Kde se vzal strach?

Před mnoha lety žil muž jménem Tar, obyčejný pracovitý zemědělec, který hospodařil na svých polích. Ze začátku se vše dařilo, vlastnil nejnovější stroje a vymyslel velmi důležitý zavlažovací systém. Chybička v celém zařízení se našla až po čase. Tar si neuvědomil, že zemi, v níž bydlí, postihuje jednou za 10 let období dešťů trvající půl roku. Jeho pole se převodnila a stala se z nich spíše jezírka.

Zklamaný Tar se vydal na cestu kolem světa s nadějí, že najde místo, kde jeho nápad se zavlažováním bude k užitku. Ploužil se dnem i nocí, po poušti i po moři, v mrazu i v horku... Jednou, když procházel podivným údolím, spatřil dívku svírající na prsou skříňku. Možná by prošel bez povšimnutí dál, kdyby jí skříňka nevylétla z rukou. Přistála přesně mezi Tarem a Selfou - tak se dívka jmenovala. Tato prazvláštní příhoda muže a dívku spojila...

O skřínce s rytinou ruky na povrchu slyšel každý. Kdyby již tehdy lidé znali onen "smrtelný strach", zajisté by ho cítili. Truhlička totiž obsahovala nepředvídatelné zlo, které mělo moc zničit celý svět. Klíč k ní nevlastnil král, církevní hodnostáři nebo čarodějové, ale dívka, jež byla čistou pannou. Pouze její dlaň se podobala reliéfu na povrchu skřínky. Ovšem nikdo netušil, za jakých okolností se uzamčené zlo dostane ven. Až poslední vyvolená, což byla právě Selfa, tajemství odhalila.

Z Tara a Selfy se stali nejlepší přátelé nebo něco víc!? Asi ano. Zplodili spolu dítě. V té chvíli se nevinná dívka stala opravdovým klíčem ke skřínce. Celý život se řídila podle toho, jak byl jasný obraz ruky na truhličce. Nyní zářil!!! Věděla, že nastal čas a svět je připraven... Vložila svou dlaň do obtisku. Udeřil hrom a létaly blesky... Světem prolétlo zlo... všechny nemoci, utrpení, bolest, úzkost...

Ze všech předchozích věcí pramení strach a nejistota. Život na Zemi se změnil k nepoznání, nejen pro Tara, Selfu a jejich nenarozené dítě, ale především pro celé lidstvo!