kdo by se pokusil pod kořeny se podhrabat a tak se stalo, že ani jeden z nich neviděl odletajícího Orla, který už nebyl Orlem, který by chytil a zabil každého, kdo by se pokusil prostříhat Růžovým keřem s ostrými trny, ke kterému nebylo možné se ani přiblížit a ani maličko jím prohlédnout, ale jen obyčejným Orlem.
Po čase přestali sledovat změny a přibývající suché lístky, ani zvířátka, která jim mizela téměř před očima. Nikdo jim to nemůže mít za zlé. Čekáním na naplnění své velké lásky strávili již tolik času, co trvalo civilizaci lidí přejít od Sumerského klínového písma ke kalvinismu a oni stále čekali až se budou moci pouze obejmout.
A tak jednoho dne začal Princ, který rád nosil černou košili přemýšlet, jestli nemá jeho láska Princezna, která milovala bílou barvu na své straně strašné překážky ještě i Jiného prince, se kterým by si povídala a tím si krátila Dlouhou chvíli, což je nejhorší věc, kterou v Zemi, kde ještě žijí princezny a princové a kde kouzla existují nejen v pohádkách znají. Miloval ji, ale nemohl se ubránit pochybám.
Princezna, která milovala bílou barvu vzpomínala na Princeznu, která nosívala růžové šaty a která žije ve Věži na straně, kde byl Princ, který rád nosil černou košili. Přemýšlela, jestli se její Princ, který rád nosil černou košili s Princeznou, která nosívala růžové šaty zná a jestli by se k jeho černé košili nehodily růžové šaty víc, než její milovaná bílá barva.
A tak se stalo, že pokud oceán vyschl za dob Sumerů a jejich klínového písma, tak právě byla vybrána Beethovenova Devátá Hymnou Evropské unie a Princ, který rád nosil černou košili se náhodou rozhlédl kolem sebe směrem od Růžového keře s ostrými trny, ke kterému nebylo možné se ani přiblížit a ani maličko jím prohlédnout hlídaného Orly, kteří by chytili a zabili každého, kdo by se pokusil prostříhat Růžovým keřem s ostrými trny, ke kterému nebylo možné se ani přiblížit a ani maličko jím prohlédnout a stejně jako Myškami, které by pokousaly každého, kdo by se pokusil pod kořeny se podhrabat a spatřil Věž na straně, kde byl Princ, který rád nosil černou košili. Tehdy si Princ, který rád nosil černou košili řekl, že Věž na straně, kde byl Princ, který rád nosil černou košili je vlastně na stejné straně jako on. A tak šel vysvobodit Princeznu, která nosívala růžové šaty.
Než byl Barack Obama zvolen do úřadu, byl Princ, který rád nosil černou košili ženat s Princeznou, která nosívala růžové šaty.
Mezitím jel po Straně, kde byla Princezna, která milovala bílou barvu Jiný princ. Řekl si, to je ale krásná princezna. Není to Princezna, která milovala bílou barvu? A tak se stalo, že než proběhla Obamova inaugurace, byla Princezna, která milovala bílou barvu manželkou Jiného prince.

Každá pohádka by měla končit dobře, takže je možné, že Jiný princ miloval Princeznu, která milovala bílou barvu víc, než ji kdy miloval Princ, který rád nosil černou košili. Stejně jako je možné, že Princezna, která nosívala růžové šaty byla Princi, který rád nosil černou košili oddanější ženou než by kdy byla Princezna, která milovala bílou barvu. Pak by bylo vše nádherné.
Pravdou ale je, že v Zemi, kde ještě žijí princezny a princové a kde kouzla existují nejen v pohádkách je mnohem pravděpodobnější, že když kvůli někomu někdo vypláče i jezero slz, nemusí to být rovnou oceán, tak se jednou někde potkají a alespoň jeden z nich se znovu rozpláče. A co hůř, tentokrát se mohou rozplakat oba.
A tak se nejspíš stalo, že se Princezna, která milovala bílou barvu jednou procházela kolem uschlého Růžového keře s ostrými trny, ke kterému nebylo možné se ani přiblížit a ani maličko jím prohlédnout dříve hlídaného Orly, kteří by chytili a zabili každého, kdo by se pokusil prostříhat Růžovým keřem s ostrými trny, ke kterému nebylo možné se ani přiblížit a ani maličko jím prohlédnout a stejně jako Myškami, které by pokousaly každého, kdo by se pokusil pod kořeny se podhrabat, když jel okolo i Princ, který rád nosil černou košili. Uviděli se a Princ, který rád nosil černou košili seskočil z koně a běžel ke své vyvolené Princezně, která milovala bílou barvu, která mezitím dojetím padla na kolena. Oba se snažili neplakat. Jeden z nich však přece jen prvou slzu uronil a další na sebe nedaly čekat. A tak na sebe možná čekají...inu, nejméně dodnes.