Mrtev?

18.5.2009

Nechával jsem se kolébat tmou. Nic jsem neviděl, nic jsem neslyšel, nad ničím jsem nepřemýšlel. Ale ten krásný sen musel skončit, realita už klepala na dveře a vynucovala si pozornost. Rozhoduji se zda otevřít oči nebo ne, už několikrát jsem toho litoval ale tak co risk je zisk... Rychle jsem je otevřel, samozřejmě! Litoval jsem, oči jsem měl jak prolité žíravinou a tak jsem je zavřel-další chyba! Malá exploze pod víčky otřásla s celým mým tělem. Musel jsem tedy okolí prozkoumat po slepu. Postavil jsem se na své(kdysi) vypracované nožky které se lusknutím změnily na dvě těžká polena a já jako sestřelený ptáček letěl k zemi. Říká se že při zákoně chválnosti letí chleba máslem dolů, já letěl břichem. Dopad byl tvrdý ale já spokojen ležel že se už nic neděje, OMYL!! Můj mladý přítel ,který toho už velmi mnoho vydržel se rozhodl uvolnit a já ucítil v krku štiplavou tekutinu. Ne že by tam v klidu zůstala.

,,Blééé'' vydrala se ven a hned po ní druhá vlna-a třetí-a čtvrtá-už by to mělo přestat!-a pátá-a šestá-a?..Ticho. Nechápu kde se toho ve mně tolik vzalo. Musela to být pitka za všechny prachy když teď bliju jak amina-ležím v kaluži zvratků ale hlavně že -už- s prázdným žaludkem. Potřeboval jsem si zanalyzovat situaci a tak jsem odhrnul oponu zraku, zvratky z víček mě na chvíly oslepily tak jsem si oči protřel a šikovně do nich dostal víc sajrajtu než dříve.Dal jsem si ještě hodinku a pak jsem se posadil, už mi bylo mnohem líp.

Zapřel jsem se a vyšvihl vzhůru.Opírajíc se o stěnu jsem pokulhával pryč. Dokulhal jsem se ze zatuchlé uličky a předemnou se roproztřela obrovská loučka a rovnou betonova!-dobře, bylo to obyčejné parkoviště ale působilo na mě tak...přírodně? Tak uvolněně. Vzduch voněl suchou trávou, opravdu to byl vzduch? Pokaždé když jsem se nadechl krk jaksi vzdoroval. Vešel jsem na parkoviště ohraničené jen 4 betonovými stěnami. Udělalo se mi šoufl a tak jsem se rači posadil. Zaposlouchal jsem se do hrobového ticha které poskakovalo ze stěny na stěnu hop tam,hop sem, hop tam a poté vskočilo do mě.

Přemýšlel jsem kde právě sedím když vláčný vzduch proťal svist a šum, bleskově jsem se otočil a spatřil jsem hrot katany jak si to míří přímo ke mně. Prvně mě napadlo jakej kretén může hodit s něčím tak nádherným a pak už jsem neměl ruku. Ruka upadla a katana se zabořila do tvrdého betonu aniž by jí to nějak ublížilo. V bolestných křečích jsem se válel po zemi a držel se za-pahýl-ruku. Ale nevystříkl proud krve, nezbrodil vše kolem mě krev byla pryč, bylo to divné. Po chvilce ustala bolest a já spatřil něco co mě naprosto vyděsilo. Ze zbytku ruky vyrazily dvě kosti na nichž se pomalu soukalo maso které se nakonec obalilo kůží. Konec špalku se začal rozdělovat a klubaly se z něj prsty. Oněměl jsem hrůzou a úžasem současně... Buďto mám haluze nebo? Nebo.... Chopil jsem se katany a uřízl si nohu-opět dorostla, pak jsem si uřízl 4 prsty-dorostly, nakonec jsem si katanu vrazil do těla-tělo se začalo zacelovat a katana vypadla z mé hrudi na zem. To jsem v nebi? To jsem opravdu mrtev? Ale myšlenku jsem nedokončil.Vůni trávy vystřídal železitý zápach a začalo se smrákat až mě temnota dočista pohltila.....






Deník Fatal 19.5.2009 30,00 Kč
________________________________________________________ Vražedna katana

Dne 18.5.2009 byl myslivci nalezen
jistý Igor Kyrkovskyj (25).Byl shledán
bez pravé nohy,4prstů a s vraženou
katanou v hrudi.

Vrazda nebo sebevrazda?!
Volá hlas lidu.Mezi místními panuje
panika, a proto všichni doufají v sebevraždu.
Ovšem má to jeden háček.Otázkou je kde by
prosťáček jako byl Igor,jehož každodenním
chlebem byl jen alkohol a drogy,vzal finanční
dotaci na tak luxusní katanu?-odborníci cenu
odhadují tak na 80 000.Policie zatím nezjistila
bližší informace, stejně všichni víme že to skončí
jako vždy neuzavřeným případem.


Řádí mezi námi brutální vrah nebo se tíhou života
Igor rozhodl to skončit velmi drahou zbraní kterou
vlastní pomalu jen elita?


Co je pravděpodobnější?

Deník Fatal
Nataša Rostova