Příhoda na kluzišti

Letošní zimu v Bedřichově mrzlo, až praštělo. Ledy pod nohama zvonily, jako stříbrné zvonečky. Dokonce zamrzlo i Bedřichovské koupaliště,které jinak slouží v horkém létě k příjemnému osvěžení. Chystali se k němu i Kubík s Vojtou, kteří po příchodu ze školy, popadli brusle a uháněli na Dolinu. Na místním koupališti už to žilo, byli zde rodiče s dětmi, od těch úplně nejmenších, jež sotva stáli na nohou,až po ty větší, které Vojta s Kubou znali přímo z Bedřichova,nebo Janovské školy,kam společně chodili.Děvčata zkoušela na ledě různé piruety a skoky, kdežto kluci si o kus dál hráli hokej, kde namísto branek měli pohozené čepice a obyčejný tenisák sloužil místo puku. Najednou místní chlapec Pepík zvolal : ,, Pojďte uděláme na ledě vláček a kdo chce, může se připojit, jako vagóny.'' To se všem zalíbilo,přidali se samozřejmě i Vojtík s Kubíkem a za chvíli po ledové ploše Bedřichovského koupaliště objížděl lidský vláček.
Zničehonic, však jedno z dětí vepředu uklouzlo a všichni popadali na ledovou plochu.
Jenomže v tom pod nimi zapraskal led a děti se s úprkem, co nejrychleji hnaly ke břehu. Většina drobotiny a dospělých se dostali do bezpečí.Takové štěstí ,ovšem neměl Kubík a další dvě děti, pod nimiž se led probořil a všichni skončili v ledové vodě.
Některé děti,které se zachránily se v šoku rozprchly do svých domovů,ale ty co zůstaly se snažily společnými silami tonoucím dětem pomoci. Byl mezi nimi i Vojtík,který nelenil a po ledové ploše se připlazil až ke Kubíkovi. ,,Tu máš vestu a lano, '' zvolal jakýsi muž a obojí podal Vojtovi,který hodil svému tonoucímu a vyčerpanému kamarádovi záchrannou vestu a jeden konec provazu. Následně společnými silami pomohli Kubíkovi z ledového zajetí.
Vojta vzal svého kamaráda Kubíka domů,jenže pak si uvědomil,že rodiče obou chlapců budou touhle dobou ve městě, u známých.
Na kost zmrzlého Kubíka proto zavedl na místní faru. Tam se chlapce ujal Bedřichovský farář Kropenáček,který Kubíka ohřál u topení a věnoval mu nějaké teplé svršky.
když se kluci po několika hodinách vydali od Bedřichovského kostelíku směrem k domovu
jejich rodiče už byli dávno doma. Začali se proto hned vyptávat,kde byli, tak dlouho a Vojtík s Kubou jim posléze celé dnešní dobrodružství, na kluzišti vyprávěli.