Český Achileus

Prolog:
místo děje: Policejní prefektura sídelní město
čas děje: čtyřicátá léta 20 století pozdní odpoledne
Sedím u prázdného papíru a přemýšlím jak vyhotovit tajnou zprávu o životě a smrti majora Jonathana V. Co tam mám vlastně napsat ? Mám psát syrovou pravdu? Stejně jí nikdo neuvěří.
V tuto chvíli jsem asi jediný, kdo zná celou pravdu o našem národním patriotovi s velkým P. majoru Jonathanovi V. a který jí zároveň může vyjevit. Beru si do ruky složku s fotogra-fiemi z majorova života. Prohlížím běžné fotky z dětství.Vypadal docela běžně jako skoro každé dítě. Dál beru do ruky fotky z času dospívání, fotky z válečné akademie, fotky z války, která zněj vytvořili národní symbol. Poválečné fotografie ukazují sebevědomého důstojníka, který zná svojí hodnotu.
Jsou zde obrázky nafocené při odchodu do civilu a z jeho civilního života, kdy působil jako stavitel vodních děl. Celé album končí fotografií mrtvého majorova těla.
Sedám k psacímu stroji a začínám psát, pokud chcete vědět pravdu o největším hrdinovi naší generace čtěte tyto řádky velmi pozorně.

obraz první
místo děje: pohraničí
čas děje: konec 19 stol.

Jonathan V. se narodil v posledním desetiletí 19 stol. Ve smíšené rodině v pohraničí, sociální postavení jeho rodičů bylo velmi slušné. První desetiletí jeho života se vyznačovalo tvrdou přípravou na budoucí úřednickou kariéru ve, které měl následovat svého otce.První velkou změnou v jeho životě byla smrt jeho otce, která mu otevřela cesto směrem k vojenské službě. Kariéra důstojníka armády ho přitahovala více než úřednická služba.Po maturitě se přihlásil na vojenskou akademii, kde se zaměřil na pevnostní stavitelství a ženijní práce. Od počátku studií vykazoval fantastické výsledky, které ho zařadili mezi nejlepší absolventy akademie v celé její 250 leté historii. Po absolutoriu na akademii byl zařazen v hodnosti ppor. Ke své první ženijní rotě.
Nyní by se jeho kariéra mohla ubírat stejně jako kariéra jeho předchůdců od povýšení k povýšení až k důchodu. Tak to mohlo být, ale nestalo se tak protože do jeho života podruhé zasáhl osud.
Ano v roce 1914 celý svět zachvátil šílený válečný požár a naše mladého podporučíka strh také.

obraz druhý
místo děje: bojiště velké války centrální mocnosti čas děje: 1914-1916

Vzhledem ke svému sociálnímu a národnostnímu původu nebyl Jonathan V. nikdy ani nacionálně ani sociálně radikální. Myslel, že svojí službou v armádě plní svojí povinnost, ale jeho zkušenosti v počátku války ho poznamenali. Viděl nezájem vysokých důstojníků o jeho vojáky, viděl jejich zištnost a poživačnost a v neposlední řadě viděl i jejich neschopnost pro kterou tekla krev nevinných. Poznenáhlu začal cítit nenávist k vedení státu za který měl bojovat. Posledním impulsem k jeho budoucí činnosti byla akce na pohraniční řece, kde jeho jednotka budovala provizorní přemostění. Chybou velící důstojníka byl na toto staveniště proveden palebný přepad vlastním dělostřelectvem, který zaplatila životem celá jeho rota s výjimkou pěti mužů. Sám byl těžce raněn a strávil sedm měsíců v nemocnici. Po návratu na frontu byl zařazen k nové jednotce. V tuto chvíli už věděl ,že jeho místo už není na této straně fronty

obraz třetí
místo děje: bojiště velké války dohodové mocnosti čas děje: 1916-1917

S vrozeným velitelským talentem se mu povedlo zorganizovat přechod celého pluku na druhou stranu frontové linie. Pod jeho velením došlo k přechodu největšího armádního celku od počátku války.
Ihned po přechodu na druhou stranu začal organizovat vojáky, kteří přeběhli frontu před ním. Pro propagandu se stal symbolem, který ukazoval cestu po které se mají
vojáci ubírat. Nyní nastal, ale zvrat v jeho nitru. Ke svému zděšení zjistil, že vysoký
důstojnický sbor na straně, kde nyní bojoval se vůbec neliší od velení jeho původní armády.
Situace zde spěla k revolučnímu požáru, který svojí hrůzou překoná i hrůzy velké války.
Nyní už kapitán Jonathan se ocitl mezi třemi ohni, nyní už nebojoval za vlast, ideály nebo
patriotismus. Nyní chtěl pouze zachránit vojáky, které sem zavedl jako krysař k propasti.

obraz čtvrtý
místo děje: bojiště občanské války
čas děje: 1918-1919

Velká válka v Evropě skončila, ale válka zde pokračovala s nevídanou divokostí, kterou se
od pradávna vyznačuje tato obrovská země a celý východ.
Jonathan a jeho muži se toužili dostat z této mlýnice ven. Jejich bojová pouť se stala
legendou. Psali o nich noviny po celém světě a jejich válečná odysea okolo celého světa
se zdála naprosto neuvěřitelnou i když byla pravdivá.
Protože vše i to nejhorší jednou končí podařilo se mu přivést menší část svých mužů zpět
do vlasti. Nová vlast byla úplně jiná než ta kterou před 5 lety opustil.
Vlast v něm viděla hrdinu něco na způsob antického hrdiny Achilea

obraz pátý
místo děje: sídelní město
čas děje: 1920-1934

Armáda svého Achilea z východu přijala s otevřenou náručí a nabídla mu místo odpovídající
jeho pověsti, ale on prozatím nechtěl. Vrátil se do školy absolvoval vysokou školu v oboru
architektura.
Jako vždy v životě i nyní se vrhl za plněním nových úkolů. Netrvalo dlouho a jeho firma budovala největší vodní díla po celé zemi. Už nebyl jen slavný, ale teď byl i bohatý. Sám si stavbu projektoval i řídil a stát se zdál spokojen.V celé Evropě panoval zvláštní klid. Všichni mysleli, že všechnu hrůzu staletí mají za sebou. Strašně se mýlili.Přišel leden 1933.

Obraz šestý
Čas děje: 1933-1937
Místo děje: vesnice 15 km od sídelního města proti toku řeky

Hitlerův nástup k moci našeho Achilea uchvátil. Probudil v něm nacionálního ducha a pocit nadřazenosti ke svým spoluobčanům. Ze správ kontrarozvědky vyplývají intenzivní kontakty mezi ním a zpravodajskou službou našeho nepřátelsky naladěného souseda. I když jeho aktivity byly podezřelé, získal velkou zakázku na stavbu velké přehrady na naší národní řece asi 20 km nad sídelním městem. Právě sem v letech 1933-37 zaměřil svojí energii. Stavba to byla velkolepá a zdálo se, že věrnost vlasti je obnovena. A pak přišla tragédie.

Obraz sedmí
Čas děje: 17.4.1937
Místo děje: právě dokončená přehrada
Dne 17.4.1937 v 8.35 byl poprvé požit odtokový kanál při výpusti turbíny č. 2 do starého koryta. Náhlý proud vody strhl jednoho z místních chlapců a unášel ho směrem ke spojce mezi odtokem od turbíny 1 a 2. Zde se zdržoval projektant a stavitel přehrady Jonathan V. Neohroženě pro hocha skočil a podařilo se mu vysadit ho na betonový rozrážeč proudu uprostřed kanálu. On už ale v sobě nenašel další sílu a byl silným proudem stržen do vývaru ve starém korytu. Po odstavení turbíny 2 a odvodnění kanálu byl chlapec zachráněn, ale Jonathan V. se podaří nalézt až po 3 dnech , 9km po proudu řeky. Utonul při záchraně lidského života.

Závěr 1
Tajná zpráva vrchního ředitele kontrarozvědky kpt. L.T. ze dne 29.4.1937
Při prohlídce domu tragicky zesnulého Jonathana V. nalezli místní četníci podezřelé dokumenty a povolali úředníky naší expozitury. Ti je předali dešifrovacímu oddělení. Z dokumentů vyplývá, že výše jmenovaný byl spolupracovníkem nepřátelské rozvědky a jeho hlavním úkolem bylo vyvolání paniky v sídelním městě ve chvíli útoku. Ke splnění tohoto úkolu měl využít jím vybudovanou přehradu, do jejíchž plánů zakomponoval skrytou komoru, pro uložení náloží. Trhavina měla dodat cizí zpravodajská služba do konce května tohoto roku. V den nepřátelské invaze, měl Jonathan V. odpálit nálož a způsobit katastrofální povodeň v sídelním městě, při které mělo zahynout až 15 000 obyvatel. Mobilizace a obranyschopnost našeho státu by tím byla těžce otřesena.

Závěr 2
Všechny materiály o životě a smrti Jonathana V. převzal speciální odbor ministerstva obrany. V novinách vyšel oslavný nekrolog a všichni mohou klidně spát.
I Vy???