Požár

Nad Bedřichovem,nebe zatáhlo oponu a z tmavých mraků, se spouštěly provazy deště. Blesky poletovaly oblohou, jako nasvícená letadla a občas se ozvalo hřmění hromů. Bylo pozdní odpoledne a bouřka stále nepřestávala,zatímco Kubík s Vojtou si hráli u sebe doma. Pak to ale přišlo! Jeden blesk uhodil do blízkého stromu a zapálil větev, jako vích, ta s praskotem dopadla, na střechu jednoho z domů. Byl to dům, kde bydlel Kubík, se svými rodiči. Od hořící větve oheň rychle přeskočil na střechu,jež vzplála, jako pochodeň. Střecha se začala propadat, až Kubíkův tatínek vyběhl, před dům a uviděl,že hoří . Začal proto honem hasit požár,ovšem oheň zatím stačil natropit na střeše značné škody a ve střeše, už byla díra, jako v maminčině punčoše. Navíc v podkroví bylo mokro od hašení.
Načež Kubíkův tatínek spráskl ruce a pod vousy zabručel: ,, Tohle nám k čertu ještě scházelo , hned zítra zavolám klempíře a tesaře, aby mi pomohli střechu opravit. '' Poté sám vylezl po žebříku a upevnil na střechu kus pevného igelitu, aby dovnitř nepršelo. Tu noc směl Kubík přespat u svého kamaráda Vojtíka,kterému pověděl, co je postihlo, v tom oba kluky napadlo,že zítra zajdou do lesa, za Nekráskem,zda by jim nepomohl.
Další den, se skutečně hned, po snídani vydali do lesa, pod Královkou, aby přivolali Nekráska. Tou dobou už bylo nebe,jako vymetené a bouřce ani památky.
Když mu pak řekli o požáru, Nekrásek hrůzou oněměl a nakonec pronesl:
,,To je mi teda pěkné nadělení, žádná kouzla na opravu střechy neznám, ale uvidím, co se dá dělat. ''
Posléze došli na kraj lesa,odkud byly krásně vidět domy obou chlapců. Společně pak viděli,jak na zahradu přijíždějí auta dělníků,kteří přijeli opravit poškozený dům,po včerejší bouřce. Tesaři se dali do práce a brzy začali pokládat prkna na střechu a zatloukat do nich hřeby. V tom Nekrásek dostal nápad,jak jim ulehčit práci,aby byli dříve hotoví.Začal s kouzlením a trámy na opravu střechy,byly rázem lehké, jako zápalky,tesaři se tomu divili,ale byli rádi, jak jim jde práce lépe od ruky. Poté,co přišli na řadu klempíři,bylo jasné,že do večera práci stihnou.Nakonec opravili i doškovou střechu. Kubíkův tatínek měl radost a spravedlivě dělníkům,za jejich práci zaplatil.Jenom pár dnů trvalo,než celé podkroví vysušili a položili nový koberec. Kubík tyto dny přespával u Vojtíka,protože nahoře v patře měl svůj pokojíček.Od té doby,se nad Bedřichovem prohnalo takových bouřek nespočet,ale ani jedna,už nenapáchala větší škody.