Ranní TELEFON

Bylo asi 6 hodin Ráno,
Když jsem šla z Práce.
Šla jsem Parkem A všechno mi připadalo Zvláštní.
Všude bylo ticho, pomalu šlo slyšet jak Sníh Pomaličku padal na Zem.

Šla jsem Dál.
Na Stromech Skákaly a Dováděly Malé Veverky, připadalo mi to jako ve snu.
Byla jsme strašně unavená a těšila jsem se, jak Si lehnu do Postele.
Myšlenky jsem měla Někde uplně v Oblacích.
Pořád jsem Musela myslet na Jednoho kluka, Který seděl v Baru.
Byl tak strašně Smutný a Slzy měl na Krajíčku.

Nevím, co mu bylo a nevím proč se tak bezmocně koukal.
Nemohla jsem ho pustit z Hlavy. Cestou sem se tak Zamyslela, že mi ta cesta Rychle utekla a Najednou už jsem byla doma.

"Tak Konečně jsem Doma" Povzdechla jsem si a Spadla jsem do Postele.
Pomalu se mi zase Ubírali myšlenky k Bezmocnému klukovi v baru. Pořád jsem musela přemýšlet, co by mu mohlo být.
Najednou mě ze Snění přeruší Telefon.
"Kdo mi může volat v 6:30 Ráno? Neznáme číslo!?"
:Zvoní. Zvoní:
"Mám to vzít?", Nenapadá mě, kdo by to Mohl být.
:Zvoní. Zvoní:
Tak jo, Vemu to.
"Halo?! Kdo je tam?"
...TICHO...
Nikdo neodpovídá!
Poslouchám, jestli náhodou někdo něco neřekne a po Chvíli Uslyším velký šramot a Tiché volání o Pomoc.
"Pomooooc........"
"To jsem jáá....." Říká klučičí Hlas.
"Ale Kdo já? Kde jsi? Pomůůžu ti!" Odpovím vyděšeně.
"Nee, Nepomůžeš,nemáš jak."
Týýýt týýt Týýýt

Ani slovo jsem nestihla říct a telefon byl zavěšený.
Přemýšlela jsem, kdo to mohl být?!
Napadal mě ten Kluk z Baru, ale Kde by vzal moje číslo?
"Strašně se Bojím, co mám Dělat,jak mu Mám Pomoct?"
"Teď už to asi nevyřeším, ale co když potřebuje mou pomoc?"

Ležím a z Ničeho nic se mi zapne televize na Raní Televizní Zprávy.
"Co to bylo?"
Hlásí Zprávu, že zemřel 19tiletý Kluk.
Spáchal sebevraždu. Proč?!
Nikdo neví..A už se to asi Nikdo nedozví.
Ukážou FOTKU.
Jo je to on. Ten Kluk z toho BARU.

Nevím, co Mám dělat.."Já jediná mu mohla POMOCT"