Smrt vs Láska, Láska vs Smrt

Anotace: Můj 1. pokus o povídku... Už pracuju i na druhém díle

Stáli jsme tam. Stáli jsme tam oba dva tak nehybně a fascinovaně. Koukala jsem mu do jeho krásných očí a on zase do těch mých.
Po chvilce jsem zaznamenala křik diváků, částečně radost a částečně smutek. Byli jsme na fotbalovém zápase který právě skončil. Pořád jsme však stáli na místech. Na fotbalovém hřišti.
Někteří kamarádi na mě neustále volali, že už musíme jít domů. Nevnímala jsem je a ani nikoho jiného jen onoho člověka. Po dlouhé chvíli jsem se vrátila zpět do našeho světa s nohama pevně na zemi.
Po cestě domů, která se zdála být nekonečné jsem přemýšlela. Cítila jsem že je to on kterého hledám. To on je ten pravý.
V noci jsem kvůli němu nemohla ani usnout. Ty jeho oči mě tak uchvátily. Viděla jsem je před svýma jako obrázek do nejmenších detailů.
Druhý den ráno,když jsem nastupovala do autobusu mě někdo podal pomocnou ruku. Byl to opět on. Začal něco říkat ale já vnímala jen jeho překrásné důvěryhodné ale však až krvavé oči.
Nastoupila jsem tedy neustále dívající se na jeho oči. Zapovídali jsme se a až po chvíli mě upozornil jestli nechci vystoupit že jedu trochu dlouho. Zjistila jsem že sem přejela mou zastávku o dvě další.
Vystoupila jsem tedy. A když se zavíraly dveře, ještě na mě křikl a hodil mě náramek. Pokývala jsem hlavou na znamení díky.
Od té doby jsem ho již nikdy neviděla. On se vrátí. Pokud mě dal jedinou věc znamená to, že se jistě vrátí. Vrátí se tam kde to všechno začalo a později i skončí!