Půlnoční opojení

Začala odbíjet půlnoc... Dívka klidně oddychovala, když v tom... Temné mraky odhalily zářivý měsíc. Byl úplněk a venku se pomalu zvedal vítr. Ze slunečného a horkého dne se stala chladná noc a zima se dostávala až do morku kostí. V pokoji se ochladilo a dívka pocítila chlad, ze kterého jí naskočila husí kůže. To jí probudilo z jejího hlubokého spánku. Líně otevřela obě oči a chtěla jít zavřít okno, o kterém si myslela, že je otevřené. Mátožně vstala, zmožená spaním a pomalu šla k oknu. Přitom měla trochu strach, protože měsíc vrhal do pokoje světlo, ozařující různé předměty a vytvářející zlověstné stíny. Vyvolávalo to v ní divný pocit. Pocit úzkosti a strachu ještě víc prohloubil jakoby dech u krku. Z hrůzy se zastavila a bála se pohnout, natož ještě otočit. Raději zavřela oči a přála si, ať je to jen sen, ze kterého se probudí a všechno bude v pořádku. V tom ji něco pohladilo po vlasech a TA ruka sjela až k zádům. Dívka získala odvahu a nejistě se otočila. Pak si uvědomila, že to neměla dělat, protože pak by nemusela vidět, to co právě vidí. Stál před ní... Ten, jehož se každý bál. V jeho tváři zaregistrovala ironický úsměv a ten odhalil i jeho bílé zuby, které by každý mohl obdivovat, jen kdyby neměly mimořádně ostré a dlouhé špičáky. Oči měl jako dva zářící jantary. Stačila si všimnout, že pod lehce rozhalenou košilí se skrývá tělo poseté jizvami různých velikostí. Rány těsně pod srdcem se jemně dotkla, ale v tu chvíli od něj odskočila a uvědomila si, co to provedla. On se tvářil velmi překvapeně. Přiblížil se k ní a vtiskl jí pusu na čelo, pak na tváře a nakonec na rty. Každý ret obkroužil jazykem, pak pokračoval až ke krku, ze kterého nejprve odhrnul dívčiny jemné a vlnité vlasy. Tušila, co přijde a v duchu se rozloučila se všemi nejbližšími. Věděla, že je zbytečné se mu vzpírat a tak raději sklonila hlavu k pravému rameni. Dotkl se zuby pulzující tepny a pomalu špičáky zarýval do masa. Cítil opojení sladké krve a ukojení mocného chtíče. Dívce vytryskl před očima gejzír nepopsatelné bolesti, jako by jí rvali vnitřnosti zaživa. Jejich objetí trvalo jen krátce, ale dívce to připadalo jako věčnost. Pak omdlela a on ji lehce položil na postel. Nemohla dlouho usnout. Rána ještě slabě krvácela a hlavou se jí honily tisíce myšlenek. Stejná situace se opakovala každý den, asi tři měsíce.. Ale ne pokaždé si přišel jen pro to, co nejvíce potřeboval k životu. Jenže dívka během té doby chřadla, byla bledá, neměla chuť k jídlu, život ji přestal bavit. Jednoho dne ji našli mrtvou a na krku měla pouhé dvě ranky, ale i ty stačily k tomu, aby dívka navždy odešla ze světa smrtelníků. Po pohřbu všichni chodili na hřbitov, ale jeho majitelka přesto každou noc opouští svůj hrob, aby užívala svého nočního života... A tak na vlastní kůži poznala, jak chutná pravé půlnoční opojení...