Roger Simps a Jack Rozpalovač - část druhá

Létal mezi čtverečky, trojúhelníčky, a kolečky, vyhybal se jim, ale zdálo se, jako by se ty podivné tvary hnaly za ním. Pak se to vše ustálilo. A náhle před ním stál Bůh. Roger nevěděl jak to, ale cítil, že to je Bůh. Byl to obrovský, snad stometrový stařík, ale byl zcela nahý "Proč si za mnou přišel tak nedůstojně, Bože?" otázal se Roger. "Když mě vyvoláš do prorocké vize o půlnoci, nemůžeš se divit, že když musím vstát od nějaké ženy, s kterou jsem to ještě ani nezačal, že nevstanu pln elánu a radosti, a neobleču si nějaký oblek s kravatou,... bych si to pak musel znovu sundavat. Šetřím čas, chápeš, takže zavři tlamu a mlč." pravil Bůh a náhle v jeho očích vzplál plamen a promluvil úplně jiným hlasem.

"Tvou cestu kříží Orlando Bloom." prohlásil hlasem na hranici slyšitelnosti. "Hanka Fontánka ti pomůže, ale nebude to zadarmo. A ještě něco, až budeš chtít jít ven o tom, co jsem ti řekl, přemýšlet, venku je zima, vem si něco teplého, vole." skončil hlas a oči pohasly. "Teď, jestli dovolíš, mám něco rozdělaného s Johankou z Arku, a nerad bych aby mi můj syn přebral i tu. Představ si, ten bastard chodí po nebi a přemlouvá ženy i muže k tělesné askezi. V nebi, sakra! Je mi z něj na zvracení! Z tebe taky, ale z jiného důvodu." pravil Bůh a pak se rozesmál. "Čemu se směješ?" vykřikl Roger Simps. "To pochopíš!" Pravil Bůh a pak se s ďábelským smíchem rozplynul ve vzduchu.

Roger se probudil. Byl stále v posteli v neznámém bytě, ale Viktorie již byla pryč. Byly sotva tři hodiny ráno. Vstal, oblékl se a vyrazil ven. Bůh měl pravdu, venku byla kurevská zima, na New York naprosto netypická. Padal sníh. Vrátil se zpět do svého bytu, sebral veškeré věci a byl rozhodnut. Ten případ musí vyřešit. Sen mu nedal spát a stále se k němu vracel. A tak došel k závěru. Ten sen byl jeho jedinou stopou. Půjde za Hankou Fontánkou.

"Ty vole, a proč si jako myslíš, že bych ti měla pomoct?" tázala se Hanka Fontánka. "Můj otec je Robotický Steward jménem Raymond a když budu chtít, tak tě odsud vypráská. Navíc je kulkovzdorný, neb má pancíř vystužený olovem, vole. Dej mi důvod, proč tě nemám nechat vypráskat?" pokračovala a mezi na zeleno nabarvané rty vyklopila všech 46 dražé v krabičce Orbit. "No já nevím, jsem ochoten ti s čímkoli pomoci." řekl Roger. "I s únosem Viktorie?" zeptala se Hanka Fontánka.

Pro ty z vás, kteří očekávají, že Rogerova odpověď bude ne, mám smutnou zprávu o tom, že je něco shnilého v oku jejich. Radím si přečíst povídku číslo jedna, pasáž o Hackerovi Patrickovi, případně se vrátit na začátek této povídky, a pokud ani poté nezměníte názor, doporučuji zajít za optikem, nejlépe velmi dobrým, pokud ani to nepomůže, radím konzultaci bývalého učitele češtiny. Děkuji za pochopení pro toto přerušení. Když tedy ještě ten večer Roger, vybavený lanem, stál před bytem Viktorie, neměl na duši ani skvrnku studu a byl připravený konat. A tak konal.