Cesta peklem

Tak hádej, kdo jsem. Jsem ta tajemná, ta záhadná. Ta, kterou tak nedočkavě vyhlížíš. Nepochopitelná. Nevěříš, nechceš. Nevíš, co tě čeká. Jsem mocnější než peklo. Já jsem peklo stvořila. U mě všechno začíná, všechno končí. Nevíš, neznáš. A přeci chceš být mým protivníkem. Probuď se! Vezmi život do rukou a nemrhej ho tam, kde se z toho snu už neprobudíš. Vzpomeň na rodinu, přátele. Vzpomeň teď a vzpomeň naposledy. Buď rád za to, co máš. Dej si říct a nesnaž se být hrdina. Žádný bůh tě nezachrání, žádný bůh totiž není. Ne tady. Tohle je můj svět, má pravidla a jen jeden vítěz. Lev proti myšce. Zbude tu po tobě jen vzpomínka a bolavé rány. Lidé si budou říkat, že jsi byl příliš mladý, jiní, že jsi byl příliš horlivý a někteří budou doufat ve statečnost. A v co věříš ty? Každý musí vědět, co chce. Ostatní vypouštějí z úst cokoliv jen aby měli zas o zábavu postaráno a mohli na někoho svést špatnosti světa, zatímco ty se budeš smažit na ohnivém křesle bolesti. Uvědomíš si, budeš si přát vrátit čas. Nevarovala jsem tě? Ano, jenže ty jsi nevěřil. To není hrdinství, to je chamtivost, nutnost být první, být slavný a obdivovaný. Přecenil jsi své síly. Pamatuješ, jak jsi jako malý toužil být princ nebo bojovník? Chtěl jsi chránit svět. A teď? Víš, jak jsi přišel za otcem a matkou a zklamal jsi je? Prý budeš nejlepší, nejodvážnější a každý tě bude obdivovat, budeš hvězda. Přepočítal jsi se. Sebechvála smrdí – smrtí. Co se ti teď honí hlavou, když cítíš jak se ti pálí kůže v ohni a přesto se topíš proudy vody? Lidé chtějí moc. Všichni chtějí chránit svět, ale místo toho, aby přestali žít jak doteď, radši budou umírat a na to, jak ubližují světu nemyslí. Oni si nezaslouží soucit. To země vás vpustila aby jste mohli žít. A vy jí zaléváte krví. Jenže nad tvou duší se objeví záře. Ty, že jsi nebyl bláznivý? Ach, proč jen ty? Jak ničící je má porážka, ale ještě horší je když zjistím jak svět je zkažený. Teď víš, že ty jsi ten zvolený, ten pravý. To nedovolím. I když jsi jediný… Jsi sám a světu nepomůžeš. Budeš můj spoluvládce. Stáhnu tě do pekel, do věčně žhnoucích ledů. Říkáš, není to fér..? Nechápeš? Mělo to mít šťastný konec? Ne. Tohle není pohádka. Ptáš se proč? Pojď blíž ať ti to povím. Ještě blíž abych tě mohla odvést. Protože – V LÁSCE A VÁLCE JE POVOLENÉ VŠECHNO!!!