Velké dny v Německu 1.čast (U-kiss + MCR)

I.část
Byl 30.červen. Bylo vedro, snad 30°C. A co bylo ze všeho nejdůležitější? Byly prazdniny. Toto vše se dalo najít v malé zemi jménem Česká republika. To je taková ta cool zemička v srdci Evropy. Teda tak se jí alespoň říka.. Občas.. Myslím.. No ano opět jsem se zadrhla na nepodstatné časti celeho příběhu.. Takže jdeme dál.. V malém městečku jménem Blansko se schylovalo k večeru.

"Juhuu" Ozvalo se z malého pokoje v bytovce.
"Takže pojedem spolu do Německa a pojede s náma i Sáruš. Aa.." Nestačila ani doříct to co chtela.
"Jo. A myslím, ne já vím! Měly by jsme se teda nachystat ne ?" Řekla ta druhá a podívala se na svoji kamaradku, která zařila jak vanoční stromeček ve tmě.
"Eee.. Asi jo.. Dobrej napad." Řekla ta první a začala se rozhlížet po pokoji.
"Ty Jani? Myslíš, že to Sáře nebude vadit, že pojedu s váma?" Zeptala se opatrně druhá holka té první.
"Blazníš?! Sáruš z tebe bude nadšená.. Hani! Důvěřuj mi.. Známe se od první třídy!.." Podívala se Jana s úsměvem na tvaři na Hanku, která se tvařila nadšeně, ale i ustaraně.
"Tak nabalíme to všechno ješte teť ať toho nemáme zítra moc! A lístky má teda Sáruš? A pojedem teda s jejím taťkem autem?" Ujištovala se Hanka.
"Jo, jo, jo.." Řekla s polovičním nezájmem Jana a hledala svoje šedé triko s potiskem.
Asi hodinu trvalo než se obě holky dochystaly. Bylo kolem deváté večer, a protože ráno měly vyrazit už v pět, šly si lehnout.
Další den rano:
"Né-é" Vykřikla Jana, když se vzbudila.
Hanka se polekaně zvedla z postele a podívala se na Janu "My jsme zaspaly?!"
"Ne. Proč se ptáš?" Odpověděla unaveně Jana a zabořila obličej do polštáře ve tvaru srdce.
"Tak co tady řveš?! Víš jak jsem se polekala?" Řekla Hanka naštvaně.
"Promííň" Omluvila se Jana a ješte přidala: " Som Dongho." A začala se smát.
Hanka zvedla obočí a zeptala se: "Co si??"
Jana jí hned opravila: "Kdo!! Dongho je nejmladší člen skupiny U-Kiss a nerad vztává!"
"Aha takže ňákej další korejčan?!" Zeptala se Hanka a začala se smát.
"Ano, ano" Odpověděla Jana a začala se smát společně s Hankou.
Bylo pět hodin a obě holky seděly na zadních sedačkách v autě. Povídali si. Najednou je něco vyrušilo.
"Tak holky jak se těšíte na ten koncert? A na co, že to vlastně jdete?" Zeptala se Hančina mamka.
"Já nevím jak Hanka, ale já se těším moc. A jdeme na MCR." Odpověděla Jana energicky.
"Taky se moc těším.. Už abychom tam byli. Jo a MCR je My Chemical Romance je to punková kapela, která je složená z pěti členů.. Myslím?!" A podívala se na Janu.
Jana se zamyslela a řekla: "Iíí... Jo, ale je možná i rocková a už jsou jen 4 členi jeden odešel!.." Poopravila Jana a usmála se.
Hančina mamka se začala smát. Obě holky se na sebe mrkly a vymenily si nechápavé vyrazy v obličejích. Potom se obě podívaly na Hančinu mamku, ale ta stále nic neřekla a koukala se před sebe s širokým úsměvem na tváři. Až po chvilce trapného ticha, které trvalo snad věčnost se Hanka odhodlala.
"Mamííí?? Čemu ses tak smála? Vždyť nikdo nic neříkal.. nebo snad.. jo?!" Zeptala se Hanka a vzpomínala na rozhovor mezi ní Janou a její mamkou.
"Musela jsem se smát.. Jak si se sekla a jak tě Jaňůle opravila. A pritom doufá, že to tak bude, protože to též jako ty neví jistě!" Řekla Hančina mamka a usmála se.
Hanku to trošku zarazilo tak stejně jako Janu.. Ale ničím takovým se nenechali rozptilovat jeli na dlouho očekávaný koncert do Německa! Na dlouho očekavané MCR.. Hanka i Jana přemýšlely každá jinak, ale nad stejnou věcí.. Z přemýšlení je vytrhlo až zvonění mobilu.. Jančiného mobilu.. Očekávali by jste písničku od MCR.. Ale marně! Tohle klidné a mírné zvonení bylo od jednoho bývalého člena U-kiss (Alexander Lee - Bad Girl). Hudba se linula po celém autě. Byla uklidňující. Ale trošku jako kdyby to byl takový ten song"vzpomínací", který vyvolává v lidech jak dobré tak i špatné vzpomínky na staré časy...