Jak navštívili Bedřichovské moře

Jednoho letního dne, když slunce spalovalo vrchy Maliníku, se děti z Bedřichova rozhodly, že opět navštíví Nekráska v lese, pod Nekrasem. Když byly hluboko ve hvozdu, pronesly nahlas kouzelnou básničku,jak jim Nekrásek poradil a strašidýlko se před nimi hned objevilo.
Děti Nekráskovi navrhly, aby s nimi šel k Bedřichovské přehradě. Nekrásek nadšeně souhlasil. po pár minutách už stanuli u hráze, vrhli se všichni tři do vodních chapadel přehrady. Když se všichni vyřádili povídá najednou na břehu Vojtíšek: ,, Škoda,že tu nemáme opravdické moře s opravdickou pláží '' a protože Nekrásek uměl kouzlit tak řekl:
,,Žádný problém.'' A začal s kouzlením:

,,Pasu tři oře
doma na dvoře
z přehrady buď moře''

A skutečně, místo přehrady rozlévalo se v celé šíři i dáli všude kolem moře, kde v dálce se bělaly velké plachty lodí. Vojtíšek i Kubík byli tou krásou ohromeni. Byli by se tou neobvyklou scenérii, kdy průzračně siný oceán odrážel v hladině temné a hluboké oči jizerskohorského lesa, nechali unášet ještě dlouhé minuty,ale Nekrásek je zarazil:
,,Brzy příjdou první lidé a kdyby spatřili moře, mohla by moje identita být odhalená,jen děti z Bedřichova mohou o mne vědět. ''
Vrátil tedy vše do původního stavu a lidé, jež přišli o chvilku později nic nepoznali. Ani kluci nikomu o svém tajemství nikdy neřekli.