Hordubal

Juraj Hordubal se po osmi letech vrací z Ameriky zpět domů, na statek. Přestal pít, vydělal peníze. Po příjezdu zjistí, že na statku je čeledín, který vypomáhal s hospodářstvím. Chce ho vy hodit a o vše se starat sám, jako za starých časů. Žena mu však rozmluví jeho plány a čeledín tak na statku zůstává…

Před 8 lety a 6 měsíci…

Novomanželé Hordubalovi se vrací ze svatby na statek. Společně poobědvají, postarají se o zvířata a odpoledne a celou noc stráví vášnivým milováním. Uběhne několik měsíců a paní Hordubalová zjišťuje, že je v tom… Hordubal je na prášky. Od koryta pro prasata zvolá: „Jdu na jedno.“ Takto začal chodit do krčmy každý den. Stal se závislým. Z jednoho jich bylo najednou deset, patnáct. Přestal se starat o statek. Propíjel všechny peníze z prodeje vajec a mléka a z půjčování koní na Velkou pardubickou, kde je jeho koně tahali vozy s hnojem ze stájí profíků. A tak se Hordubalovi rozhodli, že to takhle dál nepůjde. Hordubal tedy odjel do Ameriky, do země svobody, do země plné rasismu, hamburgerů, chicagské mafie, do země plné mrakodrapů a prohibice. Hordubal jel zapomenout na chlast, vydělat peníze a stát se lepším, západním člověkem. Jenže doma zůstala manželka... Zbouchnutá, samotná na statek. A tak si najala čeledína.

Měsíc po příjezdu...

Hordubal právě náleval vodu králíkům. Žena dovařila oběd a z kuchyně volá: "Pojďte si naprat nácky..." a na to Hordubal odvětil: "Hned jsem tam." Asi za deste minut šel, zastavil se ve dveřích a co neviděl... Čeledín líbá jeho ženu a rukou ji přejíždí po vnější straně stehen. S ledovým klidem odešel. Ve stáji si otevřel lahváče a dal si jedno na kuráž. Vzal velký nůž a všem koním přeskal achilovky. Až na jednoho. Na svého oblíbeného hnědáka, kterého odvedl ke stromu, kde se poprvé miloval se svou lepší polovičkou. Tam koně uvázal a vrátil se na statek. Ve všech dveřích ze dvora natáhl vlasec. Do prázdného lahváče nalil petrolej, láhev zacpal hadrem, taktéž v petroleji nemočeným. Zápalil předchůdce molotova a vhodil ho oknem do stavení. Žena s čeledínem vyběhli a že prý hoří a že se jde hasit! Čeledín běžel do stají pro kýble, ale tam viděl koňskou apokalypsu. Vyběhl ven, popadl Hordubalovou a utíkali pryč ze statku. Hordubal vytasil kulovnici a jednou ranou poslal čeledína k zemi. Ženu nechal utíkat. Ta zakopla ve vratech o vlasec, rozřízla si nohu. Hordubal s klidem přišel. V ruce měl nůž od koňské krve. Vysvětlil jí proč to udělal a že se o syna postará. Pak ji nůž zarazil do krku a v klidu odkráčel od hořícího statku. V lese nasedl na koně, jel k rybníku, kde vyzvedl syna, který zde pásl husy. Na koni cválali několik dní. Hordubal synovi řekl o strašném požáru na statku. Také mu pvěděl, že ten strašný požár matka nepřežila.

Po několika dnech dorazili do městyse jménem Cerhenice a začali nový život...