A NEUTUTLALO SE TO !
A NEUTUTLALO SE TO !
Anotace: Skutečný, až k pláči humorný, příběh z jedné armády varšavského paktu
Film z roku l938, „Zborov“ jako kluk jsem viděl nejméně desetkrát a film „28. října“ jedenáctkrát. Oba ve mně vzbuzují vzpomínky na mé účinkování v ozbrojených silách. A teď v době, kdy se i ty nejtajnější činnosti zveřejňují, vrátím se doby, kdy pro posílení morálky a bojechtivosti, politické úderky zajížděli k útvarům s repertoárem, který si nezadal se slovy úvodní znělky: „ Samopal zaštěká, za námi paseka, zpíváme zpěv míru“, a pokusím se popsat akci, která jakoby dokonce bylas vymyšlena
samotným Jaroslavem Haškem.
Úvodem chci jen podotknout, že jeho voják Švejk, mnohými nebyl pochopen, protože to nebyl naivní prosťáček, ale všemi mastmi mazaný filuta.
Ale už tak chytří nebyli někteří naši vojenští páni, zejména ti, kteří před mnoha léty pracně a nákladně vymýšleli a ztvárňovali obranu našeho území proti případnému bleskovému napadení americkou armádou. Studie vycházela z předpokladu, že raketové střely nás mohou zasáhnout nejdříve za 30 minut od vypálení. Proto bylo nutné celý vojenský okruh obrany uvést do bojové pohotovosti a k případnému protiútoku nejpozději do dvaceti devíti minut.
Pro tento účel bylo štáby vysokých důstojníků měsíce vypočítáváno a plánováno kdo, kdy, kde a jak budou umístěny příslušné zbraně, palebné systémy a jednotlivé úvary. A protože vojsko musí být neustále zajištěno i potravinami, bylo podrobně rozplánováno i týlové zajištění. Tedy i umístění vojenských kuchyní, jejich obsluhy a po zaujetí plánované pozice ihned začít vařit.
Schopnost a účinnost tohoto grandiózního plánu bylo nutno prověřit v praxi. Byl určen den „D“, hodina „H“ a celá akce byla spuštěna vyhlášením bojového poplachu pod krycím heslem „Nopassaran“ (neprojdou). Výsledek byl nad očekávání. Podle plánu do bojové pohotovosti vše bylo uvedeno ještě o minutu dříve!
Jednotliví velící důstojníci jásali, vzájemně si blahopřáli. Dokonce tak nadšeně a radostně, jako by to nebylo jen cvičení, ale skutečné vítězství nad imperialistickou soldateskou. Všude se dovařovalo nejtypičtější vojenské jídlo, vepřový guláš, tenkrát s výjimečně čerstvým, tedy měkkým chlebem, když jinak mužstvo tento boží dar konzumovalo výhradně nejméně tři dny starý. Nadšený velitel západního okruhu tento zdar předpokládal a proto již v předcházejícím denním rozkazu povolil výdej i jednoho láhvového piva na osobu, avšak jen do objemového množství alkoholu do 4,0%.
Úspěch a s ním i sláva byla veliká, avšak jen do několika mála hodin po jídle, kdy všichni bez vyjímky, kteří jedli guláš, byli postiženi nebývale bolestivým a mastným průjmem, čímž postupně byli vyřazeni z bojové činnosti a obranný val osiřel. Švejk by to komentoval po svém: „Sesumírované to měli fešácky, ale co naplat, když nakonec se jednotlivě i celé pluky sesraly.“
V plánech se totiž nepočítalo s tím, že záložní polní kuchyně jsou nakonzervované a proto před použitím se mělo počítat i s jejich odmaštěním, což se opomnělo. Takže ve zvláště mastném guláši trochu konzervačního tuku nikdo nepoznal a tím se celá tato velkolepá bojová akce proměnila v boj o místo na latríně.
samotným Jaroslavem Haškem.
Úvodem chci jen podotknout, že jeho voják Švejk, mnohými nebyl pochopen, protože to nebyl naivní prosťáček, ale všemi mastmi mazaný filuta.
Ale už tak chytří nebyli někteří naši vojenští páni, zejména ti, kteří před mnoha léty pracně a nákladně vymýšleli a ztvárňovali obranu našeho území proti případnému bleskovému napadení americkou armádou. Studie vycházela z předpokladu, že raketové střely nás mohou zasáhnout nejdříve za 30 minut od vypálení. Proto bylo nutné celý vojenský okruh obrany uvést do bojové pohotovosti a k případnému protiútoku nejpozději do dvaceti devíti minut.
Pro tento účel bylo štáby vysokých důstojníků měsíce vypočítáváno a plánováno kdo, kdy, kde a jak budou umístěny příslušné zbraně, palebné systémy a jednotlivé úvary. A protože vojsko musí být neustále zajištěno i potravinami, bylo podrobně rozplánováno i týlové zajištění. Tedy i umístění vojenských kuchyní, jejich obsluhy a po zaujetí plánované pozice ihned začít vařit.
Schopnost a účinnost tohoto grandiózního plánu bylo nutno prověřit v praxi. Byl určen den „D“, hodina „H“ a celá akce byla spuštěna vyhlášením bojového poplachu pod krycím heslem „Nopassaran“ (neprojdou). Výsledek byl nad očekávání. Podle plánu do bojové pohotovosti vše bylo uvedeno ještě o minutu dříve!
Jednotliví velící důstojníci jásali, vzájemně si blahopřáli. Dokonce tak nadšeně a radostně, jako by to nebylo jen cvičení, ale skutečné vítězství nad imperialistickou soldateskou. Všude se dovařovalo nejtypičtější vojenské jídlo, vepřový guláš, tenkrát s výjimečně čerstvým, tedy měkkým chlebem, když jinak mužstvo tento boží dar konzumovalo výhradně nejméně tři dny starý. Nadšený velitel západního okruhu tento zdar předpokládal a proto již v předcházejícím denním rozkazu povolil výdej i jednoho láhvového piva na osobu, avšak jen do objemového množství alkoholu do 4,0%.
Úspěch a s ním i sláva byla veliká, avšak jen do několika mála hodin po jídle, kdy všichni bez vyjímky, kteří jedli guláš, byli postiženi nebývale bolestivým a mastným průjmem, čímž postupně byli vyřazeni z bojové činnosti a obranný val osiřel. Švejk by to komentoval po svém: „Sesumírované to měli fešácky, ale co naplat, když nakonec se jednotlivě i celé pluky sesraly.“
V plánech se totiž nepočítalo s tím, že záložní polní kuchyně jsou nakonzervované a proto před použitím se mělo počítat i s jejich odmaštěním, což se opomnělo. Takže ve zvláště mastném guláši trochu konzervačního tuku nikdo nepoznal a tím se celá tato velkolepá bojová akce proměnila v boj o místo na latríně.
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk