Underworld: vlastná verzia 2

Selene byla rozladěná. Už skoro svítalo a vlkodlak se ne a ne ukázat.
,,Jistě se někde schoval a teď se pokouší vyndat si tu střelu ze zad,´´ vzdechla si Kate.
,,On se někde schoval tak, že ho nemůžeme najít. Měli bychom se vrátit, jistě nechceš strávit den v lese.´´
,,To nechci. Kde jsme ještě nehledali? Najdeme ho,i kdybychom to zabralo celý den. Nemůže být přece daleko!´´
,,Sledovala jsi předpověď počasí?´´
,,Ne.´´
,,Dnes má být jasno. Rozhodně ho nebudeme hledat přes den…´´ Kate pootočila hlavu.
,,Já ale cítím krev! To možná bude on…´´ Koukli se pod skalní sráz. Dole něco leželo.
,,Jo, to bude on,´´ kývla Selene. ,,Ale bude za něj víc, když zůstane naživu.´´Obě se proměnily na vysoká šedá stvoření s křídly a slétly dolů. Tam se proměnily zpátky.
Nevypadal dobře. Táhla se za ním krvavá cestička, z čeho oběma upírkám zůstaly ledově modré oči.
,,Žiješ?´´ ozvala se Kate.
,,Pokud to nebyl stříbrný náboj, tak jo,´´ ozvalo se tlumeně.
,,Kate, pořád na něj miř a kdyby se pokusil mě zabít, tak vystřel.´´ Selene se sehnula k němu a koukla se na to.
,,Nevypadá to zas tak zle.´´ Jedním pohybem náboj vytáhla.
,,Chytej!´´ hodila ho Kate.
,,Když mě necháte na pokoji, tak vám řeknu, kde máme hlavní stan.´´
,,Proč bys to dělal?´´
,,Protože svoboda je důležitá i pro vlkodlaka. Nechci bojovat. Prostě řekněte, že jste nic nenašly.´´
Selene a Kate koukly na sebe.
,,Já mu nevěřím,´´řekla Kate.
,,Skusíme to. Nemůže se nám nic stát - ledaže by se tady objevilo sto dalších vlkodlaků.´´
Kate se nervózně zasmála a váhavě sklonila pistoli. Vlkodlak kývl na Selene, aby přišla blíž. Trošku se sklonila.
Pak udělal něco neočekávané - vymrštil se a políbil ji. Udělal to tak rychle, že Kate ani nestihla postřehnout, kdy to bylo.
Selene se okamžitě odtrhla.
,,Zbláznil ses?´´ prskala a utírala se.
,,Selene…´´
,,Jsem vlkodlak…co si čekala?´´ ušklíbl se.
,,Tohle jistě ne!´´
,,Selene.´´ Vlkodlak vyskočil a běžel pryč.
,,Mimochodem,´´ zakřičel za nimi. ,,Jmenuju se Michael!´´
Selene se chystala za ním letět.
,,Selene!´´ Ohlédla se. Kate ukazovala za obzor. Svítalo.
,,Sakra! Musíme se schovat!´´ Otočili se s běželi od slunce. Louče svítání se míhaly těsně nad jejích kotníky. Když už to vypadalo, že je slunce dostihne, v poslední chvíli zmizeli v malé jeskyni.
,,Jen počkej, Michaeli. Jen počkej.´´ Uložili se a šli spát. Před tím se Selene ještě zeptala Kate:
,,Proč si nevystřelila?´´
,,Říkala si, že ho mám zastřelit, když se tě pokusí zabít, ne?´´

Selene se vzbudila asi v půl šestý. Ještě bylo světlo. Za ní spala Kate, schoulená ve stínu. Poohlédla se. Venku slyšela šouchání. Nezdálo se jí rozumné, že by se prozradila a tak byla zticha a jen ostražitě sledovala. Kupodivu zboku vykoukl Michael.
,,Co ty tady hledáš?´´ zasyčela Selene.
,,Tvoje nepřátelství nikam nevede.´´
,,Pomáhá mi neudělat chybu. Skoro jsi nás zabil!´´
,,Neměl jsem to v úmyslu.´´ Kate se lehce zachvěla.
,,Tak co chceš?´´
,,Přemýšlej - jsem teď jediný, kdo vám může pomoct.´´
,,Proč myslíš? Můžeme tady prostě počkat, až se setmí a pak jet domů.´´
,,Nemáš hlad? Vím, že upíři nevydrží dlouho bez krve.´´ Ukázal dva sáčky z krví. Selene se po nich natáhla. Položil je na slunce.
,,Tak co? Chceš je?´´
,,Já bez krve vydržím.´´
,,A ona?´´ Kývl hlavou na Kate. Selene na ní koukla.
,,Dobrá…co za ně chceš?´´
,,Svobodu. Neřekneš o mě nikomu, skutečně nikomu. Kromě tý malý, samozřejmě, ale ta o mě už ví.´´ Selene naklonila hlavu.
,,Tak dobrá. Neřeknu o tobě. Slibuju.´´ Michael posunul sáčky k ní. Sebrala je a jeden otevřela.
,,Díky.´´Usmál se. Pak se kouknul na slunce.
,,Skoro zapadá. Vzbudí se na snídani.´´ Pak zašel za jeskyni a zmizel.
Zatím co Selene pila, vzpomínala. Proč ji asi tehdy políbil?
Možná to byl jen chvilkový rozmar. Vlkodlaci mívají šílené nápady, říkala si Selene.
Nezabývala se tím. Stejně ho už nikdy neuvidí.
Když zapadlo slunce, vzbudila se Kate.
,,Ach jo! Tak to bylo skutečné. Myslela jsem, že noční můra.´´
Selene se usmála. Pak jí dala druhý sáček z krví. Kate překvapeně zamrkala.
,,Kdy zapadlo slunce?´´
,,Jen před chvílí.´´
,,A pak to odkud máš?´´
,,Byl tady Michael a nabídl mi výměnný obchod.´´
,,Myslíš ten, co tě tenkrát…?´´
,,To mi nemusíš připomínat. Jo ten. Řekl, že když na něj zapomeneme, tak nám dá tyhle dva sáčky.´´
,,Hm. Důmyslný vlkodlak. Přijala jsi, co?´´
,,Ano. Když dopiješ, tak půjdeme domů. Nemůžeme tady být věčně, kromě toho, Marcus nás už bude hledat.´´
,,Co řekneš?´´
,,Třeba že jsme nahoře nic nenašly a protože jsme měly ještě čas, šly jsme prohledat i les. Tam nás zastihl den. Tak jsme tu přečkaly celý den a pak se vrátily.´´

,,Měli jsme o vás starost,´´ pronesl Marcus. ,,Je dobře,že jste prohledaly i les, ale nemůžu riskovat, že ztratíme nejlepší bojovnici z oddílu.´´
,,Spíše mohl říct - bál sem se, že se něco stane mojí vyvolené,´´ řekla Kate jen tak pod nos.
,,Kate!´´ ušklíbla se Selene.
,,Kate může jít, s tebou si to chci ještě vyřídit.´´ Selene dala Kate klíče. Kate jí ukázala zvednuté palce, roztáhla křídla a letěla domů.
Když byla dostatečně daleko, Selene se ozvala.
,,Jistě jste mě tady nechtěl kvůli tomu lesu, že ne?´´
,,Ne,´´ otočil se k ní. ,,Jak víš, Selene - podle našich zákonů si každý velitel oddílu musí v padesátce vybrat manželku.´´
,,Jo.´´
,,Takže pokud budeš pořád ve stavu, v jakém jsi teď, tak už tě brzy požádám o ruku.´´
,,Vidím, co to dělá s Amelií.´´ Naklonil se k ní.
,,Tobě může být jedno, co to bude dělat z Amelií. Máš skutečně velké štěstí.´´ Pak taky roztáhnul křídla a odlétl.
Selene tohle čekala. Často přemýšlela, co bude s ní a s Kate, když odmítne. Vyloučí ji a už nebude bojovnicí. Bude muset dělat osobní strážkyni. O tomhle zaměstnaní se vyprávěly takové historky, že by byla ráda, kdyby se s tím, koho by hlídala (což by byl nepochybně Marcus) jenom líbala.
Na druhé straně - kdyby přijala nabídku, ona i Kate by dostaly lepší bydlení a zřejmě by je i povýšili na zástupkyni velitele.
Zlé na tom bylo, že by Marcus od ní zaručeně chtěl potomka.
Kromě toho – Selene neměla v úmyslu se vdát. Bylo jí jenom čtyřicet, což byla u upírů za deset let dospělost. Zatím vypadala na dvacet; a bude tak vypadat do svých dvě stě let, jakož každý jejího druhu. Líbil se jí její styl života a nechtěla ho nijak měnit.
Co tedy udělá? Měla nějaké východisko z této zapeklité situace?
Marcusovu lásku by moc přála Amelii. Byla to její přítelkyně, která byla do Marcuse zamilovaná a moc chtěla, aby si ji vzal. Proč se jenom musel Marcus zamilovat do ní, a ne do Amelie?
Vzpomněla si na Michaela.
S těmito myšlenkami v hlavě letěla domů, kde na ni čekala osoba, kterou měla nejraději na světe - Kate.