Všechno jde

Tma.
„Je tu někdo?“
Světlo.
„Kde to jsem?“
Stíny.
„Kdo jste?“
Pohyb.
„Co to děláte?“
Záblesk.
„Dejte to pryč!“
Ostří.
„Ne!“
Bolest.
„Ne, prosím ne!“
Krev.
„Proč? Prosím!“
Pachuť železa.
„Už ne!“
Rána.
„Já ne!“
Rána.
„Věřte mi!“
Krev stéká pryč.
„Už ne! Smilujte se!“
Ostří.
„Já nevím! Opravdu!“
Ostří. Pláč. Řev. Jekot. Rána. Bolest. Krev. Pachuť železa. Rána.
„Všechno řeknu...“
Vzlykot.
„Všechno. Jen už prosím přestaňte...“