Princezna Flipy - Návrat

Flipy strávila u strejdy přibližně měsíc, za tu dobu jí Kocour všemožně nadbíhal. Odmítala ho jak jen šlo. Taky se předháněli ve stěrech toho druhého.
Nejen Flipy ale i Lukáš se dneska vraceli do království. Lukáš byl doma dřív než Flipy. Mrzelo ho že mu ani nenapsala. On jí psal každý den. Hned jak přijel hodil krosnu do kouta a utíkal k Flipy do pokoje. Nebila v pokoji, ani v tělocvičně, dokonce ani se stáji. Ve stáji chyběl její kůň tak osedlal Vraníka a jel na jejich místo. Ani tam nebila, vrátil se zpátky ke hradu, náhodou potkal krále tak se ho zeptal.
„Pane králi kde je Flipy?“
„Jela na návštěvu k mému bratrovi.“
„A kdy se vrátí?“
„Dneska.“
„Děkuji.“ a běžel k sobě.
Za 2 hodiny přijela Flipy v doprovodu Kocoura a spol. Věci hodila k sobě do věže a běžela za Lukášem.
„Sháněl se po tobě Lukáš.“ uslyšela otce.
„On už se vrátil?“
„Vrátil.“
V tom se do hovoru vmísil Kocour.
„Tak ty máš kluka? Škoda myslel jsem že mám šanci.“
„Ale kdepak, Lukáš je její kamarád. Neboj ještě šanci máš. Dám ti vědět až bude Flipy 17.“ řekl najednou král, Flipy se to nelíbilo.
„Nemá šanci, já se vdávat nechci.“
„Flipy musíš, pro dobro království. Kdo jiný by vládl?“
„To nevím a nechtěj to po mě.“ utekla k Lukášovi.
Kocour si ještě chvíli povídal s králem.
„ Kdy jí bude 17?“
„Za necelé 4 roky.“

***

Flipy se vkradla k Lukášovi do boudy a zakryla mu oči.
„Hádej kdo to je.“
„Flipy.“ vytrhl se jí a otočil se.
„Tolik jsi mi chyběla.“ a dal jí pusu na tvář.
„Ty mě ještě víc, promiň mi že jsem ti nenapsala byla jsem na návštěvě u strejdy a otravoval mě jeden pěšec.“
„No jo to se stává, vše odpuštěno.“
„Dík.“ a objala ho.
„Ale musím ti něco říct.“
„Tak povídej.“
„Táta říkal že až mi bude 17 tak se vdám a budu kralovat.“
Lukáš posmutněl.
„A koho si budeš brát?“
„To nevím.“
„Třeba mě.“
„Ne já se vdávat nebudu.“
„Nepůjdeme se projít?“ věděl že o tomhle se s ní nemá hádat.
„Jasně!“
Hned venku je ale čekalo překvapení.
„A hele mese princezna.“
„Heleme se Kocour.“
„Kocour?“ nechápal Lukáš
„Takovej magor.“ vysvětlila Flipy
„Tak ty přece jenom máš kluka.“
„Ne Lukáš je kamarád.“
„Kamarád taky rád.“
„Hele nepleť se nám pod nohy a vysmahni!“ Řekl rázně Lukáš.
„No tak já vypadnu ať máte soukromní. Jdeme kluci.“
„Magor.“ ulevil si Lukáš.
„Příšernej.“ potvrdila Flipy. „Celou dobu mi lezl na nervy.“
„No to věřím.“
„No to věř.“
„Tam mě napadá“ zarazil se Lukáš „tobě bude příští rok 15.“
„No to bude.“ zastavili se u záhonku s růžemi.
„Nevím co bych ti dal.“
„Nemusíš mi nic dávat.“
„Tak ti dám pusu a kytku.“
Flipy se usmála.
„Stačí kytka, ale ať je to růže.“
„No na to jsem zapomněl.“
„V pohodě.“ usmála se Flipy.
Šli se projít do zahrady. Lukáš byl rád že se vrátila. Procházeli se kolem rozkvetlé zahrady. Ta zahrada patřila Filianě, Flipininý mamince. Lukáš okukoval růže a přemýšlel kterou by si vybrala Flipy.