Kamarád

V tureckém sedu a sklopenou hlavou sedí na obrovské posteli. Pohupuje se dopředu a dozadu a chvějící se rukou si prohrábne tmavé husté vlasy. Blíží se to. Za necelou hodinu přijde. Noční návštěvník. Přesvědčil ji, že je výjimečná, že to, co dělá, je dobré. Pomáhá mu tím a neví, že nemusí. Neví, že pro něj každou noc nemusí trpět, prožívat tu bolest, na kterou si zvykla, a to tak, že už ji téměř nevnímá. Je jí teprve šest. Neví, že její kamarád je zlý.
Vstane a otevře okno. Záclona se pohne a do pokoje vnikne lehký vánek. Pocuchá jí vlasy a ona rychle ustoupí. Posadí se zpátky na postel. Rozhlédne se po potemnělém pokoji, pohledem se zastaví u okna. Usměje se.
„Ahoj Exo,“ zašeptá a upře zrak na okenní rám. Klečí v něm muž v dlouhém černém plášti. Má dlouhé černé vlasy, a bledý propadlý obličej. Pod vychytralýma očima temné zarudlé kruhy. Nevyzpytatelným pohledem spočine na dívce, pak se usměje. Odhalí tak řadu ostrých zubů.
„Ahoj Sumer. Ty jsi zase nespala, že ne?!“ věnuje jí vyčítavý pohled. „Čekala jsem na tebe.“
Exo vzdychne. „Já vím. Ale ty musíš spát, holčičko. Můžeš taky umřít..... víš?“ Vylekaně na něj pohlédne. „Promiň, to jsem neměl říkat, princezno. Ty neumřeš! Nikdy! Slibuju....“ Sumer se vděčně usměje. Exo cítí, jak se její tep pomalu zklidňuje. „Jsi připravená?“ „Ano.“
Exo se přisune blíž, dýchá jí do obličeje. Jeho dech není teplý, je přímo ledový. Zachvěje se, pak mu odevzdaně podá ruku. Exo se usměje a pohladí jizvy na dívčině zápěstí. A pak se zakousne. Slastně přivře oči a saje, Sumer jen nakrčí nosík a odvrátí zrak. Ať už to skončí! Prosím!
Po několika nekonečných minutách Exo oddálí ústa od jejího rozdrásaného zápěstí. Otře si zkrvavené rty a usměje se. Sumer spí, spí vyčerpáním. V dětech je tolik života, že neuškodí si trochu vzít. Pro sebe! Drsným jazykem přejede po ráně, do rána se zacelí. Zbydou jen jizvy...


„Maminko?“
„Ano, miláčku?“
„Byl u mě! Včera v noci. Zase! Exo.“
„Přestaň si už vymýšlet, Sumer! Nikdo tam nebyl!“
„Byl!“
„Ne, nebyl! Celou noc jsem byla v tvém pokoji! A nikdo tam nebyl!!! Rozumíš?!“
„Musela jsi usnout, protože on tam byl! Podívej na jizvy!“
„Rozškrábala sis je, tak už mlč!“
„Ne, nerozškrábala. A na peřinách je krev. On tam byl! Já to vím!“
„Lžeš! Jsi malá lhářka! Neexistuje! Žádný Exo neexistuje!!!“
„Existuje, maminko! A nemá rád ty, kteří v něj nevěří.....“