Amálka čeká na rodiče

I.

18:38h. Manželé Dubánkovi zavítali na vesnický statek pro mlíko. Paní Dubánková sečkává v autě a nervózně mžourá po hodinkách, zatímco manžel se vykecává na dvorku. Motor auta vytrvale chraptí, statkářova doga se unaveně toulá podél plotu, pěnkavy usínají v korunách... A když se konečně Dubánek se statkářem rozloučí a naloží lahve s mlíkem do kufru, jeho žena začne vyšilovat.

DUBÁNKOVÁ: Cos tam tak dlouho dělal?! Nevidíš, kolik je?!
DUBÁNEK: Ale no tak, miláčku…

A pokusí se obšťastnit svou ženu polibkem.

DUBÁNKOVÁ: Nech toho a startuj, ráda bych stihla zprávy!
DUBÁNEK: No jó, ti kostel dneska nestačil a potřebuješ kromě toho duchovna taky pravidelnou dávku deprese, viď?
DUBÁNKOVÁ: Haha, vtipnej jako zamlada.

A s něžností položí svou levou dlaň na jeho koleno, načež Dubánek šlápne na plyn a uhání po tichých polních cestách k Hradci, vstříc jejich sídlištnímu bytečku, vstříc dcerce Amálce, vstříc snůšce vražd a nehod ve večerních událostech…
Růženec na zrcátku se kýve ze strany na stranu. Jako kyvadlo.

II.

19:38h. Amálka sedí na gauči a češe blonďaté vlásky jedné ze svých panenek. Televizor je zapnutý. Ve zprávách již zemřelo mnoho lidí a ve zbývajících minutách jich ještě mnoho zemře. Moderátor se podívá na Amálku nebo spíš na text běžící nad kamerou a čte…

MODERÁTOR: A teď se podíváme živě na královéhradecko, kde manželům jedoucím ve vysoké rychlosti vběhla pod kola srnka, načež jejich vůz sjel z cesty a narazil do mohutného dubu. Oba manželé jsou na místě mrtví…

V následující reportáži rozpoznává Amálka své rodiče, stiskne svou panenku pevně k hrudi a její načesané vlásky smočí slzami… O pár ulic dál si její babička nazouvá střevíce a záhy pospíchá za svou vnučkou napříč liduprázdným sídlištěm… Probuzený sedmihlásek poletuje nad zbytky svých vajíček, která při nárazu automobilu popadala z hnízda na beton a rozprskla se… Vyděšená srnka uhání neznámo kam skrz kukuřičné lány… Z manželů Dubánkových vytéká krev…

REPORTÉR: Máš to všechno oukej, aby se to mohlo odvysílat ještě zejtra?
KAMERAMAN: Nádhera! Můžem jít v klídku spát.

A tak si sbalí svoje stroje a odcházejí k autu.

REPORTÉR: Kurva, jsem šláp‘ do ňákýho žloutku nebo co to tady je za bordel…