Svět Mrtvých

Den jako každý jiný. Tisíce lidí z města vyráželi do práce, mladí nechtěně mířili do škol a staří v autobusech na nákupy.
Avšak už ve vzduchu bylo cítit něco podivného. Jako by se mělo něco stát. Jen zatím nikdo netušil co. Ale brzy to každý pozná.
Mladík Matt jako ostatní mířil do školy. Prozatím seděl v autobuse a poslouchal mp3 přehrávač. Zatím neviděl nikoho známého a proto se zabavil hudbou.
Rozhlížel se po okolí a občas se mu zdálo že zahlédl nějaké zvláštní věci ale netušil o co jde.
Do školy to nebylo daleko a proto vystoupil a zamířil ke škole. Před školou potkal svých pár přátel a s nimi si dal jednu cigaretu před školou.
„Nevíte náhodou někdo co se to děje okolo? "zeptal se náhodou jeden mladík, kamarád Matta. Jmenoval se Steve.
„Jako co myslíš?"divil se Matt.
„No nevím, ale viděl jsem docela dost divný věci. Ty vole jako třeba dneska chlápek potácel se ulicí, myslel sem že je ožralej tak si ho nevšímám a pak napadl nějakou ženskou. Sem úplně čuměl ty vole."vysvětlil Steve.
„Třeba byl jen ožralej a nadrženej." řekl se smíchem další mladík Pete.
„Jo třeba jo" usmál se i Matt.
Pak už ale museli do školy. Tak tam tedy zamířili.
První hodinu měli matiku. Každý věděl jak to bude probíhat. Všichni si budou dělat co chtějí, a učitel se bude pokoušel o výklad. Jako vždycky...
Když přišli do třídy všimli si že je ještě nesmazaná tabule od včera a proto jí jeden mladík smazal. Omylem však rozlil trochu vody za učitelským stolem.
Nevšiml si toho a ani nikdo ostatní.
Pak si sedli a začali se bavit podle svého. Učitel dorazil během chvilky. Šel ke svému stolu aby si tam dal věci a pak se mohl pozdravit se třídou.
Došel ke stolu,ale taky si nevšiml rozlité vody.Došel za stůl a uklouzl. zamával rukama, jako poslední pokus o udržení rovnováhy ale pak padl na zem. Ještě při pádu se praštil hrudníkem o roh stolu.
„Ty vole ten musí bejt mrtvej!" vykřikl Steve.
Matt se zvedl a šel k učiteli. Našel ho jak leží pod stolem,odkudsi mu tekla krev a nedýchal.
„Pane učiteli?" zeptal se opatrně.
Učitel se nehýbal, nedýchal a vlastně v něm nebyli žádné známky života.
Steve se postavil za Matta
„Jo ten je mrtvej." řekl Steve.
„Jo je mrtvej. Nedejchá a pochybuju že by byl živej, když z něj teče tolik krve. „Ale co teďka?" neměl ani ponětí Matt co udělat s učitelem.
Zvedl se a otočil se ke zbytku třídy. Všiml si že se namočil do krve a proto si ruku otřel o košili.Měl na ní teďka krvavou šmouhu.
„Co s nim?" zeptal se Matt třídy.
„No co asi? Dojdeme pro někoho a řekneme mu co se stalo. Co by sis s nim chtěl dělat?"řekla jedna dívka.
„Jo máš pravdu."
Matt už chtěl pro někoho dojít, když si všiml nějakého pohybu za stolem.Vrátil se ke stolu.
Učitel otevřel oči a zamručel.Pak se snažil i zvednout.
„Ty vole tak přece jen není mrtvej.Tak to se asi budem přece jen učit." řekl se smíchem Steve.
Učitel se začal pomalu zvedat a už natahoval ruce po Mattovi.
„Ty vole nech mě." řekl zatím klidně Matt.
Učitel se už konečně zvedl a poněkud malátně šel k Mattovi a pořád se na něj sápal.
„Nech mě kurva!" vykřikl Matt a strčil do učitele.
Ten zacouval a znovu uklouzl po vodě.Tentokrát spadl směrem dozadu a praštil se hlavou o topení.
Ozvala se velká rána,křupnutí a učitel opět ležel bez hnutí.
„Ty vole tak je mrtvej nebo ne?" divil se Steve.
„To je mi jedno já odsud mizim." řekl Matt, vzal si batoh a odešel ze třídy.
Dokonce ho následovalo pár lidí.Přesněji řečeno Steve, dívka, která mu poradila co s učitelem a ještě jeden mladík.
Nepotkali ani jednoho učitele, školníka, uklízečku, nikoho.
Když konečně prošli přes dlouhou chodbu i vrátnici konečně se ocitli na čerstvém vzduchu. Mladík, který šel s nimi se protáhl kolem Matta a běžel pryč.
Matt se rozhlédl po okolí. V dáli viděl nějaký kouř.
„Co se to děje?" řekl si sám pro sebe Matt.
Nedaleko školy se potácela nějaká postava.Mručela podobně jako učitel,který měl být vlastně mrtvý.
„Můžem se ho zkusit zeptat, jestli něco neví. Ať jsme o něco chytřejší."navrhla dívka.
„Tak jo, ale ptáš se ty."odpověděl Matt.
„Proč já?"
„Byl to tvůj nápad."
Zamířili k oné postavě aby se jí tedy mohli zeptat.
„Promiňte? Nevíte náhodou co se to tady děje?"zeptala se už z dálky dívka.
Osoba ji slyšela a proto se malátným krokem k ní začala přibližovat.
Okamžitě začala natahovat ruce. Měla na sobě špinavý oblek, na jednom rameni roztržený. Obličej měla nějaký zašedlý a v oblasti spánku měla měla nějaké šrámy.
Začala se přibližovat ke skupince stojící před školou.
„Co s nim je?" zeptal se Steve, ale nikdo mu neodpověděl.
„Můžete nám říct o tom co se děje?" zopakovala svou otázku dívka.
Muž v obleku stále pokračoval ke skupince.
„No tak chlape!" řekl hlasitěji Steve a v jeho hlase už bylo slyšet naštvání.
Steve už udělal pár kroků dopředu.
Muž se pokusil zrychlit ale nějak se zamotal a proto opět zpomalil ale pořád se blížil ke Steveovi.
Steve se už naštval a šel k tomu muži a strčil do něj.
„Tak co řekneš nám něco?" vykřikl Steve.
Muž se zapotácel ale chytl se Steveovi ruky. Přitáhl se k ní a zakousl se do ní.
„Ty vole co to kurva děláš?!"vykřikl Steve.
Odtrhl muže od ruky, a druhou do něj strčil. Muž tentokrát padl na zem.
Steve si ruku zakryl.
„Ukaž to sem." řekl mu Matt.
Steve opatrně ukázal ruku.
Měl na ni roztrženou kůži a tekla mu z rány docela dost krve.
Matt si sundal šátek z rukávu a uvázal mu ho na ránu.
„Drž si to sakra. Ať ti z toho tolik neteče ta krev.
„Měl by si jít do nemocnice,jestli to není na šití."poradila jim opět dívka.
„Jo to je dobrej nápad.Tak se tam nějak dostaneme."souhlasil Matt.
Vyšli před areál školy a přemýšleli, kterým autobusem. Měli čtyři možnosti ale ani jeden nejel přímo do nemocnice.
Nevšimli si že nedaleko nich jsou další postavy. Další jako ten u školy, který opět vstával a potácel se za nimi.
Zpoza školy vyjelo auto. Seděl v něm muž , který už měl také kontakt s těmi postavami.
Všiml si skupinky před školou. Zatočil volantem a šlápl na plyn. Jakmile k nim dojel prudce šlápl na brzdu.Zastavil přímo před nimi.
„Naskočte!"vykřikl.
Matt se nerozmýšlel,otevřel dveře vedle něj a nastoupil. Dívka otevřela dveře vzadu,strčila do nich Stevea a pak si sama nastoupila.
„Co se to sakra děje?"zeptal se Matt.
„Nevím. Nevím o nic víc než vy." odpověděl muž.
„Kam to jedeme?"zeptala se dívka vzadu.
„Někam kde se můžeme schovat."odpověděl opět muž.
„Schovat?Schovat před čím?" ptala se dívka.
„No tak holka ty nevíš co se to tady děje? Viděla si ty věci okolo? Ty...no ani nevím jak se jmenuješ." řekl Matt
„Lacey..."řekla jen tiše.
„Fajn mládeži.Napadá vás něco kam se schovat?"zeptal se řidič vozidla a stále nezastavoval.
Matt se podíval z okna.Viděl občas nějaké ty potácející se osoby. Netušil kdo to je, ani proč jsou takový, jací jsou.
„Strýček má chatu. Myslím že bychom se tam mohli schovat. Možná tam najdeme i nějakou pušky a dá se to tam zabarikádovat.“pronesla tiše Lacey.
„Kde ji má?“ zeptal se řidič.
„Za obchodním centrem.Není to daleko ale musíme zajet k nám domů pro klíče.“
„Fajn a to kam?“
„Budu vás navigovat.“
„Fajn nemáte někdo cigaretu?“zeptal se řidič a trošku se ohlédl.
„Jo já mám.“ odpověděl mu Matt a sáhl do kapsy pro krabičku.Jednu podal řidičovi a sám si jednu vzal.
Řidič si ji vložil mezi rty a sklonil hlavu aby si mohl zapálit.
Lacey vykřikla.
Řidič zvedl hlavu a pak trhnul volantem na stranu.Kolem auta projela cisterna a za ní bylo asi sedm nebo osm těch osob.Auta si nevšimla jen se hnala za cisternou.
„Co to sakra…“ řekl řidič a srovnal vozidlo na silnici.
Pak si konečně zapálil cigaretu.
„Mimochodem, já jsem Nick.“ Představil se konečně řidič a podal ruku jen Mattovi protože ten byl vedle něj.
Ostatní se taky představili.
„Můžu pustit rádio?“zeptal se Matt, protože zadoufal že dostane další informace o tom co se děje.
„Jasně, jen do toho.“ Odpověděl Nick a dále se věnoval řízení.
Matt zapnul rádio a hledal nějakou vhodnou stanici. Netrvalo dlouho než nějakou našel a pak se opřel a poslouchal informace.
„Naše stanice bude od této doby nepřetržitě vysílat a informovat posluchače.“ Začal hlasatel.
„Zatím nemáme přesné informace o tom co se děje. Naši reportéři v terénu hlásí že byli napadeni lidmi, kteří je chtěli prý kousnout. Tato informace však ještě nebyla potvrzena. Podle redaktorů vypadali jako normální lidé, takže nevíme na koho si máme dávat pozor. Ale tito vrazi se pohybují malátně, nemluví a nekomunikují.“
Matt už nechápal co se to děje. Raději přestal vnímat rádio a rozhlížel se z okna. Chaos ještě nepropukl. Někdo třeba ještě ani nevěděl co se děje.
Mattovi se začali zavírat oči, až pomalu usnul…
Probrala ho ohlušující rána. Jeho tělo se prudce zarazilo o pás. Otevřel oči a viděl že Nick nezvládl řízení a narazil do stromu.
„Co se stalo?“ vykřikl Matt přes hluk vozidla.
„Jedna z těch věcí mi vlítla pod kole. Prostě sem to posral!“ vykřikl Nick
„Nic si neposral! Všichni jsme naživu a ke mně už to není daleko.“ Řekla Lacey a odepnula si pás. Stejně tak učinily ostatní a hnedka se dostávali z auta.
Matt hnedka jak se dostal z auta, tak se rozhlédl po okolí, jestli tam není někde nějaká z těch věcí. Jeden z nich. Viděl jich pár v dálce, ale bylo vidět že jsou pomalý a proto se jím dalo uniknout.
„Nekoukej tam tak a pojď.“ Zavolal na něj Nick, který už s ostatními byl docela daleko od vozidla.
Matt se rozeběhl aby je dohnal, což nebylo vůbec těžké.
„Kudy?“ zeptal se Nick.
„Tudy!“ ukázala směr Lacey a okamžitě se začali hnát tím směrem.Prošli maličkým parkem a brzo stanuli před větším domem.
„Tady bydlíš?“ zeptal se Matt.
„Jo už to tak bude. Počkejte tady, skočím tam pro klíče. Nebude to dlouho trvat.“ Řekla ještě Lacey a už chtěla odběhnout.
„Počkej Lacey! Nemůžeme tady zůstat. Půjdeme s tebou ať jsme aspoň na chvíli schovaní.“ prohlásil Nick.
„Tak dobře. Tak jdeme.“
Lacey zrychlila a ostatní s ní. Doběhla ke dveřím a už odemykala.
„Lacey počkej! Nikdy nevíš jestli tam není ta jedna z těch věcí.“ vykřikl ještě Nick než Lacey otevřela.
Pak se Nick rozhlédl a ze země sebral menší trámek, nejspíše vytržený někde z plotu. Nechal Matta aby podpíral Stevea, který vypadal stále hůř. Nejspíše kvůli tomu kousnutí, které se mu nejspíše už zanítilo.
Nick vyběhl po schodech k Lacey a pomalu otevřel dveře a nahlédl. Vypadalo to že tam nikdo není a proto Nick vstoupil.
„Kde jsou ty klíče?“ zeptal se Nick a pořád v ruce svíral trámek.
„Hnedka je vezmu.“ Odpověděla Lacey a odběhla. Vrátila se po chvilce a něco strkala do kapsy. Matt si domyslel že to je nejspíš svazek klíčů.
On stál pořád ve dveřích a proto byl vidět. Za sebou slyšel nějaký hluk a proto se otočil. Spatřil tam asi tři nebo čtyři z těch věcí jak se potácejí k domu.
„Sakra!“ procedil skrz zuby a zalezl do domu.
Tam položil Stevea na pohovku a zavřel rychle dveře.
„Co se děje?“ zeptal se Nick, který právě přišel nejspíše z kuchyně.
„Jsou tam. Asi tři nebo čtyři. Už se odsud nedostaneme.“ Vysvětlil Matt a podíval se z okna.
Vedle něj se postavil Nick a oba hleděli na ty příchozí.
„Co teďka?“ zeptala se Lacey, která si jich taky všimla a dívala se z vedlejšího okna.
Vypadalo to jako kdyby si Nick něčeho všimnul.
„Nicku? Co se děje?“ zeptala se Lacey.
Matt zjistil na co se Nick dívá. Byl to autobus. Stál asi tak sto metrů od domu.
„Autobus?“ zeptal se Nick a podíval se na Matta.
„Autobus.“ Odpověděl Matt.
„Lacey, máš tady něco čím bysme se mohli bránit?“ zeptal se Nick a otočil se na ni.
„No pokud vím tak bratr má nahoře basebalovou pálku a určitě se tady něco dalšího najde.“ Odpověděla
„Dobře. Skoč prosím pro tu pálku já tady s Mattem najdu další zbraně a pak se pokusíme dostat k tomu autobusu.“ Rozdal rozkazy Nick.
Lacey tedy vyběhla nahoru pro pálku a Nick s Mattem začali hledat po domě nějaké věci, které mohli využít k obraně. Měli pár možností co si vzít.
Nalezli nohu od stolu, ze které čouhali hřebíky, dále pálku, kterou přinesla Lacey, paličku na maso, nějaké nože z kuchyně a dalších pár věcí.
Matt si vzal zmíněnou nohu od stolu, Nick pálku a Lacey pomáhala Mattovi podpírat Steve, který v ruce držel paličku. Ruka se mu ale houpala podél těla a proto bylo vidět že s ní nebude moc k užitku. Nick šel první. Vyběhl ze dveří a pálkou praštil po hlavě jednoho z těch, co byli nejblíže. Ten člověk, nebo co to bylo padl na zem a zamručel, jako by se snad naštval. I když těžko říct jestli tihle lidé měli nějaké pocity.
Parta pokračovala v cestě za autobusem. Už to nebylo daleko. Už jen pár metrů. Nick zrychlil a doběhl k autobusu. Dveře byli už otevřeny a proto vběhl dovnitř. Všiml si tam jedné z těch věcí. Nebo z těch lidí. I když to asi lidé nebyli. Napřáhl se pálkou a praštil „to“ do hlavy. Tentokrát to byl postarší muž s tmavě šedé košili. Byl jako ostatní podivně zašedlý a Nick si dokonce všiml jizvy na krku. Jakmile muž schytal ránu do hlavy, jaksi se zapotácel. Nick se napřáhl ještě jednou a praštil muže ještě jednou do hlavy. Tentokrát už muž ránu nevydržel a padl na zem. Nick ho okamžitě chytl za nohy a vytáhl ho ven ještě dříve než přišli ostatní.
Počkal dokud ostatní nevejdou dovnitř a potom zavřel dveře. Věděl jak se to dělá protože jeho známý byl řidič autobusu a v jeho dětství ho občas vozil. Takové věci se nezapomínají. Dokonce zde našel i klíčky od autobusu. Nastartovat též nebylo těžké protože jak už bylo řečeno tak už to viděl a proto to zvládl.
„Můžem?“ zavolal dozadu do autobusu.
„Jo jeď!“ vykřikl Matt aby překřičel hluk autobusu.
Nick tedy šlápl na pedál plynu a autobus se pomalu rozjel.
„Lacey!“ zavolal opět Nick.
Lacey se zvedla a pomalu došla k Nickovi ale tak aby udržela rovnováhu a neupadla.
„Ano?“ zeptala se jakmile k němu došla.
„Říkala si že ta chata je za nákupním střediskem že ano?“
„Ano přesně tak.“
„Dobře. Ke středisku dojedu v pohodě ale pak si tě zavolám abys mě navigovala ano?“
„Dobře.“
„Fajn. Tak si zatím můžeš jít sednout.“
Lacey se tedy otočila a sedla si vedle Stevea.
Další se zvedl Matt a rozhlížel se z okna. Viděl další a další z těch věcí.
Proč dělají to co dělají? blesklo mu hlavou.
Sedl si kousek od Nicka, tak aby viděl na cestu kudy jednou.
Dokonce si všiml něčeho, co Nick přehlédl.
Byla to skupinka lidí utíkající před těmi věcmi.
„Nicku! Támhle!“ vykřikl Matt.
Nick se podíval směrem, kterým Matt ukazoval. Též si všiml oné skupinky. Zatočil volantem a autobus se začal k nim přibližovat.
Jeden muž ze skupinky si autobusu všiml a zamával na něj rukama.
Matt teďka už viděl kolik je těch osob. Byli tři. Dva muži. Jeden černoch, vysoký a urostlý, jeden starší, menší a širší a jedna blond dívka.
Nick začal pomalu přibrzďovat. Nechtěl zabrzdit prudce, protože by všichni vylétli z míst a kdo ví co by se ještě stalo.
Autobus se konečně dosunul k nim. Nick se snažil zastavit tak aby měli před sebou přímo dveře a jakž takž se mu to podařilo. Otevřel dveře a oni nastoupili.
„Díky že jste zastavil!“ řekl černoch.
„Sedněte si a jedeme.“ Řekl rychle Matt a oni tak učinili.
Na seznamování bude čas později.
Matt už viděl že jsou nedaleko od nákupního centra.
Nick se naklonil k Mattovi aby nemusel tolik křičet.
„Dojdi pro Lacey ať jde za mnou a naviguje mě k té chatě.“
„Dobře.“ Řekl Matt a zvedl se a šel dozadu autobusu.
Černoch ho zastavil a zeptal se ho kam to jedou.
„Na chatu. Můžeme se tam zabarikádovat a pak když tak dál něco vymyslet.“odpověděl Matt.
Černoch se zase posadil a Matt došel za Lacey a vyřídil ji vzkaz. Ta udělala to co onen vzkaz obsahoval. Matt se pro změnu posadil vedle Stevea.
Ten vypadal čím dál hůře. Kdo ví co měl ten člověk za nemoci, které se teďka přenesli na Stevea.
Matt si dokonce povšiml že vypadá docela jako jedna z těch věcí venku.
Steve podivně zamručel.
„Steve?“ zeptal se Matt.
Steve se na něj podíval a pak se k němu naklonil.
Nick omylem najel na hrbol a ten se všemi hodil na všechny strany. Se Stevem na dopředu a ten padl na zem.
„Steve!“ vykřikl Matt ale nepřekřičel autobus.
Nikdo neviděl co se děje.
Steve se začal zvedat a měl v očích stejný výraz jako ostatní ti lidé.
„Sakra!“ řekl Matt.
Matt popadl nohu od stolu a praštil Steve do nohy. Ten zakolísal a málem upadl. Mattovi nedělalo radost uhodit svého nejlepšího přítele.
Černoch se otočil a povšiml si co se děje.
Rychle se zvedl a pokoušel se běžet na místo boje. Matt se dále bránil proti napadení.
Černoch chytl Stevea za ramena a chtěl ho přidržet. Matt se znovu napřáhl a tentokrát uhodil Stevea do hlavy. Dokonce se mu podařilo Steve praštit tak že se mu ho hlavy zabodl jeden z hřebíků. Steve se zarazil.
Černoch ho pustil a Steve padl na zem.
Matt udýchaný kývl na černocha.
„Jmenuji se Ben. Jak ty?“ promluvil černoch.
„Matt.“odpověděl.
„Dobře Matta. Musel si to udělat. Víme to oba. Ale teďka nepotřebujeme aby ses nám tady složil. Bojuj se svými myšlenkami, bojuj se svými pocity. Zvládneš to?“
Matt jenom přikývl ale nechtěl mluvit. Raději nechtěl vědět jak zní teďka jeho hlas. Sedl si a sledoval jak se rozlévá krev ze Steveovi hlavy po podlaze.
Ben šel dopředu za Nickem.
„Můžeš na chvíli zastavit a otevřít dveře?“ zeptal se ho.
„Zastávky na záchod neděláme.“ Odpověděl Nick a sledoval cestu.
„Hele koukni se dozadu a zastav sakra!“
Nick se opravdu podíval dozadu a viděl tam ležící tělo a zírajícího Matta.
„Kurva!“ procedil Nick skrz zuby.
Začal pomalu brzdit. Starší muž se prudce zvedl a jak autobus trhl tak on se praštil o tyč do hlavy a znovu se posadil.
Nick úplně zastavil a otevřel dveře vzadu.
„Co to sakra děláte?“ ozval se muž vzadu.
„Jen musíme odklidit jedno tělo.“ Řekl Ben a zase šel dozadu. Tam popadl Stevea za nohy a vytáhl ho ven. Nick vyšel za ním aby se rozhlédl po okolí.
Za ním se protáhla Lacey.
„Kam jdeš?“ zeptal se Nick.
„Támhle to je!“ ukázala Lacey na chatku nedaleko.
„No skvělý!“ vykřikl Ben.
Vběhl do autobusu a řekl ostatním že jsou na místě. Oni vystoupili z autobusu a Lacey se rozeběhla k chatce.
„Lacey! Počkej! Nevíš co tam je!“ křikl Nick.
Lacey se opět zastavila.
Matt se vypotácel z autobusu, pořád s ohromeným výrazem ve tváři.
Ben ho chytl za rameno.
„V pořádku?" zeptal se a podíval se mu do očí.
„Snad ano." dostal ze sebe Matt.
„Tak pojď. Jdeme do chaty. Potřebujeme tě. Umíš se tou pálkou ohánět."
Matt jen přikývl a pak začal šlapat směrem k chatě.
Lacey na něj počkala a jakmile k ní došel tak ho chytla za ruku.
On jako kdyby si toho vůbec nevšiml. Jen její ruku stiskl a pokračoval v cestě. Ben je dohnal a kráčel vedle nich. Nick a ostatní se drželi vzadu.
K chatě dorazili docela rychle a Lacey okamžitě odemkla. Ben se pak protáhl před dveře a pomalu otevřel.
Vypadalo to že uvnitř nikdo není. To už dorazil Nick s pálkou a vešel s Benem dovnitř.
„Dobrý pojďte." řekl Ben a stále se rozhlížel.
„Lacey máte tady nějaký prkna a hřebíky abysme to tady mohli opevnit?"zeptal se Nick.
„Ano, můžeme použít stoly, dveře v místnostech a určitě tady najdeme další věci. A ty hřebíky a kladiva budou v kumbále.Dojdu pro to." řekla Lacey a už chtěla jít,ale Nick ji zastavil, že půjde s ní kdyby se náhodou něco stalo.
Ben se jí ještě zeptal než odešla.
„Lacey se jmenuješ?"
Ona přikývla.
„Ano tak hele Lacey, má tady někde tvůj strýc nějaké zbraně? Pušky nebo cokoliv?"
„Ano měl by mít ale nevím kde to má. Ale vím jistě že tady někde něco měl." řekla Lacey.
„Dobře, pokud ti to nebude vadit tak se tady porozhlédneme."
„Vůbec ne. Snad něco najdete." řekla ještě Lacey a pak odešla s Nickem.
Ben otevřel první skříň vedle, které stál. Nahlédl dovnitř ale pak si uvědomil že ostatní tam jen tak stojí a koukají.
„Tak sakra. Nemůžete tady jen tak stát. Zkuste najít nějaké ty zbraně, nebo cokoliv, čím se můžeme bránit!" řekl docela hlasitě .
Jako první se pohnul Matt. Vypadal jako kdyby se probral a přesunul se do dalšího pokoje kde okamžitě začal hledat.
Postarší muž si sedl na pohovku a zapálil si cigaretu.
Blond dívka otevřela zásuvku u stolu a začala se tam přehrabovat.
„Co vy tu jako budete dělat?" zeptal se Ben muže.
„Vy mi tu rozhodně nebudete rozkazovat." pronesl muž a vyfoukl kouř.
„Tak poslouchejte, buď něco začněte dělat a nebo se mi kliďte z očí." řekl Ben a bylo na něm vidět že je naštvaný.
Muž dále jen seděl a v klidu kouřil.
„Jak se vůbec jmenujete?" zeptal se Ben už o něco klidněji. Uvědomil si že i když s ním putoval tak ani nezná jeho jméno.
„Po tom vám nic není." odpověděl muž.
„Jmenuje se Cambell. Já jsem Natálie." řekla blondýnka a dále se hrabala v zásuvce.
„Fajn děkuji Natálie. Poslouchejte Cambelle okamžitě se mi kliďte z očí nebo ti venku budou mít co žrát." řekl opět Ben naštvaně.
Cambell típnul cigaretu o pohovku a pak vešel do dveří.
Nejspíše to byl sklep, protože Cambell začal klesat kamsi dolů. Nikdo sice netušil co tam je, ale jemu to bylo očividně jedno.
„Něco mám!" ozvalo se z vedlejšího pokoje.
Ben tedy vešel do oné místnosti,kde byl Matt.
Ten držel v ruce nějakou pušku a krabičku nábojů.
„Jen jedna?" udivil se Ben.
„Ne. Je tu ještě jedna brokovnice a jedna nějaká pistole." odpověděl Matt.
Ben se podíval odkud vzal Matt pušku. Sám si vzal jednu brokovnici, pak našel i náboje.
Rozlomil ji a naládoval náboji.
„Dones tu pušku tomu řidičovi. Jak že se jmenuje?" otázal se Ben.
„Nick." odpověděl Matt.
„Fajn, dones tedy tu pušku Nickovi a k tomu náboje."
„A co ta pistole?"
Ben ji vzal do ruky, prohlédl si ji, potěžkal a pak se podíval se na Matta.
„Zvládneš to s tím?" optal se.
Matt si vzal pistoli do ruky.
„Snad ano." přikývl Matt.
„Výborně. Tak snad jsme ozbrojeni." vydechl Ben a z jeho hlasu bylo slyšet uklidnění.
„A co ten starší muž? Ten žádnou zbraň nedostane?" divil se ještě Matt.
„Cambell? Ne ten radši ne. Po pravdě moc mu nevěřím. Pojď, půjdeme pomoct Nickovi s opevněním domu."
Matt přikývl a následoval Bena.
Nick přinesl do hlavní místnosti nějaká prkna, desku od stolu a další věci.
Ben přikývl a vzal si od Lacey kladivo a do kapsy nasypal pár hřebíků z krabičky na stole.
Matt ještě předal Nickovi pušku a k tomu krabičku nábojů.
Nick poděkoval, vzal si další kladivo. To pak ale předal Mattovi a sám chytl desku od stolu.
Zvedl ji a pak nesl k největšímu oknu.Tam ji přiložil a držel. Matt a Lacey ji začali přitloukat ke stěně. Ben a Natálie začali zatloukat další okno.
Jediný Cambell stále seděl a kouřil další cigaretu.
Ben se na něj naštvaně podíval ale pak raději držel prkno aby ho Natálie mohla přitlouct.
Zatlučení všech oken jim netrvalo dlouho. snažili se pracovat rychle aby měli jistotu že je nikdo nenapadne.
Když práci dokončili, tak Ben s Lacey začali prohlížet dům a hledat užitečné věci.
Matt a Nick se postavili k jednomu oknu ke byla menší škvíra a dalo se tam pohledět ven.
Viděli jak se k domu plahočí asi dva nebo tři z těch věcí nebo lidí. Venku se též začalo docela rychle stmívat. Zatím tam bylo jen šero, ale slunko už zapadalo.
„Nicku! Matte!" ozvalo se z horních pater.
Ben je volal. Nick a Matt tedy vyběhli po schodech nahoru.
Bena našli jak stojí nad televizí, v pokoji, který se nejspíše dal dříve nazval ložnice. Teď tu bylo jen na hromadě pár přikrývek a pár prken z rozebrané postele.
„Nicku ty mi pomož ji snést dolů a ty Matte běž zatím dolů připravit něco na co ji můžeme postavit." pronesl Ben a všichni udělali to co jim bylo řečeno.
Matt dole z jednoho stolečku shodil vše co na něm bylo a pak ho přistavil na lepší místo k elektrické zásuvce.
To už Ben a Nick přinesli televizi.
„Super. Ty Nicku s Mattem to nějak nastavte a najděte zprávy a ty Lacey mi ještě ukaž prosím sklep." řekl ještě Ben.
Nick se sklonil k televizi a zapnul ji. Pak ji začal všelijak ladit a nastavovat. Matt mu pomáhal a trochu radil.
Po chvilce nalezli jednu stanici, kde právě vysílali zprávy.
Ben s Lacey jako kdyby to slyšeli a proto vyběhli ze sklepa.
Hlasatel v televizi mluvil takto:
„...další informace dostaneme během chvilky, ale již teď můžeme říct že není bezpečné vycházet ven. Tito lidé, ti vrazi jsou velmi nebezpeční. Podle svědků vypadají jako normální lidí. Prý se dokonce snaží ohlodávat maso ze svých obětí. Tato informace ale ještě nebyla potvrzena. A moment..." hlasatel si přidržel sluchátko v uchu.
„...dostali jsme nové informace. Prosím režii o video záznam." řekl ještě hlasatel a než se obraz změnil.
Objevil se tam nějaký doktor z nemocnice. Vedle něj stála reportérka a u pusy mu držela mikrofon. Doktor měl na rukou krvavé rukavice a i na krku byl trochu od krve.
„Povězte nám doktore něco o tom co se děje." řekla reportérka do mikrofonu a pak ho opět přistrčila doktorovi.
„No dnes jsme operovali jednoho pacienta. Operace však nebyla úspěšná a pacient nám bohužel zemřel. Pokoušeli jsme se o oživení ale neúspěšně. Pacienta jsme ještě ani neodpojili z přístrojů a proto jsme viděli na EKG že je mrtvý. Avšak bez zjevných známek života se pacient začal znovu hýbat. Dokonce mě kousl do ruky. Ostatním dalo velkou práci ho ode mě odtrhnout..."
„Pane doktore.." ozvalo se odkudsi
„Chcete tedy říct že..." zeptala se ještě reportérka
„Promiňte už musím jít..." řekl doktor a odešel ze záběru.
Kamera se vrátila opět do studia.
Tam už seděl hlasatel. Měl před sebou položené nějaké papíry, do kterých pohlédl. Pak je odložil a naznačil někomu mimo kameru ať mu podá nové. Ty mu byli brzo podány a on z nich začal číst.
„Ukázalo se že tento problém není jen v našem městě ale rozšířil se i v Asii, Africe a dalších kontinentech. Ukázalo se že lidé nedávno zemřelí opravdu znovu ožívají. Dostali jsme dokonce informace že se v Pentagonu scházejí i vědci NASA.Prosím režii o ukázku"
Další záběr byl na reportéra, který docela spěchal vedle jednoho vědce.
"No všichni jistě víte že nedávno přistál, nebo spíše spadl náš raketoplán. Ukázalo se že tímto pádem způsobil na zemi velmi silné záření, které nejspíše oživuje mrtvé. Ukázalo se že neoživí tělo ale pouze mozek. Srdce, plíce, nic jim nefunguje jen mozek a ten je ovládá. Nevíme zatím proč mají pud jíst lidské maso ale brzy to zjistíme a vydáme hlášení." vysvětlil vědec.
Kamera se přepnula zpět do studia.
Hlasatel opět pokračoval.
"Dostali jsme záznam toho jak probíhají likvidace mrtvých. Upozorňujeme že záběry jsou velmi brutální."
Tentokrát byl vidět nějaký muž v saku s puškou přes rameno.
„Ano je to tak. Dneska jsme byli svědky nehody. Mladík se vyboural na motorce. Doktor nedokázal nic dělat. Jen řekl že je mladík mrtvý, tak se začal znovu hýbat. Sápal se po našem doktorovi, který je už bohužel také mrtvý. Křičeli jsme na mladíka ať toho nechá. On ale vstal a šel k nám. Střelil jsem ho do kolena ale on šel dál. Tak jsem ho střelil do hrudníku a stále pokračoval v cestě. Když se zakousl do doktora tak jsem ho střelil do hlavy tak padl. Díky tomu jsme pochopili že střela do hlavy, jejich konec..." muž sice mluvil dál ale oni už ho neposlouchali.
Ben se otočil.
„Takže už asi víte co máte dělat." řekl jim.
„Co..cože? Jak to že oni dva mají zbraně a já jako nic. To teda ne. Mladej dej sem tu pistoli." začal se vztekat Cambell a sápal se po pistoli.
„Nic mu nedávej Matte.Vy Cambelle už konečně začněte bejt nějak užitečnej nebo vypadněte." rozkřikl se už Ben.
Cambell se ale dál sápal po zbrani. Byl dokonce tak neopatrný že se mu podařilo vystřelit.
Nikdo to nečekal. Ani Matt, který držel pistoli v ruce ani samotný Cambell.
Matt pohlédl kam kulka zamířila.
Spatřil Natálii jak stojí, vytřeštěné oči a svírá si rameno. A mezi prsty jí začala prosakovat krev.
„Natálie!" řekl téměř neslyšně Nick.
Chytl padající Natálii a položil ji na pohovku a s Lacey ji začal ošetřovat.
Matt vytrhl pistoli z Cambellových rukou a namířil na něj. Totéž udělal i Ben.
„Tak Cambelle, teďka mám chuť do vás vyprázdnit celý zásobník, ale bylo by to jen zbytečné plýtvání munice. Prozatím vás zavřeme do sklepa než vymyslíme co dál. A teďka do sklepa. Hned!" když Ben poslední slovo vykřikl tak se Cambell lekl a raději sám zalezl do dveří, vedoucích do sklepa.
„Lacey!" vykřikl Ben.
Ta k němu rychle přispěchala.
„Dají se ty dveře do sklepa zamknout?" zeptal se Ben.
Lacey neodpověděla a zastrčila u dveří zástrčku a díky tomu se dveře nedali z druhé strany otevřít.
„Teď prosím udělejte něco s Natálii." řekl Ben a sedl si.
Pak sáhl do kapsy a vytáhl si cigaretu. Matt mu přistrčil zapalovač a Ben si o něj zapálil.
„Díky." řekl Ben a potáhl si z cigarety.
Jen vydechl kouř tak se z kuchyně ozval hluk.
Nick se zvedl a chtěl se jít podívat.
„Ne! Ty se postarej o Natálii a já s Mattem to zvládneme." zarazil ho Ben.
Nick se tedy začal opět starat o Natálii. Bylo vidět že v tom má přeci jen nějakou praxi.
Matt s Benem se tedy vydali do kuchyně.
Zjistili že se těm mrtvolám podařilo rozbít jedno okno a už se sápali dovnitř škvírou. Jednomu se dokonce podařilo dostat dovnitř. Ben přiložil brokovnici k ramenu a zamířil na hlavu, jak hlásili v televizi. Hlaveň opustila dávka broků a navštívila šedou kůru mozkovou oné mrtvoly.
Matt zavřel oči aby neviděl onu spoušť. Po chvilce je ale znovu otevřel a hnal se k oknu. Vzal vylomené prkno a přiložil ho k díře. Ben si vzal kladivo a začal ho přitloukat zpět. To se jim naštěstí podařilo, ale jen to dokončili ozval se další hluk z obýváku kde byli ostatní.
Ben s Mattem v patách tam vběhli aby zjistili co se děje.
Spatřili strašlivou spoušť.
První co Matt spatřil byla Lacey jak je přitisknutá u stěny a dívá se na to strašlivé divadlo.
Na zemi ležel Nick. Těsně nad ním byla Natálie.
Zakusovala se mu do zad a vytrhávala mu z nich maso.
Ben opět přiložil brokovnici k rameni. Zamířil...
Bylo vidět jak se mu klepe prst na spoušti. Nedokázal střelit dívku do hlavy ať už byla jakákoliv.
Ozval se výstřel.
Lacey stála nedaleko, v rukou svírala Nickovu pušku a klepala se.
Matt k ní přiskočil a vzal ji puškou z rukou. Tu pak hodil Benovi, který ji vyměnil za brokovnici.
Z kuchyně se ozval další hluk. Ani se tam nemuseli dívat aby věděli že jsou to oni a že jsou zase uvnitř.
Ben přiskočil k oknu a podíval se ven.
„Musíme odsud vypadnout. Použijeme ten autobus. Odjedeme odsud. Někam daleko..." řekl Ben než mu selhal hlas.
Chytl přibitý stůl za hranu a jedním trhnutím ho vyrval ze stěny. Aspoň bylo vidět jak byli zabezpečeni.
Okno hned rozbil nějaký z mrtvých ale Ben ho okamžitě zneškodnil střelou do hlavy. Pak vystřelil ještě jednou a pak teprve vykročil ven.
Matt ještě chvíli stál v pokoji ale pak vykročil za Benem. Lacey držel za ruku a dalo by se říct že jí táhnul za sebou. Ben střílel nejbližší mrtvé, aby se bezpečně mohli dostat k autobusu.
Dokonce se jim cesta bezpečně podařila a oni nastoupily do autobusu. Nick nechal dveře, když vystupovali. Docela se jim to teďka hodilo. Ben vběhl dovnitř, a okamžitě si sedl na místo řidiče. Nastartoval a zavřel dveře.Nevšiml si ovšem že jsou otevřeny dveře vedle řidiče. Z temnoty noci na něj vyskočil jeden mrtvý. Vrhl se na Bena a ten jen tak tak uhnul.
Ozval se výstřel.
Matt pevně svíral pistoli.
Ben na něj kývl, udýchán, skopl mrtvolu a zavřel dveře než se to bude opakovat.
Pomalu rozjel autobus.
Matt padl na sedačku. Nedíval se z okna. Byl tak unaven že prostě padl na vedlejší sedačku a okamžitě usnul.

Otevřel oči až když byl jasný den. Narovnal se na sedačce. Podíval se ven a spatřil několik aut. V nich byli další přeživší. Stříleli do mrtvých a likvidovali tuto hrozbu.
Matt dokonce viděl muže v obleku z televize.
Ben pomalu zastavil. Otevřel dveře a zvedl se.
Matt se též zvedl a Lacey se probrala ze spánku.
Rozhlédla se a taky se zvedla.
Matt vystoupil hnedka za Benem. Některé auta zastavila a začali z nich vystupovat střelci.
„Kdo jste?" začal se hnedka ptát muž v obleku. Přes rameno měl pušku přesně jako v televizi.
„Jmenuji se Ben. Tenhle mladík je Matt a ta dívka Lacey. Oba mi moc pomohli." vysvětlil Ben.
„Dobrá. Jsem rád za další přeživší. Jezdíme z místa na místo a hledáme další ty věci. Víte o dalších?" zeptal se muž.
„Ano vím. Asi tak osm kilometrů odsud je chata. Tam jsme se schovávali. Když jsme odjížděli tak jich tam bylo docela dost."
„Dobře. Můžete nám ukázat cestu?"
„Ano to určitě, ale došel nám benzín v autobusu takže bysme potřebovali odvoz."
„Ano to není problém."
Muž pak na jeden vůz, zavolal pár jmen a pak už usadil onu trojici do vozidla.
Ben občas naznačil cestu. Matt nějak nevnímal. Stále byl ohromen z toho co se dělo.
Brzo ale poznal že už jsou u chaty.
Vozidlo zastavilo a Ben vystoupil. Jeho následovalo dalších pár osob. Matt s nimi.
Lacey počkala venku.
Matt to chápal, že to nechce vidět. Stačí že už musela vidět to jak Natálie...
Matt předběhl ostatní a vběhl dovnitř jako první. Chtěl vědět jestli je Nick v pořádku, i když o tom silně pochyboval.
Ale přeci jen tam Nick byl.
Seděl tam na zemi.
„Nicku!" zajásal Matt s radostí v hlase a rozeběhnul se k němu.
Nick si ho okamžitě všiml.
Vycenil zuby a vylétl s rychlostí blesku.
Padl na Matt a ten ho odstrčil.
Nick prolétl na druhou stranu pokoje a tam padl přes křeslo.
Matt vytasil pistoli. Namířil na Nicka...
„Promiň kamaráde..." řekl Matt.
Nick se tak trošku zarazil a Matt vystřelil.
Přesná rána do hlavy Nicka znehybněla. I když už to dávno Nick nebyl.
Matt sklonil zbraň.
Ben doběhl a postavil se za něj.
Položil mu ruku na rameno a kývl.
Ozval se nějaký hluk ze sklepa. Lovci ještě nedošli k domu.
Ben otevřel zástrčku od sklepa. Cambell otevřel a vyšel ven. Pokusil se o úsměv ale vyšel z toho ohyzdný škleb.
Na Benovi byl vidět vztek. Přiložil pušku k rameni a střelil.
Cambell padl na do sklepa a skutálel se po schodech.
Přišel jeden z lovců.
„Tam dole je ještě jeden.Už jsem ho zneškodnil." řekl Ben.
Otočili se a začali odcházet.
Matt venku chytl Lacey za ruku. V dáli už se začala objevovat nová kolonie.
Matt kráčel vstříc nové budoucnosti...A pod dlouhým rukávem schoval kousnutí, které utržil od Nicka...