Život spermie

Seděl jsem v autobuse. Jeli jsme už poměrně dlouho- asi 2 hodiny a najednou někdo z nás zakřičel:"Rychle! Utíkej! A hledej dívku!" Všichni se rozeběhli dopředu. Já samozřejmě taky. Utíkal jsem seč jsem mohl, ale byli i rychlejší. Ale neztrácel jsem naději.
Uviděl jsem ji... byla krásná. Zrychlil jsem. Byl jsem u ní.
První. Já...
"Ahoj..."
"Ahoj, těší mě."
Povídali jsme si Měl jsem pocit, že patříme k sobě. Odjakživa.
Naše duše se spojily. Už jsme nebyli "JÁ" a "ONA", ale jenom "MY".
Slíbili jsme si, že se nerozdělíme. Nikdy.
Po nějaké době jsme uslyšeli hlas-výkřik ženy a řeč klidného muže: "Podívejte, není ta vaše dcera překrásná?!"