Noční zabiják-3

Sirény sjíždějících se policejních vozů se rozléhaly v okolí parku. Nadporučík Aleš Kratochvíl se od lavičky odplížil za kmen nedalekého stromu. Odtud se přes rozsvícenou baterku pátravě díval v ta místa, kam dopadal světelný pruh.
„Ten model nikde nevidím, ale určitě bude někde tady v těch houštinách,“ řekl do vysílačky, přičemž upřel zrak na osvícené místo v jednom křoví. O chvíli později rozpoznal ve větvičkách porostu obrysy modelu tanku.
„Vidím ho! Je ve křoví u Lípový ulice!“ vyhrkl, načež vzápětí postřehl, jak jeho směrem míří hlaveň modelu. Záblesk v hlavni uviděl ve stejný okamžik, kdy zhasl baterku. O zlomek vteřiny později mu prudký náraz vyrazil baterku z ruky a on se hned vrhl na zem. Přitom si uvědomil, že baterku zasáhla kulka.
Dvě policejní vozidla se nacházela v Lipové ulici a policisté stáli přikrčeni za auty, přes které mířili pistolemi do houštin parku. Díky pouličnímu osvětlení okraj parku byl dostatečně osvětlen. Všichni čtyři policisté náhle spatřili, jak z porostu prudce vyrazil velký model tanku, který měl natočenou hlaveň jejich směrem.
„Model vjel na ulici!“ hlásil hned jeden z policistů do vysílačky a jako ostatní hned střílel. Tank pálil okamžitě také.
Strážmistr Pavel Horák přes kapotu automobilu a namířenou pistoli zřetelně viděl jedoucí model. Dvakrát stiskl spoušť. Kromě výstřelů zaslechl i kovové cinknutí, jak se kulky od tanku odrážejí.
„Ten má snad pancíř!“ zvolal zděšeně kolega vedle něho. Přitom se ozvalo několik ran, jak kulky vypálené tankem vnikly do boku auta. Vzápětí na to policista, co se krčil vedle Horáka, vykřikl a zhroutil se na zem.
„Já to dostal do ramene!“ vyhrkl onen policista. Horák se bleskově ukryl za přední část boku vozidla. Vzápětí uslyšel hvízdání kulek nad sebou. V pistoli vyměnil zásobník a mírně se vyklonil v podřepu u předku auta. Tank přejížděl velkou rychlostí na druhou stranu ulice. Horák namířil zbraň do míst, kde tušil, že model má kola. Třikrát vystřelil. Postřehl, jak se v místech, která zakrývala kola tanku, zablesklo. Model jel dál. Zbytek zásobníku poté vystřílel na věž tanku, která se rychle natočila jeho směrem. Vrhl se okamžitě za vozidlo a vzápětí kolem předních světel prolétly vzduchem dvě kulky. Také pak zaslechl syčení, což znamenalo, že model prostřelil kolo vozidla.
Nadporučík Kratochvíl vyběhl váhavě z parku, načež doběhl k lampě a u její spodní části se skrčil. Přitom uviděl střílející policisty skryté za auty a jedoucí model tanku, který neustále pálil, i když jeho střelba nebyla slyšet. Usoudil, že má v hlavni tlumič. Poté spatřil, jak se ulicí rozjel policejní automobil.
Muži jedoucí ve vozidle model uviděli, načež policista, který seděl vedle řidiče, se vyklonil a počal střílel. Tank okamžitě natočil věž na jedoucí vozidlo. Vzápětí se v jeho hlavni několikrát zablesklo. Přední sklo policejního vozu bylo zasaženo. Střílející policista poté zůstal bezvládně vykloněný ve dveřním okénku a jeho kolega se zhroutil na volant. Automobil jel však velkou rychlostí dále přímo na jedno ze stojících policejních aut. A za ním byla dvojice policistů.
„Rychle vstávej!“ vykřikl Horák na zraněného kolegu a pomohl mu na nohy. Přes kapotu i okénka předních dveří oba viděli, jak se na ně řítí auto. Co nejrychleji uskočili do strany.
Srážka následovala vzápětí, a odmrštila stojící vozidlo do strany, a to přimáčklo uskočivší policisty ke zdi domu. Stále velkou rychlostí jedoucí auto narazilo do opodále stojícího druhého policejního vozidla, od něhož na poslední chvíli odběhli policisté. Do ulice hned z obou směrů vjížděly další policejní automobily. Model tanku byl ale náhle pryč. Kratochvíl však věděl, kterým směrem jel. Přeběhl ulici, aby za okamžik doběhl na roh uličky, do které tank vjel.
„Vjel do Dlaždičový ulice. Rychle uzavřete voba výjezdy z ní!“ hlásil do vysílačky. Když se pak zadíval, tak v jednom tmavém místě postřehl záblesk, načež pocítil prudkou bolest v obličeji. Poté se sesul bezvládně při zdi na chodník.
KONEC TŘETÍ ČÁSTI