Rota A - 4. díl: Lepší on než vy

Střely bubnovali do opancéřovaného boku humvee a Rum získával zpět ztracenou kontrolu nad situací a sám nad sebou. Jeho vozidlo je sice opancéřované, avšak okna má otevřená, aby z nich člověk mohl střílet. A aby mohli zastřelit jeho. Bylo mu tedy jasné že tu nemůže dřepět donekonečna. Rozhlédl se bleskově kolem a zhodnotil situaci. Po levé straně cesty byl strmý spád do údolí, kde se v dáli kouřilo z komínů v Lóhranu, z toho směru tedy na konvoj střelba přicházet nemohla. Fourlong křečovitě svíral volant, schovával hlavu mezi ramena a na tváři měl výraz panické hrůzy. Po pravé straně se zvedal mírný kopec a ve vzdálenosti dvou až čtyř set metrů se táhl po celé délce konvoje jehličnatý les, z něhož očividně střelba přicházela. Prozrazovaly to záblesky od hlavní a střely se stopovkou, které z lesa vycházely. Rum ignoroval výkřiky ozývající se z vysílačky připojené na americkou síť, kterou měl ve sluchátkách i s mikrofonem pod helmou a promluvil do druhé vysílačky kterou u sebe měl. Byla malá, připevněná na pravém rameni jeho taktické vesty, s dosahem jen pár kilometrů, avšak měli ji u sebe všichni jeho muži, takže mohli být neustále ve spojení. Všichni Ykalymnoští vojáci byli svým prvním bojovým střetem zřejmě hodně zaskočeni, protože nikdo z nich do vysílačky nepromluvil a jen málokdo z nich střílel. Zato však slyšel, jak několik z nich začalo panikařit a cosi křičet. Ani velitel čety se svým zástupcem zřejmě nijak nekontrolovali situaci, proto se Rum chopil iniciativy:
,,STŘELBA PŘICHÁZÍ Z LESŮ NA TŘETÍ HODINĚ, VYPADNĚTE Z DŽÍPŮ A SKRYJTE SE ZA NIMI, STŘÍLEJTE Z KULOMETŮ, STŘÍLEJTE!" Rum vyskočil z vozu, čímž se nakrátko vystavil střelbě a rychle oběhl vůz, aby se skryl za jeho kolem. Rozhlédl se na obě strany. Viděl, že jeho spolubojovníci konečně začali také reagovat. Teprve teď si uvědomil, jak jím cloumá adrenalin. Panebože, touhle dobou už mohlo být po nich, stačilo, kdyby je trefilo to RPG. No dobře, teď není čas tohle řešit. Střelba stále neutichala, naopak se mu zdálo, že útočníci střílejí stále usilovněji. Opatrně vykoukl zpoza džípu a pohledem prozkoumával les před sebou. Uviděl několik záblesků z hlavní, jak útočníci stříleli. Slyšel, jak mu nad hlavou proletělo několik střel. Podle toho jak svištěly to odhadoval že nemohly být víc než metr dva daleko. Sakra! Jdou po něm, musí změnit pozici. Zalehl, aby se mohl dívat a střílet zpod džípu, částečně kryt jeho koly. Spatřil pohyb mezi vzdálenými stromy. Vystřelil tím směrem několik ran, ale netušil, jestli zasáhl cíl. Pár vteřin sledoval ono místo přes optiku na jeho zbrani, znova tam spatřil nějaký pohled a tentokrát pečlivě zamířil a vyslal krátce po sobě tři rány, chvíli počkal a pak další tři. Na tuto vzdálenost si nebyl jist jestli něco trefil, ale dělal co mohl a co ho naučili. Je čas zkontrolovat svůj tým. Albers u kulometu posílal krátké dávky směrem k lesu, systematicky a trpělivě posílal olovo do míst, odkud vycházela nepřátelská střelba. Karparowski a Schmeichel se kryli za zadní částí vozu a střídavě stříleli směrem k lesu. Chyběl mu Fourlong, z neznámého důvodu nevystoupil z auta, ale to neměl teď čas řešit. Opět několikrát vystřelil směrem k lesu, bez pečlivějšího zamíření. Při posledním stisknutí spouště se však ozvalo jen kovové cvaknutí. Prázdný zásobník! Rumovi vůbec nepřišlo, že vystřílel tolik ran a když nabíjel nový, náhle se ozval hlas majora Fullera z vysílačky: ,,TADY JIDÁŠ, TÝMY CRAZYHORSE VYRAZÍ PO KŘÍDLECH DO PROTIÚTOKU, SODOMA 1-3 PODPOŘÍ PROTIÚTOK ZE SVÉ STRANY SPOLEČNĚ S PĚCHOTOU, OSTATNÍ POSKYTNOU KRYCÍ PALBU ZE SOUČASNÉ POZICE!"
Rum proto zařval na svůj tým:,, Američani útočí po křídlech, my zůstaneme tady a poskytneme jim krycí palbu! Použijte granátomety!" Chystal se opět začít střílet, ale nemohl se ubránit určitému úžasu, když pozoroval postupující americkou pěchotu. Byli zatraceně dobří, každý přesně věděl co má dělat. Polovina z nich poskytovala velice úpornou a přesnou krycí palbu, která donutila nepřítele skrýt se a znemožnila mu střílet, zatímco druhá polovina vždy přesprintovala pár desítek metrů, kde zalehla a ihned poskytovala krytí pro další. Často stříleli z granátometů a všechny granáty dopadaly přesně do míst, odkud přicházela střelba. S každým dalším metrem, o který se Američané přibližovali k lesu, tím slábla nepřátelská palba. Rum na druhou stranu ale viděl několik amerických pěšáků padnout k zemi. Po chvíli, když se američané dostali na obou křídlech k lesu na nějakých padesát metrů, se najednou rozhostilo ticho jako v hrobě, útočníci vzali nohy na ramena, věděli že proti dobře organizované postupující pěchotě nemají velkou šanci a Američané je dále do lesa nepronásledovali. Mohla tam na ně být připravena další léčka a navíc to ani nebyl jejich současný úkol.
,,CRAZYHORSE PRO JIDÁŠE, NEPŘÍTEL ZATLAČEN NA ÚSTUP, PŘERUŠUJI ÚTOK A VRACÍM SE ZPĚT KE KONVOJI."
,,ROZUMÍM, DOBRÁ PRÁCE CRAZYHORSE, JIDÁŠ KONČÍ."

Do vysílačky po chvíli znovu promluvil major Fuller, tentorkát k celému konvoji: ,,DOBRÁ PRÁCE VŠICHNI, ALE TEĎ TU NEMŮŽEME ZŮSTAT TRČET. VYRÁŽÍME ZA 5 MINUT, DO TÉ DOBY MUSÍME STIHNOUT STABILIZOVAT VŠECHNY ZRANĚNÉ, JIDÁŠ KONČÍ." Rum se rozhlédl okolo, jestli jsou všichni jeho muži v pořádku. Druhá polovina jeho týmu ve druhém humvee byla očividně v pořádku, zdravotník Samuel Rawls pomáhal opodál ošetřovat nějaké drobné zranění v obličeji komusi ze jiného týmu. Albers u kulometu byl v pořádku, právě proběhlá bitva jím očividně nijak neotřásla a s klidným a vyrovnaným výrazem kontroloval kulomet. Karparowski a Schmeichel se opírali o zadek džípu a o něčem potichu hovořili byli oba dva očividně otřesení, ale to byl koneckonců Rum ze svého prvního střetu s nepřítelem taky.
,,Chlapi, ste v pohodě?" Zeptal se jich pro jistotu.
,,Jasně pane, nakopali sme jim zadky, šmejdům!" Odpověděl se špatně hraným klidem Schmeichel. Pak se Rum podíval dovnitř do džípu a zjistil, proč Fourlong nevystoupil z vozu. Seděl zhroucený na palubní desce a dva průstřely krku mu téměř hlavu oddělily od těla a všude byla spousta krve. Muselo se to stát když Rum z vozidla vystupoval, nebo někdy krátce potom, jinak by to musel schytat právě on. Střely které ho zabily musely přijít z prava a projít místem spolujezdce, kde předtím seděl on. Udělalo se mu z toho všeho špatně a na místě začal zvracet. Albers mezitím opustil své kulometné stanoviště a šel se podívat co se stalo.
,,No sakra, to je průser. Ale lepší on než vy pane, to si musíte říkat. Lepší on než vy."