Upíří chutě part 3

Dvojice upírů vyšla z domu.
"Tak, kam půjdem?" zeptal se Jacob.
"Zkusíme to třeba v parku."
Šli tedy do blízkého parku. Měli štěstí. Jakmile se ukryli, zahlédli spěchající dvojici mladých lidí. Chlapce a dívky. Jacob si všiml, že chlapec ji tím parkem doslova táhne, jak se zdálo, neměla už sílu se mu bránit. Jacob na to ihned upozornil Gackta, který přikývl. Měl svůj plán. Naznačil Jacobovi, že si může vzít toho chlapce.
Vyrazili. Z úkrytu vyskočili společně. Gackt ihned přiskočil k dívce a omráčil ji, aby neviděla Jacoba, který se právě pustil do chlapce. To byl jen jeden důvod. Ten druhý byl to, že z ní chtěl udělat upírku.
Dnes už ale nemohli víc riskovat. S omráčenou dívkou se vrátili do domu, který se stal jejich doupětem. Gackt ji uložil do postele a sám si sedl do křesla. Jacob se postavil za něj.
"Ty ji chceš přeměnit?" zeptal se Gackta. Ten s úsměvem přikývl.
"Až se probudí, nesmíme ji nechat utéct," podíval se na Jacoba. "Buď nablízku, pomůžeš mi."
"Ok," řekl.
Čekali.
Dívka pomalu přicházela k sobě. Hned jak se v posteli posadila, Gackt už byl u ní. Vykřikla a chtěla mu utéct, jenže Jacob jí zastoupil cestu. Byla v pasti. Gackt se k ní pomalu blížil. "Jak se jmenuješ?" zeptal se mile.
"Kimberly," řekla tichým, vystrašeným hlasem. "Co po mě vůbec chcete?"
Gackt se usmál. "Uklidni se Kim. Bude to pro tebe lepší." Jemně ji zatlačil do kouta a kousl ji do krku. Omdlela. Jacob ji odnesl do postele a spolu s Gacktem čekal, až se probudí.
"Až přeměníš prvního člověka, nebudeš mě už potřebovat. Naučil jsem tě všechno, co jsem mohl," řekl Gackt. "U přeměny si ale musíč dávat pozor, abys to nepřehnal, jinak bys toho člověka zabil. Jestli si nebudeš s něčím vědět rady, velmi rád ti poradím." Jakob na něj jen nevěřícně zíral: Já a připravený?!, říkal si v duchu a sledoval Gackta, který stále ještě seděl u Kim. Už začínala pomalu přicházet k sobě.
"Kdo…?" zarazila se. Pomalu vstala a ihned si všimla změny. "Co se to se mnou stalo? A kdo vy vůbec jste?!"
"Jsme upíři … a ty teď patříš k nám," odpověděl Gackt.
"Ne… to není možné… jak…?"
Gackt si povzdychl a zmizel z místnosti. Jakob se mezitím snažil nějak Kim uklidnit.
"Taky jsem tomu na začátku nevěřil, ale zvykl jsem si." Sotva stihl ještě něco říct, už byl Gackt zpět a malým zrcátkem v ruce.
"Pořád nám ještě nevěříš?" zeptal se jí. Když Kim zavrtěla hlavou, podal jí zrcátko ať se podívá na svůj krk. Podívala se a všimla si čtyř malých ranek na jedné straně svého krku.
"Tak teď nám už věříš?"
"Ano," řekla.
"Výborně," řekl Gackt s úsměvem.
"Jak se vlastně jmenujete?" zeptala se najednou.
"Já se jmenuju Jacob a toto je Gackt. Je z nás tří vlastně nejstarší, něco..."
Gackt ho zvednutou paží zarazil. Nechtěl, aby se Kim o něm vše dozvěděla hned. Místo toho řekl: "Společně se tě pokusíme naučit všechno, co umíme."