podivné Vánoce

Bello?Už si začala psát Ježíškovi?“ Zeptal se Bellyin bratr James.Do vánoc zbýval jeden měsíc,ale devítiletá Bella s sedmiletým bráškou Jamesem se na Vánoce těší už od srpna.
„Ne,vždyť je ještě kopa času,Ježíšek může ještě klidně odpočívat.“ Odpověděla Jamesovi.
„Ale už je pravý čas Bello, aby to Ježíšek vše stihl.Tady máš papír a tužku,a napiš co si přeješ k Vánocům.“ Řekla Bellina maminka. „Já mu chci taky napsat !“ Vykřikl James a pádil ke stolu za Bellou.Chtěl jí papír vzít ale Bella byla rychlejší,pevně papír držela,ale jak James za papír trhl,roztrhl se vpůli a každý držel jednu část. „Jamesi!podívej co si udělal,teď to budu muset celé přepsat,jen kvůli tobě…!“ „Já mu chci taky napsat,aby na mě nezapomněl“.Zakřičel na Bellu James. „Tak si doběhni k mamce a ta ti dá papír..“Řekla rozčílená Bella .Ale než to mu stačila Bella říct,běžel žalovat mamince.
O dvě hodiny později
„Bello,Jamesi ,už je čas jít do postele“ zavolala na děti jejich maminka.Povlékla jim postele do vypraného povlečení,dala jim pusu,popřála dobrou noc a zavřela dvěře.James usnul coby dup ale Bella vůbec usnout nemohla.O půlnoci ještě Bella nespala.Ale na chvíli přece jen zavřela oči.Najednou uslyšela krásnou melodii ukolébavky,kterou jí zpíval tatínek,před dvanácti dny před jeho smrti, když byla malá.Ten zvuk byl slyšet za oknem.Bella šla k oknu a otevřela ho.O na nemohla uvěřit svým očím.Za oknem stál v lehkých,sněhobílých šatech anděl.Bella z něj nespustila oči.Našla svou starou flétnu a přidala se k andělovi. „Kde jsi se tu vzal ?“ zeptala se Bella toho stvoření a odložila flétnu. „Jsem tvůj anděl,který tě chrání na každém kroku.Jmenuji se Aralai.Většinu lidí v tuto noc navštíví jeho anděl a provede po nebi.“ „Vážně ? a mohu vzít s sebou svého bratra Jamese?“ zeptala se potichu laskavě Bella. „Ne,je mi líto,ale nemůžeš.Také ho navštíví anděl ale na prohlídku nebe může býti jen jednou.Musíš tam jít sama.“odpověděla Aralai
Aralai jí dala kouzelná hedvábná křídla a za chvíli se Alarai a Bella ocitli nahoře na nabi.
Tam Bella uviděla svého milovaného tatínka.Ten ji s radostí objal a políbil na obě tváře.Ale nemohli spolu býti dlouho,protože museli ještě projít celé nebe,nemohli se zdržovat.Bella se rozplakala a šla s Aralai dál.Potom zase viděla Ježíše,který se jí ptal: „Máš tady s sebou ten papír kam jsi psala to co chceš ode mne k vánocům?“ Zeptal se mile a posadil si Bellu na klín. „Bella mu papírek dala a musela pokračovat v cestě.Na Bellu padala únava.Podlamovaly se jí nohy a oči se jí zavírali.Aralai ji odnesla zpět domů a položila do postele,přikryla peřinou.Bylo už skoro ráno.
Ráno
„Mami,byl za tebou taky tvůj anděl?“ zvolala na maminku Bella . „Jaký anděl prosím tě?Andělé neexistují,kdo ti to nakukal?“Odpověděla máma. „Za tebou nebyl?Za mnou jo,a dal mi křídla a byla jsem v nebi,tam jsem viděla Ježíše.A byl tam i tatínek a nic si nevymýšlím.A to že andělé neexistují není pravda !!!!!!!!!!!!“
Na štědrý den
„To je ale krásný stromeček“ Řekla maminka když ho její bratr (hajný) přinesl do obývacího pokoje.Mámin bratr jim ho nosí každý rok.James s Bellou ho krásně ozdobily a nahoru dali hvězdu.Dali na něj:skleněné ozdoby,světýlka,svíčky a arabesky a čokoládovou kolekci.Když skončili se zdobením,šla Bella do pokoje.Za oknem uslyšela tu samou melodii,jak slyšela tenkrát.Otevřela okno a tam stál její zesnulý tatínek.Řekl jí,že s nimi oslaví Vánoce,ale ne jako člověk,ale jako anděl.

……….. Konec si domyslete…………