Silnice smrti

Byl krásný letní den a rodina Poulových se začíná balit na dovolenou v Chorvatském Novigradu.
,,Mamí, můžu si s sebou vzít křečka?" zeptala se malá Jane.
,,Ne, drahoušku babička se nám o něj postará." odpověděla maminka Susan.
,,Tak děti, vykoupat ať můžeme vyjet" zvolal Mark, třiatřicetiletý otec.
Hodina zabrala dětem na koupání a další půlhodina na nosení zavazadel do auta. Konečně vyjeli. Cesta ubíhala rychle a za chvíli už byli na rakouských hranicích. Najednou se setmělo i když bylo teprve poledne. Kolem auta Poulových začalo všechno mizet a vracet se ovšem v jiné, zchátralejší podobě.
,,Bojím!"řekl čtyřletý Thomas.
Nikdo z rodičů mu však neodpověděl. Thomas si tedy odepnul pás a koukl se ke svým rodičům.
,,Mami..." To co však spatřil bylo děsivé.
Maminčiny oči byli vtlačené do důlků a její ústa byla divně zkřivená. Naprosto stejně vypadal i Mark. Jediný kdo byl ještě mezi živými byla jeho sestra.
Thomas se rozbračel: ,,Mamí, tatí." Nikdo neodpověděl, ale místo toho se odepli oboum rodičům pásy. Rodiče se otočili k dětem a začali je škrtit. Když se dětem podařilo rodiče setřást a Jane zvolala:,,Jsou to zombie." Kolem auta se to začalo hemžit dalšími a dalšími zombie. Jeden z nich otevřel dveře jejich auta...
(pokračování ve druhé části)