Černí andělé

Tři černí andělé kráčí temnou ulicí. Za nimi se zavírá mrtvolné ticho, před nimi klečí plačící dívka. Ví co jí čeká. Andělé se před ní zastaví. Do obličeje jim není vidět mají je přikryté kápí. Nejvyšší anděl udělá krok dopředu, vytáhne meč, ale najednou vzduch protne ohnivý záblesk. Před anděly a mrtvolně bledou dívkou se zjeví ďábel v celé své pekelné kráse (dívka omdlévá). Je vysoký, má dlouhé zahnuté rohy, ne nepodobné kozím. Jeho obličej je až neskutečně bílý, nemá žádné rty. "Tři padlí andělé si pochutnávají na bezbranné dívce. To snad nemáte na práci nic jiného?" ptá se jich s lehkým úsměvem. Nejvyšší anděl se na něj pomalu podívá. Zasune svůj meč do pochvy. "Něco bych pro vás měl" pokračuje ďábel "Když vyčistíte jednu vesnici nedaleko Krownu od všech lidí, co patří k nám dolu, řekněme, že vám snesu toho Archanděla, co vás do těchhle sraček dostal sem dolů." "Proč si tu vesnici nesrovná peklo samo?" zeptá se chroptivým hlasem Nejvyšší. "Hloupá otázka anděli. Protože tam mají kostel a vždy, když tam přijde někdo od nás, tak tam všichni běží, div nevypustí své černé duše a vy jste ještě napůl andělé." Nejvyšší se obrátí na své druhy. Chvíli si něco šeptají. Pak se Nejvyšší otočí na ďábla a kývne hlavou. "Dobrá" řekne ďábel a blesknutím zmizí.