Tajemství

Dlouhou ulicí lemovanou řadami domů se rozlehl veselý dívčí smích.Viktorie,Aneta a Eva si vykračovaly po chodníku,
mířily ke starému domu na konci ulice.Hovor na chvíli umlk a dívky kráčely mlčky.
"Tak co Vicky,už ses konečně smilovala a přijalas to Romanovo pozvání na rande?"Zeptala se Eva.
Viktorie rázně hlavou a její lesklé černé vlasy se zavlnily jako rozvířená voda.
"Já se ti divým",přidala se Aneta,"stojí o tebe takový hezký kluk a ty ho odmítáš.
"Co já bych za to dala",zamumlala Eva.
"Co plácáte",mávla rukou Viktorie,"každá máte na každém prstě 5 kluků".
Eva s Anetou se rozesmáli."To víš Evi,ušklíbla se Aneta,Vicky prostě čeká na toho prince na bílém koni".
Viktorie se po kamarádce rozehnala ale ta se smíchem uskočila.Pravda byla že Viktorie byla moc hezká dívka a stálo o ni hodně kluků,ale v tomhle Aneta pravdu rozhodně neměla.
Nestála o prince na bílém koni,stačil by jí hodný,chápavý kluk,který by ji dokázal milovat a na žádného takového ještě nenarazila.
Ulice končila a před dívkami se objevil starý,třípatrový dům.Viktorii se líbil,vždycky když do něj vstoupila,ucítila takovou tajemnou vůni,záviděla Evě,tady by moc ráda bydlela.
Vešly do vnitř a Viktorie se zastavila,nadechla se a rozhlédla po obrovské hale,"no tak děvčata,nezdržujem se",křikla Eva a brala schody do vrchních pater po dvou.Viktorie si povzdechla a vydala se za ní.

"Tak co podnikneme holky",zeptala se Aneta a plácla sebou na širokou postel v Evině pokoji.Eva zapla rádio,takže se
pokojem rozlehly první tony nějaké hiphopové písničky a plácla sebou vedle Anety."No to nevím",zamumlala Viktorie a posadila se na prostornou pohovku vedle postele.
"Jůů já mám nápad",vypískla Aneta a na pohledném obličeji se jí rozlil široký úsměv.
Viktorie i Eva tázavě nadzvedly obočí.
"Budeme vyvolávat duchy",zachichotala se Aneta.Eva otráveně zvedla oči a Viktorie se neklidně ošila.
"No napadá vás něco zajímavějšího,co bysme mohli dělat"?Zeptala se Aneta.
"No já nevím,ale myslím že s tímhle není radno si zahrávat",řekla opatrně Vicky.
"Náhodou je to dobrý nápad",ozvala se najednou Eva.Viktorie se ni překvapeně podívala.
"Výborně",zajásala Aneta."Takže já zapnu počítač,na internetu snad nějaký návod jak na to bude."
Dívky se shlukly kolem počítače a nahlíželi kamarádce přes rameno.
Aneta klikla na ikonu internet a do vyhledávače zadala "vyvolávání duchů".
"Tady toho je",řekla nadšeně Aneta a začala předčítat co budou potřebovat."Jenom svíčku a bílou křídu".

Viktorie hleděla z okna a se strachem sledovala černé mračno,které se pomalu sunulo po obloze.
Zvedl se vítr a pohrával si s listím na vysokém kaštanu před domem.
Slunce které do teď svítilo se schovalo za černý mrak.Viktorie cítila pocítila zvláštní strach….

Aneta nakreslila kolem dívek velký kruh a pak si sedla dovnitř.V celém domě bylo ticho,jenom venku
řádila bouřka a ztemnělý pokoj občas ozářil blesk.
"Takže koho budeme vyvolávat"?Zeptala se Aneta.Chvíli bylo ticho a potom promluvila Eva,"satana".Blesk venku rozčísl oblohu a pokoj ozářilo světlo,na Evině tváři byl úsměv který vypadal děsivě."Dobře",zamumlala Aneta a zapálila svíčku."Teď spojíme malíčky".Dívky udělaly co řekla.
Všechny tři zároveň začaly odříkávat,"vyvoláváme tě satane"."Jestli tu jsi s námi prudce pohni plamenem svíčky".
Viktorie otevřela oči,zatajila dech a upřeně sledovala mihotavý plamínek svíčky.
Najednou sebou malý plamen několikrát zřetelně škubnul.
Všechny tři zatajily dech.
Náhle se ozvalo silné zadunění hromu.Viktorie vykřikla a zaťala ruce v pěst.
Eva upřeně sledovala plamen a pak se zřetelným hlasem zeptala,"Ublížíš nám"?.Chvíli bylo ticho.Všechny holky hleděli na plamínek
Srdce jim hlasitě tloukla.A pak sebou oranžový plamínek zakmital.
Eva rozčileně vyskočila z podlahy,"už toho mám dost,já končím",vykřikla podivným pisklavým hlasem.
"Co to děláš",zaječela Aneta,"nesmíme se pustit ani vystoupit z kruhu"!
Ale už bylo pozdě,Eva stála jednou nohou z kruhu.
Vítr který skučel venku rozrazil okno a vtrhl dovnitř,Viktorii se rozlétly kolem hlavy vlasy a pokropilo jí pár
kapek vody,venku bylo hotové peklo,blesky rozrážely oblohu a hromy hrozivě duněly.
Viktroii náhle sevřela srdce ledová pěst,co se to děje?
Eva se s příšerným ječením vrhla ke spínači a zuřivě mačkala,nerozsvítilo se!
Jedna větev kaštanu,který stál před oknem a zuřivě kolem sebe mával silnými větvemi narazila do okna které se komíhalo
sem a tam ve větru a na lesklou podlahu se náhle začal sypat déšť drobných úlomků skla.
Aneta si zakryla tvář oběma rukama a vyskočila z podlahy,doběhla ke dveřím ."Uhni",odstrčila hrubě Evu
a začala lomcovat klikou dvěří,ale ty nešly otevřít!Viktorie jako jediná seděla na podlaze a vyděšenýma očima sledovala
jak se kamarádky pokoušejí otevřít dveře.
Pak celý pokoj ozářilo světlo a Vicky se zatmělo před očima.

Viktorie se probudila,otevřela oči,nad sebou viděla jenom bílý strop,něco nebylo v pořádku,ležela
na tvrdé podlaze.Pomalu se nadzvedla na lokti a opatrně se rozhlédla.Tichým pokojem se rozlehl vyděšený,zoufalý jekot,při kterém tuhla krev v žilách...