Ve spárech hrůzy

Probudila se celá promrzlá a polámaná,tváří přitisknutá k studenému kameni.Pomalu otevřela oči a čekala, až přivyknou tmě.Spatřila jen temné stíny stromů pohupujících se v lehkém vánku.Noc byla tajemná a černočerná.Působilo to na ni úzkostlivým skličujícím dojmem.Páchlo to tu hnilobou a rozkladem.Zvedl se jí žaludek.Nic si nepamatovala.V paměti měla jen temné díry.Zapřela se rukama a chtěla vstát.Palčivá bolest v žebrech a v ramenou ji donutila prudce dolehnout zpátky.Pevně zavřela oči ,zhluboka se nadechla a rychle se přetočila na záda.Sykla bolestí a pomalu otevřela oči.
V té chvíli to chtěla vzít zpět!Jen tam ležet s pevně zavřenými víčky navždy.Zařvala a prudce se vyšvihla na nohy.Hned toho litovala!Bolest,která jí projela tělem ji srazila na kolena.Ale nemohla tam ležet s vystaveným hrdlem přímo pod nosem toho odporného….čehosi.Na náhrobku (Náhrobku?Vážně byla na hřbitově?!) seděl přikrčený obrovský slizký tvor s nachovou šupinatou kůží a ohromnými šlachovitými křídly.Svalnaté končetiny měl zakončené ostrými drápy a žluté,krví podlité oči zúžené do úzkých štěrbinek.A ten škleb!Ďábelský,krvelačný.Tělem jí projel prudký záchvěv strachu a nohy se jí roztřásly tak neovladatelně,že nebyla s to vstát.Přinutila se odvrátit od něj pohled.Zrak jí padl na hrob ,na kterém ještě před chvílí ležela.Byla tam krev!Ruka jí automaticky vystřelila k rameni,kde byla bolest nejintenzivnější.Obě měla rozdrásané hluboko do krve pravděpodobně čímsi neuvěřitelně ostrým.Okamžitě pohlédla na netvorovy drápy a pochopila.Ta bestie jí sem přivlekla.To jí stačilo!Vyskočila na nohy a rychle (co jí bolest dovolila ) běžela pryč.
Tvor příšerně zavřeštěl.Uslyšela jen tlukot těch obrovských křídel a přidala na rychlosti.Bylo to však beznadějné.Netvor hlučně dopadl přímo před ni ,nestačila ani zastavit, a udeřil.Rozmáchl se tlapou a ta prudce dopadla na její hruď.Úder jí vyrazil dech.Odlétla vysoko do vzduchu a let zakončila tvrdě opět na náhrobku.Rozbila si obličej a hlavu.Skrze krev neviděla absolutně nic.Slyšela však dunivé kroky té obludy.Kráčel kolem a ostražitě ji hlídal.Na další útěk ani nepomyslela.Byla si jistá,že už nevstane(to však netušila ,že bude muset,a to hodně rychle).Zaplavila ji vlna nevolnosti.Předklonila se z náhrobku a důkladně se vyzvracela.Ležela tam,přerývaně oddechovala a připravovala se na další zvracení.
Najednou se ozval vrzavý hluboký zvuk.Ztuhla.Netvor se zastavil a dychtivě sledoval náhrobek.Posouval se i s ní!Hrob se otevíral!Neodvážila se ani dýchat.Napjatě sledovala stále se zvětšující temný otvor.Ozvalo se zasténání.Prudce ucukla.Vytřela z očí krev a kousek se odtáhla.Ruka!!!Z hrobu vystřelila ruka.Prsty se pevně zachytila okraje náhrobku ,až jí zbělely bříška prstů.Byl to odpuzující pohled.Ruka byla vláčná strupovitá,jako by v rozkladu.
Vyjekla ,prudce se odrazila od náhrobku.Zavrávorala se a přepadla přes vedlejší hrob.Roztřeseně se zvedla a nahlédla přes okraj.Z hrobu se soukala postava.Postava v dlouhém bílém hávu s dlouhými hnědými vlasy otočená zády k ní.Už byla téměř venku.Pomalu se otočila.Závěs vlasů jí skrýval obličej.Dotočila se!stála čelem k ní!
,,Ach.Beatrice.“ Zašeptala a puchýřovitou paží si uhladila hábit.Byla to ona!Dívala se na samu sebe!Mrtvou!V rozkladu!
,,NÉÉÉÉÉÉÉ!!!!!!!!!“ Zavřeštěla Beatrice a……….probudila se.
,,Panebože!Byl to jen sen.Sen.“Vydechla úlevně a rukou si otřela upocené čelo.Zamračila se!Byla nějaká polámaná a ležela na něčem studeném.Pomalu zvedla hlavu.Na rameno jí dopadla mokrá slina.Vzhlédla.
,,Ježiši ne!!!Prosím néééé!“