Metro

Byla páteční noc, Denisa se po krátké večerní akci vracela domu. Chystala se jet metrem, ačkoliv ji cosi uvnitř šeptalo aby se tohoto nápadu raději zdržela. Přesto ale snad už automaticky zamířila na nejbližší stanici metra. Nikde nikdo, v celé hale nebylo jediného člověka kromě dost divoce vyhlížejícího pražského houmlesáka. Denisa se samovolně zatřásla, přece jenom jí zrovna tato společnost nebyla nejpříjemnější. Doufala jen, že metro přijede brzo.
Čekala už nějakou dobu, houmles vedle z ní za celou dobu nespustil oči. Denisa mrkla na hodinky. Sakra kdy to přijede, pomyslela si a už spínala ruce aby jí poslední noční metro neodjelo. Najednou v tunelu zazářilo světlo a začal foukat vítr.
Konečně.
Denisa nastoupila do vlaku, dveře se zavřely a metro se dalo do pohybu. Rozhlédla se. Vagón byl skoro prázdný až na pár mladých lidí, kousek vedle ní, kde dívka ležela chlapci na klíně a očividně spala. Když se ale ohlédla za sebe, srdce se jí skoro zastavilo. Hned za ní stál její společník z metrové stanice a funěl jí na záda. Zděšeně rozevřela oči a houmles se k ní naklonil. „Na příští stanici se mnou vystoupíš.“ zachrčel jí do ucha.
Denise se strachy podlomily kolena. V žádném případě nikam vystupovat nebudu, říkala si. Bála se, tak jako snad ještě nikdy v životě. Co jí může udělat? Je ozbrojený? Chce jí okrást, znásilnit nebo snad zabít? Co když se mu vzepře, co jí udělá. Podívala se na mladý pár. Můžou jí snad oni pomoci? Dívka spala, ale kluk? Má ho požádat o pomoc.
Ten jako kdyby snad vytušil její myšlenky k ní pozvednul oči. Toho pohledu se lekla, svůj strach ale přikládala situaci, do které se dostala. Když se ale na něj podívala zpátky, kluk už se zase díval na svou slečnu a lehce ji hladil po vlasech.
Vlak začal zpomalovat a Denisy se zmocňovala panika.
Dveře se otevřely.
Co teď?
Snad největší blbost jakou mohla udělat, Denisa vystoupila. Houmles ji vystrčil ze dveří.
Než se dveře vagónu zavřely, mladík ještě naposled propíchl Denisu pohledem a potom vlak odjel.
Denisa se se zděšením v očích otočila na odrbaného děsivého chlapa vedle ní. Srdce se jí rozbušilo v příšerném rytmu a začalo jí strachy zvonit v uších. Houmles se k ní naklonil, Denisa cítila jeho zkažený dech, výpary z piva a cigaretový kouř v každé molekule jeho oblečení. Teď to příjde…
„Jestli sis nevšimla, tak ta holka byla uškrcená.“