Zvuky

Přicházim do místnosti. Potkávám známý lidi minu je a snažim se soustředit na to abych došel ke svýmu stolu. Moc mi to nejde. Nakonec se tam dostanu, zakopnu o židli a málem se svalim. Trochu trapas, ale je mi to docela jedno. Všechno vnímám tak trochu zpomaleně. Na plátně se objevuje podobizna zpěváka Pink Floyd a titulek písničky Time. Začíná to takovým hučením, které naplní celou moji hlavu a pak se rozezvučí zvonky a zvony a mnou jako by to úplně házelo, ale navenek jsem klidný. Přichází bonga a tajemný zvuk baskytary prokládaný geniálním bicákem. Nedokážu udržet oči otevřené, mam pocit potápění se do tý muziky. Brní mě nohy a současně mám dojem, že je vůbec necítim, že nemám nohy. Mám pocit, že mi padá hlava na stůl, vyděsim se a otevřu oči - ani jsem se nepohnul. Vnímám jenom tu hudbu pinkfloydů. Asi na mě někdo mluví, ale nedokážu se přinutit, abych se na něj soustředil. Kolem mě se všechno hejbe a světýlkuje a mě se začíná černat před očima, jenom tak trošičku. Kytarové solo a mě projede tělem záchvěv, teď koukám na stůl před sebou, jako bych se ho snažil zhypnotizovat a moje tělo jako by mi nepatřilo. Vnímám ty pocity co mi přicházej do mozku jako by nebyly moje. Vnímám úplně všechno. Přesnej tvar židle, jak se opírám o stůl loktem. Vnímám to všechno najednou a snažim se to zastavit a pak už to nevydržim a pomyslná hráz ve mě praskne a ono to plyne a já sem klidnej, srdce mi bije pomalinku, zvolna se nadechnu.....pomalu to pomíjí otvírám oči.