V psím souboji

Po modravé obloze plulo líně několik bělostných oblak, zatímco letištěm se rozléhal hluk motorů. Seržant Pierre Koutny přehlédl travnatou letištní plochu, na které v řadě vedle sebe stály stíhací letouny Spad, u nichž se pohybovalo několik mechaniků. Poté s ostatními piloty vykročil k letadlům a během chůze si na hlavu nasadil leteckou kuklu. Za okamžik usedl do kokpitu dvojplošníku a při pohybování pákou se díval, jak se hýbají ocasní plochy i zadní části křídel.
„Dneska to vypadá na velkou akci, že pane,“ řekl mu mechanik, který odtáhl od kol špalky.
„Ano. Určitě se setkáme s houfem Hunů,“ sdělil mu.
Po připoutání se popruhy k sedačce, se přes větrný štítek, za kterým byla dvojice kulometů, zadíval na roztočenou vrtuli. Potom uviděl, jak první Spad vyjel z řady, načež jedna stíhačka za druhou za chvíli popojížděla po letištní ploše ke vzletové dráze, po které pak letadla počala startovat. Byl posledním v řadě, a tak viděl před sebou k obloze stoupat do výše jedenáct Spadů. Netrvalo to dlouho a i on vzlétl.
Letouny, se po vystoupání do určité výšky zformovaly do tříčlenných rojů a počaly směřovat k frontové linii. Při letu k ní se připojily k dalším stíhacím letadlům i k formaci bombardérů, kterou začaly doprovázet, načež k nedaleké frontě letělo na čtyřicet dvojplošníků. Koutny se už několika podobných bojových letů zúčastnil a pokaždé to skončilo velkou bitvou s německými stíhači. Že dnešek nebude výjimkou, si byl vědom. Zrakem přehlédl Spady, s nimiž letěl ve formaci, též roje stíhaček nacházející se mnohem výše a poté pohlédl dolu na bombardovací Breguoty. Pak se zadíval k obzoru, nad kterým se klenula modrá obloha s bílými oblaky. Tam někde v dálce mělo nevyhnutelně dojít ke vzdušné bitvě, která se měla stát osudnou pro mnohé letce.
Zanedlouho se v krajině před nimi objevil široký hnědý pruh, který byl protkán tmavými čárami. To byla fronta, rozstřílená země plná kráterů se spletí zákopů. Současně letci spatřili v dálce několik německých pozorovacích balonů, co svým tvarem připomínaly jitrnice. Ty však jejich cílem dnes nebyly.
Hned po přeletu německých linií, se na obloze objevilo velké množství černých chomáčů s rozprasky, které znamenaly palbu protiletadlového dělostřelectva. Jako ostatní Koutny bedlivě sledoval oblohu a očekával útok německých letadel, který se stoprocentní jistotou musel přijít.
Bombardovací dvojplošníky obtěžkané nákladem bomb, po přiblížení k cíli klesly níže a za okamžik začaly nalétávat na muniční sklady. Sotva se tak začalo dít, postřehl Koutny mnohem výše ve směru, kde zářilo slunce, rozlétnout se Spady všemi směry. Zároveň zahlédl záblesk, po němž se k zemi ve vývrtce řítila hořící francouzská stíhačka.
Hned poté, začal pohybovat řídicí pákou tak, že letoun trhavě mával křídly, čímž chtěl varovat ostatní. Ti však viděli totéž a piloti formaci Spadů hned rozpustili. Jako ostatní provedl úhybný manévr, po němž krátce vystřelil a tím zahřál oba kulomety. Vzápětí se mu zatajil dech, když se ze dvou stran oblohy na ně začaly spouštět barevně pomalované německé stíhací letouny. Vzdušný prostor se záhy proměnil v divokou vzdušnou bitvu. Záhy nastalo to, čemu se říkalo psí souboj.
Přes větrný štítek a hlavně kulometů viděl všelijak manévrující nepřátelské stíhačky letící v mírném střemhlavém letu. Přitom též manévroval, dvakrát vypálil a současně postřehl, jak se z motoru jednoho nepřátelského stroje, po němž střílel, vyvalil tmavý kouř. Ve stejný okamžik se větrný štítek před ním rozprsknul a několik střepů jej zasáhlo do letecké kukly i skel brýlí. Sklopil reflexivně hlavu a zadíval se hned na přístroje na palubní desce. Ty však nesignalizovaly žádnou změnu. Poté Koutny spatřil průstřely v potazích horních křídel nad kokpitem a rychle si uvědomil, že kulky jej musely těsně minout. Zároveň zahledl nad sebou jeden Spad, který pravými křídly narazil do spodní části útočícího německého letadla. Ve zlomku vteřiny se obě stíhačky proměnily ve spleť trosek padajících k zemi. Pak uviděl velkou část křídla s černým křížem i s podpěrami mihnout se nad levým horním křídlem svého letounu. Poté nad sebou postřehl mnohobarevný spodek Albatrosu, také dvojplošníku, jehož pilot se dostával za ocasní plochy Spadu. Ten stíhal modrozeleného Fokkera, za nímž se táhla vlečka tmavého kouře a pilot francouzské stíhačky byl zcela zaujat jeho pronásledováním. Po prudkém stoupavém manévru, během něhož se mu na okamžik zatmělo před očima, a také se ozvalo skřípání dřevěné konstrukce letadla, se ocitl za německým letounem. Jeho pilot už pálil po Spadu, z kterého se za okamžik vyvalil šedivý a poté černý kouř. Vzápětí se stíhačka začala kymácet ze strany na stranu a zároveň klesala i stoupala, jako kdyby plula na neviditelných vlnách. Nakonec po pravých křídlech přešla do strmého pádu s chvostem hustého a tmavého dýmu, který se za ní táhl jako pohřební stužka. To už se Koutny nacházel ve výhodné střelecké pozici a v kruhovém mířidle viděl zadní část nepřátelského stroje. Dvojice kulometů zarachotila, jejich hlavně vychrlily olovo a vzduchem se mihly bílé čáry střel. A sprška kulek se zaryla do boku i horní části letounu.
Německý pilot provedl ostrou zatáčku do strany, ale on jeho manévr napodobil. Poté se však intuitivně podíval za sebe a spatřil přes ocasní plochy svého letadla červenozeleného Albatrosa, jak z vrchu na něho nalétává. Bleskově strhl Spad doleva, škrticí klapkou snížil rychlost a německá stíhačka prolétla těsně kolem něho. Zároveň zřetelně uviděl v jejím kokpitu pilota, který se také díval na něho. Pak pohnul páku doprava a stočil se za nepřátelským strojem. Současně postřehl oslnivý plamen, který vyšlehl z jednoho letadla. Vzápětí zahlédl ve vzdálenosti několika desítek metrů explozi, při ní se všemi směry rozprskly kusy letounu, který byl zasažen přímo do palivové nádrže. Zároveň tlaková vlna smýkla s jeho Spadem, ale o chvíli později měl Albatrosa na mušce a zahájil na něho palbu.
Od hlavní jeho kulometů šlehaly plamínky a trasírky střel prolétly vzduchem. Německá stíhačka se vzápětí“postavila“ na levá křídla, načež přešla do strmého letu a za sebou zanechávala slabý proužek bílého dýmu. Sklopil okamžitě letadlo dolu a vypálil za ní ještě další krátkou dávku. Zároveň koutkem oka zpozoroval padající Spad v záplavě plamenů. Na chvilku se na něho zahleděl a uviděl, jak se od hořícího trupu oddělila postava pilota, která klátila končetinami. Poté padala jako kámen k zemi a při tomto pohledu mu vyschlo v krku.
Mlaskavý zvuk dopadajících kulek na plátěný potah trupu, který uslyšel, ho přiměl k rychlé reakci. Po levé straně postřehl útočícího bíločerného Fokkera, kterému se nad motorem jiskřilo, což znamenalo palbu kulometů. Vzápětí rychle vykopl Spad téměř kolmo do výše a po převrácení se vzhůru nohami, se spustil dolů. Nepřátelský stroj poté spatřil před sebou, pod sebou. Německý pilot obratně manévroval a unikal, ale Koutny pokračoval v jeho pronásledování. Zároveň střídavě hleděl všemi směry. A nad sebou viděl ve víru boje mnoho stíhacích letounů i dva padající stroje ve vývrtce s chvostem černého kouře, které se řítily do říše zapomnění.
Německá stíhačka ostrou klesavou zatáčkou vlétla do většího oblaku, v němž zmizela. Koutny strhl letoun do strany, proletěl těsně vedle něho, načež spatřil nepřátelský stroj vpravo. Stočil se na něho a z dvaceti metrů na něho zahájil palbu, po níž náhle Fokker prudce vylétl do výše. Sledoval pozorně jeho manévr a povšiml si, že pilot v kabině sedí zhroucený se skleslou hlavou. To znamenalo, že byl zasažen kulkami. Německé letadlo se poté na okamžik zastavilo, pak se náhle převrátilo a přešlo do pádu, při kterém se otáčelo kolem své osy.
„Tak tebe jsem teda dostal!“ pomyslel si, přičemž srovnal let a rozhlédl kolem sebe. Několik vzdálených sloupů černého kouře rozplývajících se ve vzduchu dávalo tušit, kudy padaly sestřelené letouny. A před chvíli plná obloha manévrujících stíhaček byla náhle prázdná. Opět se objevily černé chomáčky kouře, přičemž v dálce ve směru fronty spatřil vzdalující se letadla. Vytušil, že to jsou francouzské letouny. Nikým neohrožován letěl co nejrychleji stejným směrem a za nějaký čas přelétl francouzské zákopy. A po přistání na letišti zjistil, že tři piloti z jeho eskadry se nevrátili.