O lakomém princi a ošklivé princezně

Za devatero horami, sedmero řekami, patero kopci, třemi státy žil princ Jaromír, který byl až neuvěřitelně lakomý. Byl tak lakomý, že si pro měďák nechal vrtat cizí koleno. Jen byl pořád sám. Neměl nikoho komu by se chlubil jak je bohatý. Proto se jednoho dne rozhodl že se ožení s nějakou moc bohatou nevěstou, protože peníze se vždycky hodí. Na cestu se vydal hned, proč čekat když čas jsou peníze a těch není nikdy dost. Nesmím zapomenout dodat, že zbožňoval citáty kde se třeba jen mihla vzpomínka na peníze.
Ve všech zemích kterými projel, bylo místo královského manžela obsazené. Princ se totiž cestou loudal, hledal způsoby cestování zdarma, nejraději i s občerstvením a tak nebylo divu že ho ostatní předběhli. Po dvaceti letech namáhavého putování dorazil do míst která dosud nikdo nezmapoval. Vyptával se lidí v okolí na nezadané dívky nejlépe šlechtického stavu.
Všichni prince nadšeně vítali a vyprávěli mu o dceři svého krále. Ochotně ukázali i cestu na hrad. Jen bylo divné proč se při líčení její krásy všichni nenápadně křižovali. Princ se pozorně rozhlížel aby vysondoval jak na tom finančně jeho případný tchán vlastně je. Vše vypadalo slibně: Pole plná obilných klasů, na lukách stáda vypaseného dobytka. Jeho srdce plesalo, když vše přepočítával na zlaťáky tak jak ho ve škole učili.
Zpráva o příjezdu ženicha se po království rozlétla rychlostí poštovního holuba. Proto když princ přijel na hrad, čekali na něho davy lidí v čele s králem této země. Po nezbytných několika otázkách ohledně cesty, zdraví a podobně byl princ uveden do komnat obývaných princeznou.
Hned při vstupu se podivil nad šerem v místnosti. Závěsy oken zatažené, svíce zhasnuté. Hnán kupředu touhou konečně spatřit svou nevěstu, ponechal dotazy na pozdější dobu. Zeptá se třeba při obědě. V rohu místnosti spíš vytušil než zahlédl postavu s tváří zakrytou závojem. Koktavě se dívce představil, pochválil bohatství země a nesměle požádal o její ruku. Dívka nadšeně souhlasila a hned poslala sloužící chystat hostinu. Král samozřejmě se sňatkem souhlasil. Princ Jaromír v tu chvíli přemýšlel mimo mozek a požádal svou budoucí ženu zdali by ji nemohl pohlédnout ve světle slunce do tváře. Princezna vyšla z komnaty a sundala svůj závoj. Všichni lidé okolo se s pohledem upřeným k zemi pokřižovali. Jen Jaromír ztuhnul a žaludek mu zabublal.
Honem se podíval do příručky o princeznách, kterou každý princ dostal od sudiček při narození do kolébky jako praktický dárek. Tato příručka měla zabránit, aby si princové vozili domů ošklivé a hloupé nevěsty. Jak tak loví mezi řádky, něco mu neštymuje se skutečností. Podle knížky by přece princezna měla být ztepilá se sametovou pletí, ňadry jako bochánky a hlasem skřivánka. A princ zatím stojí proti osobě, jejíž pohlaví se nedá bez lékařské pomoci identifikovat. Pleť plná bradavic, některé i s chlupem, tělo s hrbem na zádech, ňadra někde u kolen a hlas připomíná skřehotání vran: ,,Princi Jaromíre neboj se a přistup blíž. Opravdu jsem tvoje vyvolená. Jen mne zaklel zlý plastický chirurg, protože jsem byla lakomá a odmítla zaplatit všechny operace. Do původní podoby se prý navrátím až se najde princ, který bude ochoten všechny dluhy za moje zákroky zaplatit. Zatím však nikdo neměl tak velký majetek nebo odvahu peníze obětovat".
Princ chvíli přemýšlel. Jeho rodiče nešetřili penězi za vzdělání a on sám taky hloupý nebyl. Nebylo mu totiž jasné kterou podobu plastický chirurg měl na mysli. Proto se rozhodl, že na princeznu hodí bobek. Pokud by totiž vrazil všechny svoje peníze do jejího vysvobození, nezbude mu nic na další operace aby z té babizny udělal znova hezkou ženskou. Žít vedle takové šeredy a navíc být chudý jako kostelní myš se mu zrovna nechtělo. Vrátil se tedy s nepořízenou domů. Jen z vyprávění ostatních je nám známo, že ve snaze nahradit ztrátu která mu vznikla při hledání nevěsty, vložil zbylé peníze do fondu ,,Zlatý nuget“ a čeká na jejich zhodnocení. Jen netuší že marně. Princezna prý nedopadla o nic lépe. Zlý plastický chirurg pochopil, že princezna dobrovolně za operace nezaplatí. Vrátil ji ,,poplastickou“ podobu a protože nevypadala zrovna špatně, vzal si ji za ženu. Tím se dostal k jejímu majetku který časem prohrál v kartách. Princezna se po zbytek života trápila a nadávala na krkavého prince.