Pohádka o třech bratrech

Žili, byli, tři bratři.
Byli hodně hubení, no, zkrátka, až na samou kost,
byli to kostlivci, smrťáci.
Jednoho dne se sešli a naříkali, a naříkali.

Jeden říká svým dvěma bratřím.
Bratříčci moji, proč ti lidé takhle zase šílej,
já už se na to nemohu dívat, to je hrůůůza, a pak si zakryl své oči.

Druhý, přikyvuje a říká.
Tak, tak, bratři moji, je to tak,
stále na sebe hulákají, křičí, ječí, už to nemohu poslouchat,
a zacpe si své uši.

Třetí z bratrů, už, už, se mu vzteky chtělo zařvat,
ale nakonec nezařval, Vzal Kosu, ....
ale nakonec kosu odhodil, avšak přece jenom musel alespoň zařvat,
tak se nadech, ale pak si raději přikryl pusu,
protože kdyby Zařval, tak by byli všichni tři bratři navíc ještě hluchý,
jako by nestačilo, že jsou již takhle štíhlí:-)

No, a to je konec pohádky, vemte si děti do postele své hračky Kostíky,
a jděte v klidu spinkat.

Dobrou noc.