Schůzka se smrtí-2

Seržant Jiří Málek přehlédl přístroje na palubní desce Hurricana, v jehož kabině seděl, ale nic v nepořádku nenalezl. Upřel tedy svůj zrak dopředu na dva další letouny, s nimiž letěl ve formaci. Za chvíli se přes praskot ve sluchátkách ozvalo v angličtině hlášení o poloze německého bombardovacího svazu. A tak okamžitě zbystřil pozornost. Zadíval se do nebeské dálky, ve které kromě několika velkých bělostných mraků na pozadí světle modré oblohy nic jiného neviděl. Ale vzápětí se ozval z éteru český výkřik o spatření německé formace. Po chvíli se mu naskytl pohled na velké množství bílých kondenzačních čar, které naznačovaly, kde se bombardovací svaz pohybuje.
Desítky černých teček se v dálce na obloze počaly proměňovat na čárky, aby brzo začaly dostávat podobu bombardérů.
„Mesouni tu zatím nejsou. Tally ho!" ozval se anglicky ze sluchátek bojový pokyn k útoku, přičemž odjistil kulomety a dal palec na spoušť. Zároveň zpozoroval, jak střelci v Heinkelech spustili obrannou palbu. To se začalo dít ve stejnou chvíli, kdy střelbu zahájili i útočící stíhači. Vzdušní prostor byl poté náhle plný bílých čar od pálících kulometů a současně se ve sluchátkách ozývala směsice angličtiny a češtiny.
Po chvíli do zaměřovače dostal Málek jeden německý bombardér, načež při nalétávání na něho z vrchu zahlédl, jak se od prosklené kabiny odráží sluneční paprsky. Tomu však nevěnoval pozornost a stiskl spoušť. Hned na to se Hurricane otřásl palbou a on postřehl bílé trasírky střel, které letěly vstříc bombardovacímu letadlu. Přitom zahlédl, jak na něho pálí střelec v přední části Heinkela.
Velkým obloukem se začal k bombardéru vracet a uviděl valící se kouř z jednoho motoru. Zároveň postřehl spouštět se z výšky velkou formaci německých stíhaček Me-109.
„Bacha, mesouni!" zařval do éteru. Přitom strhl letoun do strany, načež přes svůj odraz na vnitřní straně kabiny spatřil dvojici německých stíhaček, která na něho nalétávala ze strany z hora. Co nejrychleji "postavil" Hurricana na křidlo a o vteřinu později postřehl, jak mu kolem kabiny prolétly svítící čáry střel. Poté provedl prudkou zatáčku do strany, při niž uviděl v plamenech padající britskou stíhačku. Pak vyrovnal let, ale náhle pravé křídlo jeho letadla inkasovalo zásah. Okamžitý pohled do zpětného zrcátka mu prozradil přítomnost nepřátelského letounu. Hbitě uhnul do strany, načež ubral plyn. Německá stíhačka kolem něho vzápětí prolétla a ocitla se před ním. Rychle se na ní natočil, přičemž pohotově zahájil několikavteřinovou palbu. Zřetelně viděl v sítnici zaměřovače, jak bílé trasírky střel dopadají zezadu na přední část Me-109. Její pilot se pokoušel uniknout, ale vzápětí se na spodku objevil záblesk. Po něm prudce vyšlehly plameny a zasažený stíhací letoun se ocitl ve vývrtce. Poté v záplavě plamenů padal k zemi.
„Dostal jsem ho!" vykřikl a stočil letoun dolů, kde se dlouhá čára kouře začala táhnout až k zemi. Pilota vyskočit neviděl, ale vzápětí postřehl po jeho své levé straně Hurricana s chvostem černého dýmu. Za ním letěl německý letoun, kterému se blýskalo v křídlech. Zasažená britská stíhačka se převrátila na záda, aby se od ní oddělila rukama a nohama klátící postava. Toužebně očekávané rozevření padáku nenastalo. A zmítající se tělo pokračovalo v příšerném pádu. Odtrhl zrak od onoho nešťastníka a z velké vzdálenosti vystřelil na unikajícího německou stíhačku. Její pilot sklopil let, čímž mu zcela zmizel z očí. Pak zahledl o něco dále padat bombardér, za nímž vlála postava letce, kterému se za ocasní plochy zachytily popruhy padáku. O chvíli později viděl jeho dopad na pole.
Letmý pohled nahoru mu prozradil, že už boj skončil. A tak si to namířil směrem k letišti s poněkud zkaleným vítězným pocitem. Přitom doufal, že se mu v budoucnu vyhnou situace, ve kterých viděl ony letce.