Jezerní víla/6

V horách, v Jezerním království, začal panovat nejstarší syn sumce

Andreje- Richard. Voda již nebyla tak čistá, průzračná a okysličená.

Někteří obyvatelé trpěli nemocemi, špatně se dýchalo a také velký obsah

řas ve vodě sužoval; perlorodky, které potřebují čistou vodu, úplně

vymizely a raků také ubývalo. Za vše mohl člověk. V okolí jezera dal

pást mnoho svého dobytka, stáda ovcí, skotu…a to zapříčinilo znečištění

vody. Ti lidé- chtěli ze zdejší krajiny vytěžit co nejvíce, devastovali

okolí jezera a lesy, mnoho stromů vymizelo a bylo pokáceno, dokonce i

žulová hora měnila tvar a zmenšovala se; na vozech odváželi kámen a

stavěli z něj… ulice, domy a vše, aby zvelebili svá obydlí. Přítok

jezera byl narušen a částečně odkloněn k lidským obydlím. Jezerní

království začalo pomalu a jistě umírat.

Když toto vše Zeus uviděl, zamyslel se a chtěl, aby bylo vše rychle

vyřešeno a království zachráněno. Chystal potrestání živly. Nyní chtěl

krajinu a jezero před lidmi zachránit a vystrnadit je.

Lidé však v minulosti nevěděli, proč a kdo sesílá povodně, hurikány,

zemětřesení, ukrutné mrazy a vánice, a když se tak stalo -vše bylo

zničeno- odešli v bídě.

Zeus přiletěl do chrámu, aby vše víle vypověděl. Vešel do komnaty a

přistoupil ke Klárce, která se učila číst a psát v řečtině.

„Ahoj, dcero má, zanech na chvíli učení, rád Ti něco ukážu. Poletíme k

jezeru.“ Nasedli na létajícího koně a za pár chvil prolétali nad

hřebeny hor a mohutnými lesy. V dálce se blýskala modrá hladina od

slunečního svitu. Letní, voňavý vítr hřál.

Všude byly vykáceny stromy. Krajina dostala úplně jiný ráz. Rozježděné

louky, zničené porosty, mnoho velkých ohňů a stoupající kouř. Mezi tím

mnoho lidí a zapřažených zvířat. Voli odváželi nařezané stromy…a žulový

kámen. Také orali.

Když tohle vše Klárka uviděla, málem se rozplakala. Nedokázala ze sebe

vydat ani slova. Hleděla a nedokázala tomu uvěřit.


„Vidíš, co dokáže udělat člověk. Celý Tvůj rodný kraj zničil. Tvé

kamarády z jezera otrávil a přinesl neštěstí. A víš proč? Pro peníze a

bohatství.“

Klárka se rozplakala.

„Neplakej, dcero má, ještě není pozdě. Ještě není vše zničeno. Jsem

všemocný, znám kouzla a vím, jak odsud lidi vystrnadit. Nechci jim

ublížit, jen jim znepříjemnit život a donutit je k odchodu. Proměním to

tu v nehostinný kraj. Sešlu hodně vody. Nic už odsud neodvezou, protože

se přes bláto a vodu nedostanou. A v zimě tu bude mráz a mnoho sněhu.


Za sto let to tu bude jako dřív. Stromy vyrostou.“

A vyndal čarovný amulet.