V psím souboji

Po modravé obloze plulo líně několik bělostných obláčku, zatím co letištní plochou se rozléhal mnohonásobný hluk motorů.
Seržant Pierre Koutny přehlédl travnatý povrch letiště na němž stály stíhací letouny Spad kterým se točily vrtule. U nich se pohybovalo několik mechaniků. Zanedlouho s ostatními piloty šel k letadlům. Během chůze si upravil leteckou kuklu a oděv, aby za okamžik usedl do kokpitu dvojplošníku. Pokolikáté takhle činí už nedokázal odhadnout. Za těch několik měsíců co byl u bojové eskadry vzlétal skoro každý den.
Po připoutání se popruhy k sedačce se přes větrný štítek, za kterým byla dvojice kulometů a roztočené listy vrtule, zadíval na letouny před sebou. Jedna stíhačka za druhou se zanedlouho začala rozjíždět po letištní ploše k vzletové dráze. Po ní pak postupně letadla začala startovat. Byl posledním v řadě a tak viděl před sebou k obloze stoupat do výše více jak deset Spadů. Netrvalo to dlouho a i on se vznesl do vzduchu.
Spady se po vystoupání do určité výšky zformovala do tříčlenných rojů a počaly směřovat k frontové linii. Než k ní doletěly, ještě se k nim připojily další stíhací letadla a formace bombardérů, kterou začaly doprovázet.
Hned po přeletu frontové linie se na obloze objevilo velké množství černých chomáčů znamenající palbu německého protiletadlového dělostřelectva. Jako ostatní bedlivě sledoval oblohu a očekával útok německých letadel, který skoro ze stoprocentní jistotou musel přijít.
Bombardovací dvojplošníky obtěžkané nákladem bomb po přiblížení k cíli klesly níže a za okamžik začaly nalétávat na cíl. Sotva se tak začalo dít, postřehl Koutny mnohem výše ve směru, kde zářilo slunce, rozlétnout se Spady všemi směry, načež zahlédl záblesk. Po něm se ve vývrtce řítila k zemi hořící francouzská stíhačka.
Začal trhavě mávat křídly letadla, čímž chtěl varoval stíhače ve formaci. Ti však viděli totéž a piloti formaci Spadů hned rozpustily. Jako ostatní provedl úhybný manévr. Přitom krátce vystřelil, aby zahřál oba kulomety. Hned na to se mu zatajil dech. Ze dvou stran oblohy se na ně spouštěly německé stíhací letouny a vzdušný prostor se vzápětí proměnil v divokou vzdušnou bitvu. Nastalo to, čemu se říká psí souboj. Hned na to Koutny spatřil, jak jeden Spad pravými křídly narazil do spodní části útočícího německého letadla. Ve zlomku vteřiny se oba letouny proměnily ve spleť trosek padajících k zemi.
Nad sebou poté uviděl mnohobarevnou spodní část Albatrose, také dvojplošníku, jehož pilot se dostával za ocasní plochy Spadu. Učinil prudký stoupavý manévr, během kterého se mu na okamžik zatmělo před očima, přičemž též zaslechl sténání dřevěné konstrukce letadla. Ale za okamžik se ocitl za nepřátelským letadlem. Pak po dalším manévrování se dostal do výhodné střelecké pozice. Dvojice kulometů v přední části letadla zarachotila. Při střelbě postřehl šlehající plamínky z hlavní kulometů, které chrlily olovo.
Německý pilot provedl ostrou zatáčku do strany, ale on jeho manévr napodobil. Zároveň se však intuitivně podíval za sebe a spatřil přes ocasní plochu svého letadla červenozeleného Albatrose, jak z vrchu na něho nalétává. Bleskově strhl Spad doleva a zároveň snížil rychlost. A německá stíhačka pak prolétla těsně kolem něho. Přitom zahlédl v jejím kokpitu pilota, který se na něho díval. Poté přitáhl řídící páku k sobě a stočil se za oním Albatrosem. Současně mu neunikla exploze, která nastala po jeho pravé straně. Stačil jen postřehnout v ohnivé kouli rozpadající se trosky letadla, které bylo zasaženo přímo do palivové nádrže.
O pár vteřin později zahájil střelbu. Od hlavní jeho kulometů šlehaly plamínky a bílé čáry střel se mihly vzduchem. Německé letadlo se vzápětí převrátilo na pravá křídla, načež přešlo do strmého letu a za sebou zanechávalo slabý proužek bílého kouře. Sklopil okamžitě letadlo dolu. Vyslal za ním ještě další krátkou dávku a poté koutkem oka zpozoroval padající Spad v záplavě plamenů. Na chvilku se na něho zahleděl. Od hořícího trupu se oddělila postava pilota, která klátila končetinami. Ta poté vzduchem padala jako kámen k zemi. Při tomto pohledu mu vyschlo v krku.
Mlaskavý zvuk dopadajících kulek na plátěný potah trupu ho přiměl k reakci. Po levé straně postřehl útočící bíločerný Fokker, načež nepřátelský trojplošník prolétl těsně za ním. Převrátil ve zlomku vteřiny Spad na záda a dole před sebou jej uviděl. Opět zahájil palbu. Německý pilot obratně manévroval a unikal. Pustil se do pronásledování. Několikrát se mu mihl před kulomety a on vždy krátce na něho vypálil. Po dalším výstřelu náhle Fokker prudce vylétl do výše. Sledoval pozorně jeho manévr a povšiml si, že pilot v kabině sedí zhroucen se skleslou hlavou. Byl si jistý, že ho zasáhl. Nepřátelská stíhačka se poté na okamžik zastavila, aby se náhle převrátila a přešla do pádu, při kterém se otáčela kolem své osy.
„Tak tebe jsem teda dostal!“ pomyslel si a srovnal let. Zároveň se rozhlédl. Několik sloupů černého kouře rozplývajících se ve vzduchu dávalo tušit, kudy padaly sestřelené letouny. Před chvíli plná obloha manévrujících stíhaček byla náhle prázdná. Opět se objevily černé chomáčky kouře. V dálce ve směru fronty spatřil vzdalující se letadla. Vytušil, že to jsou francouzské letouny. Nikým neohrožován letěl co nejrychleji stejným směrem a zanedlouho přelétl francouzské zákopy. Za chvíli po přistání na letišti zjistil, že tři piloti z jeho eskadry se nevrátili.