Ona

Ticho.Velké a děsivé.Opatrně vešla dovnitř a po každém kroku se ohlížela.Byl slyšet jen její dech a podlaha,která pod její vahou vrzala.Stěny kolem ní byly špinavé něčím,co připomínalo zaschlou krev.Vešla do další místnosti,na zemi viděla poházené a zašpiněné nože všech možných velikostí.,,Ááá." její pohled mimoděk zavadil o hromadu lidských kostí naházených v koutě pokoje.Zrychleně dýchala a zmocňoval se jí strach.Proč sem jenon chodila? Nedokázala si vysvětlit, co jí sem táhlo.Chtěla se otočit a utéct,když v tom za svými zády viděla mihnout se něčí stín.Začal s ní cloumat děs a na malou chvíli se bála i pohnout.Překonala svůj strach.Střemhlav se řítila chodbou,probíhala všemi místnostmi k východu a po zádech jí běhal mráz.Nohy už jí pěkně boleli ale dveře,kterými sem vešla,nikde neviděla.Co teď? Zase se za ní objevyl ten stín, nevnímala to a rychle běžela dolů z točitého schodiště.Ani nevěděla,že umí být tak rychlá.Chtěla odsud pryč co nejdřív.Omylem zakopla o poslední schod a ošklivě si vyvkrkla kotník,z jejích úst vyšlo zasyknutí ,,Au,to bolí." Pomalu si začínala myslet,že se dům zněnil v bludiště a ona je tu lapená jako pták v kleci,ale její pohled zavadil o nějaké dveře,které tu předtím neviděla.Anebo si jich nevšimla? Rozhodla se to zkusit a váhavě je otevřela.Dostala se do velké,tmavé a mrazivé místnosti,patrně sklep.Rukou zavadila o vypínač a rozsvítila světlo.To,co uviděla jí smrtelně viděsilo a donutilo vykřiknout podruhé.Tam na zemi před ní ležela v červené záplavě mrtvá,rozřezaná dívka.Panebože.Otočila se a konečně uviděla onen tajemný stín,co jí pronásledoval po celém domě.Za ní stál starší,celkem hezký blondýn,ale při pohledu do jeho temných očí změnila názor.Uviděla,jak upřeně na ní zírá a polil jí studený pot.Teprve po pár jeho krocích si všimla velkého nože v jeho rukou a roztřásla se hrůzou.Zvolna a se zlověstným úsměvem se k ní přibližoval a co chtěl udělat,jí bylo víc než jasné. ,,Prosím,ne." žadonila. ,,Neměla jsi sem lízt a strkat nos do cizých věcí.Teď chcípneš!" řekl hrubým hlasem ,,Ne, já nechci!" vykřikla a v zoufalé snaze ho zastavit a uniknout mu,se rozběhla přímo proti němu a vší silou ho strčila.Bolestivě jí luplo v rameňi.Nečekal takový výpad a svalil se na zem na velké,studené sklepní schody.Chtěla se kolem něj prosmíknout,jenže než tak stačila udělat,podrazil jí nohy. ,,Já ti ukážu ty mrcho!" řval a nůž co držel nad ní,se až nebezpečně blýskal.Ve snaze utéct před tou hrůznou představou,zavřela oči a omdlela. ,,Podívej se na mě ty čubko!" slyšela z dálky jeho hlas a zběsilý tlukot svého srdce.Ucítila prudkou bolest,jak se do ní zaryl nůž a pak už byla jenom tma a ticho,velké a děsivé.Občas ho přerušilo jen houkání policejních sirén.Blondýn,opět se zlověstným úsměvem vyšel ven z domu a splynul s tmou.