Pro tebe..!

Ahojí iluze po níž toužím, o které se mi každou noc zdá. Z mé lásky se stal přízrak a z krásného snu noční můra. V tmavé noci bez světel luny, padají slzy jak perly na polštář. Změnil si se z člověka na zrůdu a moje veselost jak kvítko uvadla. Kamkoli se podívám vidím tebe - iluzi, člověka, ale jakmile otevřu oči, začne mě tížit srdce, jež je přikryto černou dekou strachu, smutku a deprese. Slzy zmizely a srdce ztvrdlo. V očích prázdný výraz a dřív ryzí krásná duše, dnes už bez soucitu. Možná bych se změnila, kdyby si se stal člověkěm.

Miluji tě stále...