Rozdílnost životů

Okenicí pronikal do kuchyně domu příjemný vánek s jarním nádechem. Byla cítit vůně rozkvétajícího života po temné zimě-tedy trávy, slunce, dřeva a vše bylo spojeno se symfonií hlasů drobných ptačích zpěváků.
Mladá dívka občas z okna vyhlédla, jako by někoho čekala a poté se dala znovu do přípravy jídla. Bylo vidět, že není ve vaření příliš zkušená. Když krájela cibuli, kterou chtěla na pánvi do zlatova osmažit, řízla se a s pouhým „au“ šla hledat náplast.

Chtěla se znovu dát do práce, ale pak si na něco vzpomněla. S rychlostí blesku odešla do svého pokoje, kde dominovalo velké, kulaté zrcadlo. Chvíli si prohlížela štíhlou postavu a dlouho si hrála s dlouhými, zlatými vlasy, jakoby vymýšlela nejlepší účes. Znovu si je projela hřebenem, aby vyrovnala divoké vlny, avšak nepomohlo to. Nakonec si je nechala prostě jen rozpuštěné. Dokázala trávit úpravou svého vzhledu hodiny, vždy si totiž myslela, že pro úspěch je vzhled nejdůležitější. Teď přišel čas si vybrat nějaké vhodné oblečení. Nemůže se přece někomu v těchto hadrech vůbec ukázat!

Rychle svlékla šedé tepláky a obyčejné tričko a zkoušela nejrůznější kombinace oblečení. Nakonec vyhrála džínová minisukně a fialové tílko. Cítila se sexy. Zvýrazňovalo jí to výstřih a dlouhé nohy. Rychle se podívala na mobil odložený na hromádce oblečení, kterou tu zanechala. Zhrozila se. Bylo už tolik hodin! 4 hodiny odpoledne a ona ještě vůbec nic neukuchtila…nestihne to. Ale co, to je jedno…její návštěvu stejně nebude zajímat jídlo, napadlo ji a usmála se té myšlence. Její myšlenky přerušil zvuk zvonku.

Jejím hostem byl docela pohledný kluk, střední postavy, sportovní typ-oblečen jen v tričku a riflích. Přirozené hnědé vlasy měl krátce střižené a zřejmě čerstvě ostříhané. Chtěl se líbit. Trochu ostýchavě vešel a v ruce držel kytici růží. Nevěděl, jakou barvu vybral, tak sáhl po klasické červené.

Dívka jej přivítala nejprve objetím. Trochu překvapeně jí ho obětoval.
„Čau Tome, pokud ty kytky jsou pro mě, moc děkuju.“ Usmála se svým častým úsměvem, o kterém si myslela, že mu žádný kluk neodolá. Milovala dárky, milovala překvapení, to ji ze všeho nejvíce lichotilo.
„Ahoj Evo, jsem rád….že se ti tak líbí.“ Zrozpačitěl, neměl moc velké zkušenosti s dívkami, i když jemu i Evě bylo 17 let. Většinu života prožil fotbalem, byl veden od rodičů od mládí a pak už zbýval hlavně čas na školu.

Podal ji kytici. Poděkovala. Poté nasadila ostýchavý výraz.
„No chtěla jsem ti uvařit něco dobrýho na jídlo, ale jaksi jsem to nestihla. Chtěla jsem Ti vrátit to minule, víš co, jak jsi mě pozval. Tak alespoň objednám pizzu.“
„To nevadí, je to jedno, klidně ani jíst nemusím, pokud ty nemáš na něco chuť.“
„Nene, ode mě hlady neodejdeš, ale“ nasadila smutný výraz, „musím se podívat, kolik mám peněz, poslední dobou nemám moc financí…víš co, rodiče nechtějí dávat kapesný, pořád se s nima hádám."

„ Já to rád zaplatím, abych Ti pomohl.“ Rychle se nabídl. Taky nebyl žádným bohatýrem, ale z brigády mu zůstala zásoba peněz.

Políbila jej na tvář. „Ty jsi na mě tak hodný. Jsem ráda, že můžu být s Tebou“ I jemu se v její společnosti líbilo. Byl do ní určitým způsobem zamilován už od začátku. Byla z vedlejší třídy a hodně kluků o ní mělo zájem. Vzpomněl si, jak s neuvěřitelnou nervozitou se s ní jednou dal v kantýně do řeči. Samozřejmě o jídle. Ale i tak díky tomu zjistila, že žije a on ji ještě více deprimovaný z možného nesouhlasu, zval ven týden po setkání. Bylo tomu měsíc a pořád byli jen kamarádi.
Sedli si spokojeně na postel, v menším, ale útulném pokojíčku. Všude byly samé plakáty. Především s oblíbenými herci a zpěváky. Uprostřed je barevný koberec. Eva vytáhla notebook a položila jej na postel.

„Tak se kouknem na nějaký ten film, ne? Chceš komedii nebo něco víc na mozek náročného?

„Já myslel, když jsi mě zvala, že už máš nějaký vybraný.“ Přemýšlel o jiných věcech, než o filmu. Eva to nějakým způsobem vycítila.

„Jistě, ale jsi host, proto vybíráš…“ Cítila, že ji přitahuje. Ale nechtěla se na něj hned vrhnout. Měla spoustu času, její rodiče jsou pryč a delší dobu budou. Odjeli totiž na dovolenou.

„Tak třeba 50krát a stále poprvé, myslím, že jsem četl, že je to dobrý“. Měl chuť jí políbit, ale neměl odvahu. Zatímco ona myslela na něco trochu odvážnějšího…

„ Dobře. Je to dobrá komedie. Co ty máš vlastně nejraději za filmy?“

„Komedie, akční a horory. Co ty, ulítáváš na upírských románech?“ Mrkl na ni. Cítil se s ní tak hezky, přirozeně.

„ Jasný, uhodl jsi, jsou to moje nejoblíbenější filmy i knížky, prokoukl jsi mě!“ Zašklebila se. „Ale beze srandy, nemůžu říkat, že jsem filmy neviděla a knížky alespoň neprobádala“. Usměje se a pustí film. Sedne si těsně vedle něho a dá nohy přes sebe, jako správná dáma. Navíc má pocit, že tohle muže svádí.

Tomáš chvíli kouká na film a pak na Evu. Chuť ji políbit roste. Když se pak dotkne jeho ruky, zřejmě omylem, nakloní se a udělá to. Dvojice si vymění polibek.Eva rychle vypne film.

„Víš, Evi, mám tě rád, hodně….chtěl bych, kdybychom byli více než kamarádi.“ Přehluší ticho. Konečně to ze sebe dostal! Je šťastný ze své odvahy a netrpělivě a částečně se strachem čeká, co ona odpoví.

„Teda pokud chceš…“ Řekne rychle.

„Já taky, líbíš se mi“ Tentokrát jej políbila ona. Cítil se tak šťastný, šíleně. Tolikrát slyšel od kamarádů historky, jak je holky odmítly…a on to zkusí poprvé a hned boduje!

Rychle ji obejmul kolem ramen a Eva se o něj opře. Cítí se jinak…ještě nikdy vztah neměla, ale jeho měla ráda, byla zamilovaná…tedy alespoň jí to tak připadalo. Ten pocit moc nezná. Je jen zklamaná, že nedojde k více, než jen k polibku. Měla totiž neodvratitelnou chuť na sex. Kdysi o ni pár kluků říkalo, že je nymfomanka…občas přemýšlela, zda to není pravda.

Když Tomáš došel kolem 8 večer domů, nemohl dělat nic jiného, než chvílemi myslet na ni. Pak plný vzrušení si šel přes net zahrát jednu hru. Chvíli hrál Counter strike s přáteli po síti, poté si zazávodil FlatOut 3. Pak mu přišla na mysl jeho dívka. Věděl, že teď Eva bude jeho erotickými sny a představami, byl si tím jistý.

Ona zatím dlouho přemýšlela …nad tím, co pro ni znamená, že je ve vztahu. Když tu ji zazvonil zvonek u dveří. Byla to kamarádka. Sdělila ji, že s ní musí jít někam se pořádně pobavit, je pátek. To ji naprosto opatřilo jiné myšlenky. Těšila se.

„Tak co, kam půjdeme zapařit? Do klubu, třeba nás tam pustí, když jsme tak krásné.“ Mluvila na ni s náznakem humoru kámoška Irena. Byla to drobná dívka, měla rovné, kratší vlasy a celá oblečená v krátkých minišatičkách.

„Jasně, co dělat jinak v pátek“. Obě dvě vyrazily do centru města, kde se nacházel jejich oblíbený kout.

V klubu bylo narváno. Všude byl velký hluk a oblak kouře. Zábava byla v plném proudu. Na dívky v mase lidí zamával jeden kluk s kamarádem. Obě dívky se na sebe podívaly a vydaly se k nim.

„Co vy tady, myslela jsem, že máte raději klidnější podniky“ Mínila Irena.
Kluk s černými nagelovanými vlasy se napil. Druhý si vzal cigaretu a než odpověděl, byla dlouhá odmlka. Asi chtěl vypadat důležitě.

„Změna je život. Navíc čím víc lidí, tím větší čurbes.“

„K tomu je super vás dvě tady potkat. Můžu tě, Evo, pozvat na rum?“ Neustále se na ni díval. Evě se to líbilo. Ráda byla chtěná.

„ Jasně, přijmu ráda.“ Na malou, téměř nepatrnou chviličku si vzpomněla na Toma. Věděla, jak občas tohle pozvání chodí. Ale neodolala a ani nechtěla.

„Tak pojď, pokecáme.“

„ Uvidíme se asi až potom, Ire, ahoj". To už její kamarádku plně zaměstnával kamarád jejího prozatímního společníka.

„Čau, pak se k vám přidáme“.

Tomáš zatím dohrál hru a chtěl se podívat na seriál. Zrovna už vydali další díl. Na malou chvíli pomyslel na svoji dívku. Měl takový zvláštní pocit, že tohle všechno je až moc hezké na to, aby to byla skutečnost. Hned si to vymluvil, je konečně šťastný, proč hledá na tom všem špatné věci. Po 10-té šel spát. Byl zdravě unavený a šel si lehnout s myšlenkou, že má vlastně vše, co kdy chtěl. Holku, kterou má rád; fotbal, který ho naplňuje a baví a v neposlední řadě i přátele a rodinu.


„Dáš si ještě, kotě?“ Povídá s přihlouplým úsměvem černovlasý kluk. Sice byla už půlnoc, ale zábava byla v živém proudu. Klub byl narvaný a dávno s větší konzumací alkoholu spadla i první stydlivost a zábava se rozjela větší rychlostí.

„Jasný, když mě zveš…a hopla, Karle“ Polije jakoby omylem svého společníka.

„Tss, za tohle schytáš můj trest. Jsi moc drzá.“ Chechtá se kluk a lije i na ni svůj nápoj. Dívka se snaží uhýbat, ale marně. Pak si z legrace stoupne a chce se na oko urazit, odejít kousek od baru, ale alkohol dělá své. Zavrávorá. Všechno je jiné, když je opilá. Hlasy znějí z dálky, všechno vypadá vtipně a zajímavě. Motá se jí hlava a podlamují kolena i její zrak ji zrazuje, najednou se cítí unaveně.

„Pojď, odvezu Tě domů, jsem tu autem…“ Nabízí jí společník.

„Ještě bych se…no asi … chci najít Irenu, rozloučit se“ Znovu málem upadne, tak ji Karel vezme kolem pasu, ne asi jen kvůli tomu, aby nespadla.

„Na to kašli, sotva chodíš. Navíc je mi s Tebou fajn, jsi v pohodě.“ Vezme ji za ruku a táhne pryč z podniku. Společně vyrazí k Octavii, kterou má on zřejmě půjčenou od rodičů.

Cestou nikdo z nich nepromluví. Eva jen potichu pozoruje vyprázdněnou ulici. Nepřemýšlí nad ničím, není to potřeba. Když jsou u jejího domova, sotva zastaví, kluk ji z ničeho nic políbí. Ona se nebrání, přijímá je, lačně. Chtěla by víc.

„Je u vás někdo?“ Ptá se on rychle a lačně ji líbe do krku. Její ruka pomalu směřuje dolů, až nahmatá to, co chce.

„Ne, pojď….pojď k nám, i když klidně si dám říct i tady.“ To už oba spěchají do domu. Eva rychle zavře dveře.
Rychle přejdou do postele. Eva se snaží servat oblečení z něho, on z ní. Chemie působí perfektně. Brzy jsou jen ve spodním prádle.

„Bereš prášky?“ Ptá se kluk, nedočkavý touhou. Ona jen kývne. Nezáleží na tom, jak se sem dostali, ale co chtějí. Spojila je jedna z největších instinktů všeho, co žije. Sexuální pud. Není důležité, kdo je on nebo ona, nejsou v tom žádné city, láska, něžnosti …jen prach prostý chtíč. Oba jsou navíc opilí….byla to jen další noc, kdy sice nebudou sami, ale v duši, v sobě ano. Ale co na tom záleželo, život byl takový.

On na nic nečeká, chce jen to jedno a brzo ji sahá do kalhotek a chce je sundat. Ostatně i Eva na to jediné čeká. Když najednou ji přejede jakýsi pocit viny….jistě i opilá ví, že tohle nic neznamená, jde jen o sex…její myšlenka však směřuje k Tomášovi…je si jistá, že on se to nikdy nedozví, ale stejně na něj chvíli pomyslí. A pak už nic neruší její myšlenky. Myslí jen na vlastní uspokojení. Na ničem jiném ji nesejde, nechá konat své instinkty.


Ráno, kolem 10. Bylo venku už nádherně. Tomáš se vzbudil plný sil a s velmi dobrou náladou. Napsal své milé přání na dobré ráno, částečně, aby ji potěšil a pak, aby si ujasnil, že včerejšek nebyl jen sen. Přišlo mu to příliš dobré na to, aby to byla pravda.
Brzy u něj zazvonili kamarádi- Adam, David a Mirek, aby si šel zahrát fotbal. Rychle snědl něco k snídani, osprchoval se a za půl hodiny se k nim připojil na hřišti. Nebylo velké, ale tráva byla opečovávaná a v přesné velikosti na fotbal. Navíc příjemně svítilo slunce a jemně foukal vítr. Ideální čas na to jít ven.

„Hej, ty vypadáš nějak moc šťastně, Tome, vyhrál jsi v loterii?“ Uchechtl se, kdy ho viděl, jeho kamarád David. Byl to vysoký hoch, s výrazně modrýma očima a neurčitou barvou vlasů.

„V tom bude určitě ženská“ Znalecky ho prokoukl kluk s nedbale upravenými blonďatými vlasy. Jako jediný měl na sobě místo trička modrou košili.

„Kluci, Třeba měl kliku a má oboje.“ Dodal poslední kamarád, velký vtipálek s kšiltovkou na hlavě-Adam.

„Tu loterii bych chtěl, ale s tou holkou jste to tipli.“ Usmíval se od ucha k uchu. Chtěl se svojí novou holkou pochválit.
Adam okamžitě ukázal svoji zvědavost. „Kdo to je? Tedy ta tvá šťastná, že jsi se ještě nepochlubil.“

„Jmenuje se Eva, je z druhé třídy…myslím, že jste ji určitě už někdy viděli.“. Chtěl všem všechno o ní hrdě říct.

„Ta? No nevím, Tome, to není zrovna nejslušnější holka.“ Mirek byl ohledně dívek zkušený. Měl jich už spoustu, a pokud s některou z nich nic neměl, alespoň věděl, kdo to asi je.

„Proč by nebyla? To snad závidíš…vždyť ty máš každou. Nemáš důvod.“ Tom se zamračil.

„Právě proto, že je zná tak vím, co některé holky dělají, když s nimi nejsi. Možná se pletu, ale tahle holka k sobě často vodí návštěvy. Můj bratranec mi o tom jednou říkal..“

Adam chvíli zaváhal s otázkou. „Jako že byla s tvým bratrancem…? No teda, vždyť je od nás tak starší o 10 let….zřejmě je slečinka i na starší.“ Tomáš zbledl.

„Řekl bych spíše bohatší, každá holka, co je na starší, je spíš zlatokopka. Ten kdo pracuje, má víc prachů než nějakej student.“ Mínil David.

Strhla se zajímavá diskuze. „Pánové, není to daleko od pravdy. Ale co může nabídnout mladý holce starej holomek kromě majetku? Většinou má za sebou i více milostných aférek, tak je v posteli borec.“ Debatoval s ostatními světaznalý Mirek.

Tomáš dostal do hlavy brouka. Celkově taky litoval, že jim o tom říkal. Hrál si s míčem a lehce si ho kopal ze strany na stranu.
„A není náhodou tvůj bratranec ženatý?“ Chtěl najít něco, co by Evu z těchto obvinění odprostilo.
Mirek jen kývl. Raději to nechtěl dál rozebírat. Ostatní taky chtěli raději tohle povídání zrušit. Tomáš byl hrozně sklíčený a smutný. Znali se už tak dlouho. Věděli, že stejně na pravdu po tomhle rozhovoru přijde, ať je jakákoliv.


Eva se do dalšího dne probudila sama. Bolela ji hlava a spala do oběda. Matně si pamatovala, co se včera stalo. Podívala se na mobil, měla dvě sms. Jednu od kámošky, která se zajímala, jestli došla v pohodě domů. Další od Tomáše, na dobré ráno. Musela se usmát. Jak byla ráda, že se o ni někdo zajímá! Její dnešní noc byla zapomenuta. Ostatně s Tomášem ještě nespali a tak neměla důvod mít nějaký pocit viny, že dělá vše, tak jako obvykle…skoro každý pátek si sem někoho vodila. Stal se z toho zvyk, později už zlozvyk, protože neměla pomalu důvod mít stálého partnera. Po prášku ji i přestala bolet hlava. Měla krásný pocit z toho, že se o ni někdo zajímá. Rychle napsala odpověď.

„TOBE TAKY PREJI KRASNE RANO, TOMASKU. DEKUJI ZA KRASNOU SMS:-*"

Sice znovu cítila, že začíná být nadržená, ale ví, že tento týden to takhle řešit nebude. Spíše jí zajímal ten nový pocit, který poznala. Citové rozpoložení. Po tom, co udělala základní hygienu, nasnídala se a oblékla, chtěla zavolat svému oficiálně milému, aby zašli ven. Ale prvně se trochu vyspí. Přetáhla si žlutou peřinu až k hlavě. Byla tak unavená...